Cherson

Cherson (ukrajinsky i rusky Херсон) je přístavní město na jižní Ukrajině poblíž ústí Dněpru do Černého moře. Cherson je střediskem Chersonské oblasti, přístavem, dopravním uzlem a průmyslovým i kulturním centrem. V současné době zde žije 312 000 obyvatel. Pod správu Chersonské městské rady spadají také SMT Antonivka a Komyšany a 7 vesnic. V roce 2022 získalo čestný titul hrdinské město Ukrajiny.

Cherson
Херсон

znak

vlajka
Poloha
Souřadnice46°38′ s. š., 32°35′ v. d.
Nadmořská výška25 m n. m.
StátUkrajina Ukrajina
OblastChersonská
Administrativní dělení3 rajóny
Cherson
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha300,0 km²
Počet obyvatel312 000 (16, v rámci Ukrajiny); 345 000 v obvodu městské rady; 450 000 s aglomerací (2008)
Hustota zalidnění1064 obyv./km²
Etnické složeníUkrajinci (76,5 %), Rusové (20 %), ostatní (2,9 %), Židé (0,6 %)
Správa
StarostaVolodymyr Vasylovyč Mykolajenko
Vznik1778
Oficiální webwww.city.kherson.ua
Telefonní předvolba+380 552
PSČ73000
Označení vozidelBT a НТ / 22
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dějiny

Na mapách z počátku XVII. a téměř až do poloviny 18. století na místě Chersonu bylo město Bilehovišče (také Bilihoviči, Bilkhoviči). Navzdory tomu, že Bilikhoviči byl na mapách zaznačen až do poloviny 18. století, s největší pravděpodobností bylo město již před příchodem polního maršála Minicha do ústí Dněpru ve velkém úpadku, byl přestavěn během rusko-turecké války v letech 1768-1774 a roku 1775 zde byl zřízen poštovní úřad. V roce 1776 vznikla z bývalých kozáků osada Cherson. Podle mírové smlouvy Kyuchuk-Kaynardzhi z roku 1774 mezi Osmanskou říší a Ruskem byly země mezi Dněprem a Jižním Bugem postoupeny Ruské říši.

Založení

Město Cherson bylo založeno carevnou Kateřinou Velikou po páté rusko-turecké válce v roce 1778, kdy carevna Kateřina Veliká získala tak podle smlouvy i nové přístupy k Černému moři. Údajně nechala dle rad knížete Grigorije Potěmkina při již dříve zřízené vojenské pevnosti založit město Cherson (název byl v souladu s dobovou módou zvolen dle někdejšího antického města Chersonésos, které leželo v místech dnešního Sevastopolu.) Vedoucí stavby pevnosti byl Hannibal - bratranec Alexandra Puškina.

Roku 1803 se město stalo centrem gubernie zahrnující dnešní jižní Ukrajinu. Během 19. století se rozvinul přístav a obchod převážně se zemědělskými výrobky z přilehlých úrodných rovin. V září 1783 byla z kotvišť loděnice admirality vypuštěna první velká loď s 66 děly, nesla anglický název "Glory of Catherine". Významným organizátorem flotily byl admirál Mordvinov a admirál také Fedor Ushakov, který se nejen podílel na vytváření válečných lodí, ale také cvičiljejich posádky na akci proti osmanské flotile.

První republika

Zpráva o svržení samoděržaví v Chersonu byla přijata 2. března 1917. Po vyhlášení prvního "univerzála" Ústřední rady byla úřadem ve městě prohlášena Ukrajinská zemská rada v čele s bývalým učitelem Čechovským.

Světové války a hladomor

Za první světové války a občanské války bylo město postupně obsazeno několika armádami. Mezi válkami stihl většinu Ukrajiny uměle vyvolaný hladomor a nevyhnul se ani Chersonu. Od srpna 1941 do března 1944 byl Cherson okupován německým nacistickým vojskem.

Ukrajina

Po rozpadu SSSR a vytvoření nezávislé Ukrajiny nastal rozvrat řízené ekonomiky, zejména průmyslu, a přes nové investice ruských firem je město stiženo úbytkem obyvatelstva. Známkou toho je rozmach takzvaných brides agencies nabízejících bohatým Západoevropanům zprostředkování sňatku s místní ženou (1997), ale také například hromadný útěk Židů do Izraele (cca 5% města).

Po roce 1991 zažil Cherson poměrně trvalý ekonomický a sociální rozvoj. Byly otevřeny nové podniky, zejména automobilka SKIF a podnik Anto-Rus , který vyrábí autobusy. Byla provedena strukturální restrukturalizace velkých chersonských podniků. Loděnice obdržela mnoho zakázek ze zahraničí, do rafinérie přišli investoři z Ruska a Kazachstánu. Památník zakladatele města Hryhorie Potěmkina, zničený v roce 1920, byl znovuobnoven. V roce 2002 začala obnova katedrály Nanebevzetí Panny Marie, byla obnovena římskokatolická církev a postaven luteránský kostel .

Při ruské invazi bylo město 2. března 2022 při bitvě o Cherson obsazeno ruskými vojsky, která se zde setkala s odporem místních obyvatel, ti například blokovali průjezd ruské vojenské kolony a probíhají zde výrazné protesty proti ruské okupaci. Také zde již byly hlášeny případy znásilnění ze strany okupantů, tomu zde mělo padnout za oběť již jedenáct žen, z nichž jen pět přežilo. Mezi oběťmi je i sedmnáctiletá dívka.[1]

Obyvatelstvo
RokPočet obyvatelNárodnostní složení
192658 000Ukrajinci 36%, Rusové 36%, Židé 25%
193997 800
1959158 000Ukrajinci 63%, Rusové 29%, Židé 6%
1979331 000
1989355 000
2005319 278Ukrajinci 76,5%, Rusové 20%, ostatní 3,5%

Kultura
Kostel sv. Kateřiny

Cherson je poměrně významné kulturní středisko. Sídlí zde Chersonská, Technická a Agrární univerzita a mnoho odborných středních škol, dále oblastní hudebně-dramatické divadlo, loutkové divadlo, filharmonie. Z muzeí je nejdůležitější Chersonské vlastivědné muzeum. Město uzavřelo partnerství s polským městem Rzeszów.

Z historických památek se zde zachovaly zbytky opevnění z 18. století a další budovy z konce 18. a z 19. století (nemocnice, kasárna, starý městský hřbitov). Z roku 1781 pochází kostel Spaskyj sobor; římskokatolický kostel Nejsvětějšího srdce Ježíšova, jen o několik let mladší, byl později přestavěn. Blízko města stojí pozoruhodný Adžyholský maják, kovová konstrukce od Vladimira Šuchova z roku 1910.

Cherson je zajímavý také tím, že zde roku 1790 při cestě na Krym zemřel britský filantrop a reformátor vězeňství John Howard. Mezi rodáky však patří i někdejší izraelský premiér Moše Šaret.[2] V současnosti nejznámějším rodákem je bulharský politik Sergej Stanišev. Pobývali zde také ruští a ukrajinští spisovatelé, např. Alexandr Puškin, Afanasij Fet, Maxim Gorkij či Mychajlo Kocjubynskyj.

Hospodářství a doprava

Město si drží silnou pozici ve strojírenském (výroba kombajnů apod.), potravinářském průmyslu, metalurgii, výrobě a opravárenství lodí.

Železniční tratě vycházející z Chersonu jsou vesměs jednokolejné a neelektrifikované. Vedou ve směru Džankoj – Krym, Mykolajiv – Oděsa/Kyjev, Snihurivka – Kryvyj Rih/Záporoží. Se všemi těmito místy existuje přímé vlakové spojení. Vzdálenějšími destinacemi jsou mj. Moskva, Minsk a Lvov.

Město leží na mezinárodní silnici E58 (Vídeň – Košice – Kišiněv – Oděsa – Cherson – Rostov-na-Donu). V polovině 80. let byl na severovýchodním okraji města postaven Antonovský silniční most přes Dněpr, který zkrátil především cestu do východních částí oblasti na Krym. Město má důležitý přístav a mezinárodní letiště Cherson, které je spíše oblastního významu.

Městskou dopravu zajišťují autobusy a od 60. let i trolejbusy. Je plánována stavba trolejbusové trati do sousedního Olešky.

Partnerská města

Odkazy

Reference
  1. Rusové znásilňují ženy v Chersonu, zabili 17letou dívku, říká Ukrajinka pro CNN. CNN Prima News [online]. 2022-03-04 [cit. 2022-03-05]. Dostupné online.
  2. Moshe Sharett: The Second Prime Minister [online]. Úřad premiéra Státu Izrael [cit. 2010-10-09]. Dostupné online. (anglicky)

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.