Hugo Nostic

Hugo hrabě Nostic-Rieneck, též Nostitz-Rieneck (14. června 1814 Měšice[1][2]24. ledna 1884 Praha[2][1][3][4][5]), byl rakouský šlechtic z rodu Nosticů a politik z Čech, poslanec Českého zemského sněmu.

Hugo hrabě Nostitz-Rieneck
Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci:
1870  1872
PanovníkFrantišek Josef I.
Ve funkci:
1866  1867
PanovníkFrantišek Josef I.
Stranická příslušnost
ČlenstvíStrana konzervativního velkostatku

Narození14. června 1814
Měšice
Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí24. ledna 1884
Praha
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Choť(1849) Marie Kristýna z Clam-Martinic (1827–1910)
RodičeBedřich Jan z Nostitz-Rienecku (1762–1819) a Anna Nancy Perez Burdet (1777–1820)
Děti1. Karel Ervín (1850–1911)
2. Selina (1852–1888)
3. Jindřich Maria (1854–1895)
4. Robert (1856–1929)
Příbuzníbratr: Ervín Maria z Nostitz-Rienecku (1806–1872)
sestra: Karolína z Nostitz-Rienecku, provd. Hildprandtová z Ottenhausenu (1802–1882)
švagr: Jindřich Jaroslav z Clam-Martinic (1826–1887)
švagr: Richard z Clam-Martinic (1832–1891)
Profesepolitik a velkostatkář
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Biografie

Pocházel z vlivného rodu Nosticů. V červnu 1849 se jeho manželkou stala hraběnka Marie Christina von und zu Clam-Martinitz.[2] Ta byla sestrou předních českých šlechtických politiků Jindřicha Jaroslava Clam-Martinice a Richarda Clam-Martinice. S manželkou měli dceru Selinu a tři syny (c. k. komoří, nadporučík a poslanec hrabě Carl Erwein Maria von Nostitz-Rieneck, hrabě Heinrich Maria Nostitz a duchovní pražské arcidiecéze hrabě Robert Nostitz).[5] Hugo Nostic působil jako velkostatkář. Patřily mu statky Hřebečníky a Slabce. Byl předsedou spolku pro podporování pražských chudých a členem správní rady Dráhy císaře Františka Josefa. Od roku 1855 působil i jako člen Vlastenecko-hospodářské společnosti.[1]

V 60. letech se zapojil i do vysoké politiky. V doplňovacích volbách v listopadu 1866 byl zvolen na Český zemský sněm, kde zastupoval kurii velkostatkářskou, nesvěřenecké velkostatky.[6] Mandát zde obhájil i v řádných zemských volbách v lednu 1867.[7] Na sněm se vrátil v volbách v roce 1870.[8] Patřil ke Straně konzervativního velkostatku,[5] která podporovala české státní právo a spolupracovala s Národní stranou (staročeskou).

Zemřel po delší nemoci v lednu 1884.[3][4][5]

Odkazy

Reference

  1. LIŠKOVÁ, Marie. Slovník představitelů zemské samosprávy v Čechách 1861-1913. Praha: SÚA, 1994. 379 s. Dostupné online. ISBN 8085475138. S. 216. (česky)
  2. Nostitz [online]. genealogy.euweb.cz [cit. 2016-04-14]. Dostupné online. (anglicky)
  3. Úmrtí. Moravská orlice. Leden 1884, roč. 22, čís. 22, s. 2. Dostupné online.
  4. Úmrtí. Národní listy. Leden 1884, roč. 24, čís. 25, s. 3. Dostupné online.
  5. Hof- und Personal-Nachrichten. Die Presse. Leden 1884, čís. 26, s. 9. Dostupné online.
  6. Neues Fremden-Blatt, 10. 1. 1866, s. 7.
  7. http://www.psp.cz/eknih/1867skc/1/stenprot/001schuz/s001001.htm
  8. http://www.psp.cz/eknih/1870skc/1/stenprot/001schuz/s001002.htm

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.