Bellingcat

Eliot Higgins se jako nezaměstnaný otec v domácnosti roku 2012 začal zabývat syrskou občanskou válkou a údaje shromážděné z videí veřejně dostupných na YouTube publikoval na svém blogu pod přezdívkou Brown Moses. Přestože byl v oboru zbraní naprostý amatér a neznal arabštinu, byl schopen prokázat, že syrský režim Bašára Asada užívá kazetové bomby a chemické zbraně. Carole Cadllawadr v deníku The Guardian poukázala na to, že naše bezpečnost je v rukou občanských analytiků pracujících s veřejnými zdroji, jako je Bellingcat, spíše než v rukou vlád.[2]

Za pomoci internetové platformy Kickstarter pro crowdfundingové financování projektů Higgins roku 2014 založil webové stránky Bellingcat pro investigativní práci s otevřenými zdroji. Od roku 2017 více než polovina jeho finančních zdrojů pochází z poplatků za workshopy, které pro zájemce pořádá v USA.[3] K roku 2022 portál uváděl, že kolem 35 % zdrojů pochází z pořádání workshopů.[4]

Higgins začal analýzami videozáznamů ze syrské občanské války zveřejněných na YouTube. Roku 2014 publikoval přímé důkazy o užití chemických zbraní, když v místě útoku ukázal části kontejnerů na chlór i záběry lidí, jejichž příznaky odpovídaly otravě tímto plynem.

Roku 2016 zveřejnil zprávu o účasti ruského dělostřelectva na straně separatistů na Východní Ukrajině. Autoři využili satelitních snímků, dostupných údajů o dostřelu děl a výpočtů trajektorie střel a místa výstřelu z tvaru kráterů a rozptylu zeminy.[5]

Bellingcat publikuje podrobné návody expertů, jak lze např. využívat geolokaci v kombinaci s dalšími databázemi k tvorbě interaktivních map.[6] Porovnáváním satelitních snímků míst zasažených požáry v Kalifornii, kde se na místě domů objevují skvrny zuhelnatělých zbytků a vrstvy popela lze vytvořit nástroj, pomocí něhož je možné mapovat např. vypálené vesnice v místech zasažených etnickými konflikty v Africe nebo v Myanmaru.[7]

V současnosti s Bellingcatem spolupracuje řada amatérských nadšenců, kteří poskytují doplňující informace, jimiž značně urychlují pátrání. V Rusku s Bellingcatem spolupracují např. petrohradské internetové noviny Fontanka, které přispěly k odhalení Internet Research Agency.[8] nebo investigativní web The Insider.[9] Hlavní činností investigativců je ověřování faktů. Při identifikaci agentů GRU, kteří se pokusili zavraždit Sergeje Skripala a jeho dceru, obdržel Bellingcat tip na učiliště ruských bezpečnostních složek na Dálném východě. Získal fotografie absolventů učiliště vyznamenaných za účast v Čečenské válce titulem Hrdina Ruské federace a kombinací slov ve vyhledávači našel jméno Anatolij Čepiga. Z uniklé databáze telefonů a od zdroje s přístupem k registru cestovních pasů získali pasovou fotografii Čepigy, kterou porovnali s fotografií zveřejněnou britskou policií. Při ztotožnění Čepigy byl mj. porovnáván např. tvar uší.[10] Podle Fontanky navíc oba agenti GRU, kteří použili novičok v Salisbury, mají shodná čísla pasů, která se liší pouze na posledním místě a oba předtím často létali do Evropy.[11]

Bellingcat spolu s Respektem a ruským webem The Insider identifikovali i třetího agenta GRU, vystupujícího pod falešným jménem Sergej Fedotov, který cestoval do Velké Británie zároveň s agenty Miškinem a Čepigou, ale jiným letem. Po atentátu na Skripalovy opustil Londýn a do Moskvy odcestoval z jiného evropského státu. Sergej Fedotov je ve skutečnosti vysoce postavený důstojník GRU Denis Vjačeslavovič Sergejev.[12] Sergejev spolu s Miškinem navštívil také Prahu v lednu roku 2014. V Praze vystupovali pod svými krycími jmény. Přespali v centru města v Hybernské ulici ve čtyřhvězdičkovém hotelu Best Western Meteor Plaza v jednom společném pokoji.[13] V době pobytu Skripala v Praze v říjnu 2014 přicestovali také oba agenti, Miškin a Čepiga, kteří se později pokusili Skripala zabít v Salisbury.[14]

Podle Bellingcatu je třetí z agentů GRU, Denis Vjačeslavovič Sergejev, cestující pod jménem Sergey Vjačeslavovič Fedotov, spojen s podobnou záhadnou otravou z 28. dubna 2015 v Bulharsku. Tehdy byli na recepci v Sofii otráveni zbrojař a obchodník s vojenským materiálem Emilian Gebrev, jeho syn a jeden člověk z vedení firmy. Gebrev upadl do kómatu, ale po měsíční hospitalizaci se jeho stav zlepšil a byl propuštěn domů. Fedotov přiletěl 24. 4. do Burgasu a přesunul se odtud do Sofie, odkud měl zpáteční letenku do Moskvy na 30. 4. Tu ale nevyužil a v den atentátu 28. 4. večer odletěl do Moskvy z Istanbulu. Emilian Gebrev onemocněl znovu po propuštění z nemocnice koncem května 2015, kdy Fedotov opět pobýval v Sofii. Sergej Fedotov přiletěl z Moskvy do Sofie 24. května 2015 a zamluvil si zpáteční let na 28. 5., ale k odletu se nedostavil a nakonec odletěl 30. 5. ze sousedního Srbska. Gebrev uvedl jako možný důvod pokusu ho zavraždit jednak strategický význam jeho zbrojařské firmy, vyrábějící zbraně pro alianci NATO, jednak dodávku obranných systémů na Ukrajinu.[15]

• Bellingcat