Hrobka Clam-Martiniců

Pohled od severozápadu

Smečno bylo ve vlastnictví českého šlechtického rodu Martiniců od 15. století. V letech 1416–1418 ho koupil Markvart z Martinic. V roce 1789 Martinicové vymřeli po meči smrtí Františka Karla z Martinic z mladší ahníkovské rodové větve. Jedna ze tří jeho dědiček, hraběnka Marie Anna z Martinic (1768–1832), se v roce 1791 provdala za Karla Josefa hraběte z Clamu, svobodného pána z Höchenbergu (1760–1826). Karel Josef získal následující rok souhlas císaře a směl se psát z Clam-Martinic.[2][pozn. 1]

Pohřební kapli nechal v roce 1832 (případně v letech 1832–1833[3] nebo snad v roce 1834[2][4]) zbudovat jeho syn Karel Jan Clam-Martinic (1792–1840),[1][5] který byl od roku 1830 majitelem smečenského panství. Impulsem ke stavbě bylo pravděpodobně úmrtí jeho matky Marie Anny z Martinic v roce 1832. Hrobka byla postavena podle plánů německého stavitele Busseho.[1] V roce 1888 byl její interiér novorenesančně upraven na popud Augusty Clam-Martinicové a jejího švagra Richarda.[1] K těmto úpravám vedlo úmrtí Jindřicha Jaroslava z Clam-Martinic předchozího roku.

Do konce Rakousko-uherské monarchie byl vlastníkem velkostatku Smečno a tudíž i hrobky Heinrich Clam-Martinic (1863–1932), důvěrník následníka trůnu arcivévody Františka Ferdinanda d´Este (1863–1914), ministr zemědělství Předlitavska (1916) a předseda vlády Předlitavska (1916–1917). Za jeho silně prohabsburský postoj mu byl po první světové válce v letech 1918–1922 nemovitý majetek téměř bez náhrady zkonfiskován a Clam-Martinicové museli opustit Československo.[2][6][7][pozn. 2] Hrobka poté chátrala.

V letech 1999–2002 byla restaurována.[1]

Portál

Hrobka se skládá se ze dvou částí. Horní část hrobky slouží jako kaple a podzemní část, která je v půdorysu mnohem větší, je vlastní pohřebiště. Nadzemní část je jednoduchá hranolová stavba s nízkou sedlovou střechou s trojúhelníkovým štítem s vpadlinovým tympanonem. Zdivo je opatřeno bosáží. Vstupní průčelí se nachází na západní straně, dominuje mu vysoký obdélný portál s pískovcovým ostěním. Nad portálem je nápis z kovových písmen: KAREL HRABĚ Z CLAM-MARTINICZ / POSTAWITI KÁZAL L. P. 1832. Nápis chrání jednoduchá nadpražní římsa. Dvoukřídlé kazetové dveře ve stylu neorenesance zdobí motivy hlaviček andělů a rozet. Stěny obíhá v dolní části sokl z hrubě tesaných kvádrů a v horní části hladký vpadlý pás, na němž je u vstupního průčelí umístěn nápis z velkých kovovýh písmen: MRTWI W KRYSTU WSTANAU NEYPRVE. Thess. IV.-15.[pozn. 3] Nad ním je ve středu tympanonu umístěn clam-martinický erb. Dominantou ostatních třech fasád je půlkruhové okno s výrazným okenním parapetem, který nesou dvě volutové konzolky. Na západním průčelí na soklu vlevo je zasazen reliéf s maltézským křížem, vpravo od vchodu je nad soklem zazděna nápisová náhrobní deska J. N. Ossumbora (1825–1863), která má rozměry 48x31 centimetrů. K portálu vedou dva schůdky a po jejich stranách jsou v zemi zasazeny mramorové nápisové desky.[1]

Výzdoba vnitřního prostoru nadzemní části je pojata jednoduše. Vstup do krypty je uzavřen kamennou deskou, která se nachází v podlaze bezprostředně za vchodem. Stěny jsou opatřeny neorenesanční sgrafitovou výmalbou. Ve spodním pásu, který odpovídá výšce soklu, se nachází černošedý geometrický vzor. Za vchodem vlevo je v tomto pásu umístěn nápis OBNOVENO LÉTA PÁNĚ 1999–2002. Stěny jsou členěny pilastry zdobenými rostlinným vlysem. Jejich hlavice vynášejí odstupněnou římsu, v jejímž středu je pás s nápisem: DE PRO / FUNDIS: SUSTINUIT ANIMA MEA IN VERBO. EJUS / SPERAVIT ANIMA MEA IN DOMINO F (S),[pozn. 4] vrchní část římsy je vynášena konzolkovým vlysem. Nad portálem se nachází nápis v dekorativním rámu: Kaple tato postavena a vyzdobena byla v upomínce na L. P. 1887 zesnulého Jindřicha hraběte z Clam-Martinic jeho vdovou Augustou hraběnkou Clam-Martinic z rodu knížat ze Salm-Reifferscheid a jeho bratrem a nástupcem Richardem z Clam-Martinic 1888. Okna jsou opatřena konzolovými klenáky, plochy kolem nich jsou vyplněny historizujícím květinovým vzorem. Ve cviklech okna čelní stěny nad oltářem jsou provedeny dvě postavy andělů držící polnice a palmové ratolesti. Motiv andělů navazuje na citát nahoře na hlavním průčelí. V nárožích cviklů se také nachází dva menší sloupky ozdobené ornamentem. Výše je vlys s ornamentem hlaviček andílků a věnců, římsa a fabion s geometrizovanými rostlinnými motivy. Strop je plochý, jeho střed tvoří jednoduché štukové zrcadlo v podobě kruhu. Podlahu tvoří kamenné desky.[1]

Na východní straně se nachází mramorová oltářní menza s dekorem kříže, nad oltářem je jednoduchý kříž. Obraz Ukřižovaného, který zde byl původně umístěn, je uložen v depozitáři v Unhošti.[1]

V důsledku josefinských reforem bylo zakázáno pohřbívat v kostelech.[pozn. 5] Původní martinická hrobka byla zřízena uprostřed Starého hřbitova. Její místo dnes zaujímá prostý litinový kříž bez nápisu, který stojí na pískovcovém soklu. Po vybudování nové hrobky do ní byly přeneseny ostatky stavebníkova děda Františka Karla, posledního Martinice, a jeho manželky Marie Josefy ze Šternberka, otce Karla Josefa, dále pak sestry a jeho dvou dětí.[13]

Clam-Martinicové mají také hrobku na Místním hřbitově (Ortsfriedhof) v Klamu v Horních Rakousích, protože od roku 1918 je na hradě Clam jejich hlavní sídlo, a ve Vídni.[14]

Chronologicky podle data úmrtí (výběr)

V tabulce jsou uvedeny základní informace o pohřbených.[15] Fialově jsou vyznačeni příslušníci rodu Clam-Martiniců, zeleně Martinicové, žlutě jsou vyznačeny manželky přivdané do obou těchto rodin, pokud zde byly pohřbeny. Generace jsou počítány od Karla Josefa z Clam-Martinic, zakladatele mladší clamovské větve.[pozn. 6] U manželek je generace v závorce a týká se generace manžela.

Seznam nemusí být kompletní.

Pořadí	Gene-race	Jméno pohřbeného	Datum a místo narození	Otec	Datum a místo sňatku, choť	Pohřeb a uložení do hrobky	Poznámky
			Datum a místo úmrtí	Matka
1.		František Karel z Martinic	6. 9. 1733 Teplice[16]	Jan Josef Karel Bořita z Martinic 1692 – 23. 10. 1738	Marie Walpurga Buquoy-Longueval 1738–1762	Ostatky přeneseny ze staré hrobky.[13]	Ultimus familiae. Pocházel z ahníkovské větve, smečenská větev vymřela už v roce 1773 (František Michal z Martinic).
			29. 11. 1789 Kosmonosy[16]	Filipína Markéta z Clary–Aldringenu 1705 – 16. 7. 1758	27. 7. 1766 Praha:[16] Marie Josefa ze Šternberka (č. 2)
2.		Marie Josefa ze Šternberka	20. 11. 1746[16]	František Adam ze Šternberka 20. 7. 1711 Vídeň – 19. 9. 1789 Žirovnice	27. 7. 1766 Praha:[16] František Karel z Martinic (č. 1)	Ostatky přeneseny ze staré hrobky.[13]	Dáma Řádu hvězdového kříže.[16] Zemřela na "sešlost" ve věku 77 let.[17] Její sestra Marie Anna (1741–1818) se provdala za Františka Michala z Martinic (1704–1773). Porodila 4 děti: František Michal (1767–1783), Marie Anna (1768–1832; č. 7), zbylé dvě dcery se neodožily dospělosti.
			18. 1. 1823 Smečno[17][pozn. 7]	Marie Terezie z Waldburg-Zeilu a Trauchburgu 28. 9. 1712 – 14. 10. 1749
3.	2.	sestra stavebníka hrobky[13]	?	Karel Josef z Clam-Martinic (č. 6)		Ostatky přeneseny ze staré hrobky.[13]
			?	Marie Anna z Martinic (č. 7)
4.	3.	Marie z Clam-Martinic[15]	? (mezi 1821–1824)	Karel Jan z Clam-Martinic (č. 8)		Ostatky přeneseny ze staré hrobky.[13]	Zemřela mladá.[15] V almanachu z roku 1826 není uvedena.[18]
			?	Karolína Selina Meade (č. 9)
5.	3.	Sidonie Isolda z Clam-Martinic	1824[15]	Karel Jan z Clam-Martinic (č. 8)		Ostatky přeneseny ze staré hrobky.[13]	Zemřela mladá.[15] V almanachu z roku 1826 je uvedena,[18] v almanachu z roku 1828 už ne.[19]
			?	Karolína Selina Meade (č. 9)
6.	1.	Karel Josef z Clam-Martinic	6. 9. 1760[19]	Jan Gottlieb Clam 15. 2. 1731 – ?	6. 7. 1791 Břevnov: Marie Anna z Martinic (č. 7)	Ostatky přeneseny ze staré hrobky.[13]	Zakladatel rodu Clam-Martinic a vladař domu smečenského (1792–1826). Císařský komoří a skutečný tajný rada, nejvyšší zemský komorník Českého království (1820–1824).
			26. 9. 1826	Karolína Josefa Des Fours du Mont et d´Athienville 29. 10. 1731 Praha – 5. 7. 1793 Praha
7.	(1.)	Marie Anna z Martinic	29. 6. 1768 Praha[15]	František Karel z Martinic (č. 1)	6. 7. 1791 Břevnov: Karel Josef z Clam-Martinic (č. 6)	Pohřbena ve Smečně 6. 4. 1832.[20]	Ultima familiae, zemřela na zápal plic.[20] Dáma Řádu hvězdového kříže. Majitelka smečenského a slánského panství do roku 1830. Porodila následující děti: 1. Karel Jan (1792–1840; č. 8) 2. Jindřich (1794–1814) 3. Albrecht (1796–1866) 4. Marie Anna, provd. ze Stillfried-Rathenitz (1802–1874) 5. Aloisie (1803–1878), kapitulářka Novoměstského ústavu šlechtičen u sv. Andělů v Praze.
			1. 4. 1832 Smečno[20]	Marie Josefa ze Šternberka (č. 2)
8.	2.	Karel Jan z Clam-Martinic	23. 5. 1792 Praha	Karel Josef z Clam-Martinic (č. 6)	14. 6. 1821: Karolína Selina Meade (č. 9)	Ostatky uloženy do hrobky 10. 2. 1840.[21]	Zakladatel hrobky, majitel panství Clam, Außernstein, Arbing a Innerstein v Horních Rakousích, majitel panství Smečno (1830–1840) a vladař domu smečenského (1826–1840).
			29. 1. 1840 Vídeň[21]	Marie Anna z Martinic (č. 7)
9.	(2.)	Karolína Selina Meade-Guilfort	2. 5. 1797	Richard Meade 10. 5. 1766 – 3. 9. 1805 Vídeň	14. 6. 1821: Karel Jan z Clam-Martinic (č. 8)	Ostatky uloženy do hrobky 2. 9. 1872.[22]	První asistentka Řádu hvězdového kříže[22] a palácová dáma. Porodila následující děti: 1. Marie (?–?; č. 4) 2. Karolína, provd. z Thun-Hohensteinu (1822–1898), 3. Sidonie (1824–?; č. 5) 4. Jindřich Jaroslav (1826–1872; č. 10), 5. Marie Kristina, provd. z Nostitz-Rienecku (1827–1910) 6. Richard Maria (1832–1891; č. 12)
			29. 8. 1872 Rtišovice u Milína[22]	Karolína z Thun-Hohensteinu 10. 5. 1769 – 8. 8. 1800 Vídeň
10.	3.	Jindřich Jaroslav z Clam-Martinic	15. 6. 1826 Svätý Jur	Karel Jan Clam-Martinic (č. 8)	5. 8. 1851: Augusta ze Salm-Reifferscheidt-Raitzu (č. 11)	Zemřel v hotelu U černého koně v ulici Na Příkopě čp. 860 v Praze. Pohřební obřad byl vykonán 7. 6. 1887 v kostele sv. Jindřicha, následující den ostatky uloženy v rodinné hrobce ve Smečně.[23][24]	Císařský komoří a tajný rada (1859), rytíř Řádu železné koruny 1. třídy, komandér Leopoldova řádu, poslanec Českého zemského sněmu a poslanec Říšské rady, předseda Národního muzea (1861–1887), majitel velkostatku (do roku 1848 panství) Smečno a Slaný v Čechách a Clam, Arbing a Außernstein v Horních Rakousích, vladař domu smečenského (1840–1887). Zemřel na chrlení krve.[23]
			5. 6. 1887 Praha-Nové Město[23]	Karolína Selina Meade (č. 9)
11.	(3.)	Augusta ze Salm-Reifferscheidt-Raitzu	5. 11. 1833 Praha	Hugo Karl Eduard ze Salm-Reifferscheidt-Raitzu 15. 9. 1803 Brno – 18. 4. 1888 Vídeň	5. 8. 1851: Jindřich Jaroslav z Clam-Martinic (č. 10)	22. 6. 1891 ostatky uloženy do hrobky.[25]	Dáma Řádu hvězdového kříže a palácová dáma. Bezdětná.
			19. 6. 1891 (Praha)-Smíchov[25]	Leopoldina ze Salm-Reifferscheidt-Krautheimu 24. 6. 1805 Gerlachsheim – 4. 7. 1878 Brühl bei Wien
12.	3.	Richard z Clam-Martinic	12. 3. 1832 Svätý Jur[15] nebo Vídeň[26]	Karel Jan z Clam-Martinic (č. 8)	8. 7. 1860 Laxenburg u Vídně:[27] Louisa z Bombellesu 29. 7. 1836 Schönbrunn, Vídeň – 10. 5. 1921 Praha	Do hrobky pohřben 18. 11. 1891.[28]	Císařský komoří (1859), tajný rada (1884), rytíř Řádu zlatého rouna (1891), c. k. plukovník mimo službu, poslanec Českého zemského sněmu, poslanec Říšské rady, doživotní člen rakouské Panské sněmovny (1889–1891). Majitel statku Rtišovice u Milína a Laszko (od 1864), velkostatku Smečno a Slaný v Čechách a Clam, Arbing a Außernstein v Horních Rakousích (1887–1891) a vladař domu smečenského (1887–1891). Narodily se mu 4 děti: 1. Margarethe (1861–1936), 2. Heinrich (1863–1932), dědic, vladař domu smečenského (1891–1918/1932) 3. Gottfried (1864–1935), 4. Marie, provd. Lederer-Trattnern (1871–1946)
			15. 11. 1891 Smečno[28]	Karolína Selina Meade (č. 9)