Incident v Kerčském průlivu

Zadržená ukrajinská plavidla v kerčském přístavu: (zepředu) Nikopol (P176), Berďansk (P175) a Jany Kapu (A947)

Detail levoboku můstku ukrajinského dělového člunu Berďansk s viditelným poškozením

Kerčský průliv leží mezi Tamaňským poloostrovem v ruském Krasnodarském kraji a poloostrovem Krym, jenž byl v roce 2014 Ruskem anektován, a je jedinou námořní cestou do Azovského moře.[7] V květnu 2018 byl napříč průlivem dokončen Krymský most, čímž byl výrazně omezen prostor pro plavbu.[8] Federální služba bezpečnosti, pod niž spadá i ochrana hranic a pobřežní stráž, od té doby v průlivu prověřuje lodě mířící z a do ukrajinských přístavů ještě důkladněji, což výrazně zpomaluje lodní dopravu.[7][p 1]

Podle smlouvy z roku 2003, mohou průplav ruské i ukrajinské lodě svobodně využívat,[1] průjezd vojenských lodí je ale třeba předem ohlásit a následovat formální postup pro průchod přes úžinu.[8] Oba státy mají právo na inspekci plavidel plující do nebo z Azovského moře.[10] Podle Režimu vojenských lodí rezoluce OSN o mořském právu mají válečné lodě na moři imunitu vůči jurisdikci pobřežního státu, pokud však některá válečná loď nesplňuje zákony a předpisy pobřežního státu, týkající se průchodu pobřežním mořem, pobřežní stát může požadovat, aby loď okamžitě opustila pobřežní moře.[11]

Lodě jiných zemí zde při plavbě musí mít souhlas obou stran. Ukrajinští radikálové požadovali zrušit dohodu s Ruskem o Azovském moři.[12] Kdyby byla smlouva vypovězena, podle platného mezinárodního práva by každému pobřežnímu státu patřila výsostná práva jen v pobřežním 12mílovém pásmu a ostatní vody Azovského moře by se staly tzv. internacionálním mořem. Volně operovat v Azovském moři by pak mohly také například lodě států NATO.[13]

V březnu 2018 zadržela Ukrajina ruskou rybářskou loď Nord s deseti Rusy na palubě. Kapitán čelí na Ukrajině až pěti letům vězení kvůli „nezákonné návštěvě Krymu s cílem poškodit státní zájmy". Posádka byla obviněna, že v rozporu s ukrajinskými zákony využívá krymský přístav Kerč okupovaný Ruskem a bez povolení loví v Azovském moři. Kyjev loď zabavil a nabízí v aukčním prodeji. V srpnu byl Ukrajinou zadržen ruský tanker MV Mechanik Pogodin (IMO: 9598397, MMSI: 273354720) v přístavu Cherson. Uvedené incidenty se obešly bez mezinárodních intervencí a Ukrajina je odmítla řešit diplomatickou cestou. Ruská strana posílila hraniční inspekce v Azovském moři.[14]

23. září proplul Kerčskou úžinou, za doprovodu plavidel ruské pobřežní stráže, armádní konvoj dvou ukrajinských bojových lodí.[15]

Evropský parlament schválil dne 25. října 2018 návrh usnesení, kterým byly stanovené zvýšené sankce proti Rusku v případě zhoršení situace v Azovském moři.[12]

Pozice ukrajinských lodí v Kerčském průlivu 25. listopadu 2018

V dopoledních hodinách 25. listopadu 2018 se ke Kerčskému průlivu blížily od jihu tři lodě ukrajinského námořnictva, dva dělové čluny projektu 58155 Gjurza-M, Berďansk (P175, ex U175) a Nikopol (P176, ex U176), a remorkér Jany Kapu (A947, ex Krasnoperekopsk U947, ex RB-308; Projekt 498 Protej), a chystaly se jím proplout do Azovského moře.[2] Naproti se jim vydaly (nejméně) dvě plavidla ruské pobřežní stráže, oceánský remorkér Don (353) projektu 745P a hlídková loď Izumrud (354) projektu 22460 Rubin.[16][p 2] Ukrajinské lodě byly obviněny z narušení ruských teritoriálních vod, pokračovaly však v cestě.[2] Ukrajina protestovala, že přesun Rusku oznámila.[4] Podle agentury Bellingcat vstoupily ukrajinské lodě do ruských vod jak u Krymu, tak u pevninského Ruska.[19]

Podle ukrajinského námořnictva byl následně Jany Kapu poškozen poté, co do něj Don najel.[5][20] Průjezd pod Krymským mostem kolem poledne zablokovala ruská nákladní loď, což zastavilo veškerou lodní dopravu skrz průliv.[6] V oblasti se objevily i ruské vzdušné síly, dva bitevní vrtulníky Ka-52 a dva letouny blízké palebné podpory Su-25.[6][21]

Kolem půl osmé večer oznámilo ukrajinské námořnictvo, že jeho lodě se vracejí zpět do Oděsy.[2] Hodinu na to zahájily ruské síly na ukrajinské lodě palbu a donutily je tak zastavit.[2][4] Střelbou byly poškozeny oba dělové čluny a šest ukrajinských námořníků zraněno.[5] Poté byly všechny tři lodě obsazeny jednotkami Specnazu.[5] Jejich posádky byly zajaty a spolu se zabranými loděmi dopraveny do přístavu Kerč.[22] Na lodích byli také přítomni agenti ukrajinské zpravodajské služby SBU.[23] Den poté byla civilní doprava skrz průliv opět obnovena.[22]

oblasti, v nichž byl výjimečný stav vyhlášen

V reakci na incident navrhl týž den ukrajinský prezident Porošenko vyhlášení výjimečného stavu[p 3]; tento návrh byl následující den večer ukrajinským parlamentem schválen.[24] Oproti původnímu návrhu, který počítal s celostátní platností po 60 dnů, platí přijatá varianta na 30 dnů a jen v 10 oblastech na pobřeží a na východní hranici.[25] Podle Porošenka by se stav měl týkat zejména armádní pohotovosti, pohotovosti systémů civilní obrany a povolání záloh na cvičení.[4]

26. listopadu se též konalo mimořádné zasedání Rady bezpečnosti OSN, ruskou verzi incidentu jako narušení ruských státních hranic podpořili kromě Ruska jen zástupci Číny, Kazachstánu a Bolívie. Čtyři státy se zdržely hlasování, sedm bylo proti. Návrh tak neprošel.[26]

Dne 18. listopadu 2019 ruské ministerstvo obrany oznámilo, že všechna tři zadrženená plavidla byla vrácena Ukrajině. Z azovského moře byla odtažena.[27]