Hrobka Černínů
Hrobka Černínů, také Czerninů nebo Černínská hrobka[1] je klasicistní stavba z první poloviny 19. století, která stojí na hřbitově při Mladoboleslavské ulici v Praze-Vinoři. Sloužila jako pohřebiště vinořské linie šlechtického rodu Czerninů. Budova je památkově chráněná,[2] je v majetku Hlavního města Prahy a spravuje ji Městská část Praha-Vinoř.[3]
| Hrobka Czerninů ve Vinoři | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Sloh | klasicismus |
| Architekt | neznámý |
| Výstavba | mezi lety 1805 a 1841, pravděpodobně 1813[1] |
| Současný majitel | Hlavní město Praha |
| Poloha | |
| Adresa | Vinoř,  Česko |
| Ulice | Prachovická |
| Souřadnice | 50°8′42,12″ s. š., 14°34′44,75″ v. d. |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 104763 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
Czerninové vlastnili nevelké panství Vinoř od roku 1650, kdy ho koupil Heřman Czernin z Chudenic (1576–1651) od Karla Ferdinanda z Waldsteinu (1634–1702).[4] V roce 1797 bylo přepsáno na vinořskou větev rodu.
Hřbitov, na kterém hrobka stojí, byl založen v roce 1805. Klasicistní reprezentativní hrobka byla postavena někdy mezi lety 1805 a 1841.[2] Tehdy vlastnil vinořské panství Wolfgang Maria Czernin (1766–1813) a po něm jeho syn Otakar Evžen Czernin z Chudenic (1809–1886). Žádná dokumentace se nezachovala,[1] architekt je neznámý.[2]
Po první světové válce byl Ottokar Czernin (1872–1932) pro svůj nepřátelský postoj k nové republice zbaven, částečně za náhradu, veškerého majetku v Československu.
Architektura
Czerninská hrobka je volně stojící stavba se střední převýšenou částí a nižšími křídly na bocích a zadní straně. Byla zbudována z režného cihelného zdiva, všechny architektonické detaily jsou však z kamene. Střešní krytina je z plechu.[2]
Průčelí směřuje k jihovýchodu. Jeho střední vyšší část, která je zakončena trojúhelným štítem, tvoří rizalit. Na vrcholu štítu vévodí kamenný kříž na podstavci. Edikulový portál je zvýrazněn nástavcem nad římsou, jejíž oblomená část slouží zároveň jako architráv edikuly. Po stranách vstupu jsou pilastry se stylizovanými hlavicemi tvořenými florálními prvky. V tympanonu se nachází czerninský erb. Průčelí je rozčleněno horizontálními architektonickými články, ke kterým patří kamenný sokl ukončený profilovanou římsou, hlavní římsa oddělující horní část stavby a drobnější korunní římsy, které završují jak plné atiky na nižších postranních částech, tak lemují trojúhelný štít. Vstupní kovové dveře jsou dvoukřídlé, jsou členěny výplněmi a vyzdobeny hřeby s dekorativní hlavicí.[2]
Boční zjednodušené fasády jsou členěny soklem, hlavní římsou a římsou atiky, která překrývá střechu bočních křídel. Na zadní fasádě je lunetové okno s rustikovým ostěním. Na zadní stěně je také umístěna mramorová deska s těžko čitelným nápisem: WYSOCE VROZENÝ PAN HRABIE / WOLFGANG CZERNIN Z CHVDENIC / PAN PANSTVÍ WINORZ A S. AT. V / GBELL, SATALIC, RADONIC A CZWRŽOWIZ / CYS. KRÁL. KOMORNIK OBRSST W WOGSKV / KOMANDATOR CYS. RAK. ....[1]
Interiér
_(3).jpg.webp)
Kaple má obdélný půdorys a je sklenuta křížovou klenbou svedenou na příložky v rozích s lunetami. Luneta proti vstupu tvoří osvětlovací okno, ostatní lunety jsou zaslepeny. Profilovaná hlavní římsa obíhající celý vnitřní prostor je z mramoru. Mramorem je rovněž obložena dolní část hrobky. Celkem se zde nachází 36 kójí na rakve (po 12 kójích na 3 stěnách). Jednotlivé sklípky pro rakve jsou odděleny mramorovými pásky a opatřeny nápisovými deskami. Na desce Antonie, provdané hraběnky z Fünfkirchenu (1841–1874) je při dolním okraji nápis: OTTO SANDTNER PRAHA. Podlaha je také z mramoru a koresponduje se vzorcem na stěnách. Lemující pásy jsou z modrošedého mramoru, střed je vyplněn růžovým mramorem.[2]
Vybavení kaple je empírové, vesměs z černě lakovaného dřeva. Oltář stojí na dřevěném stupni. Menza půlválcového tvaru spočívá na čtveřici nožek tvaru lvích tlap. Kříž je z černě lakovaného dřeva, zatímco korpus ze zlaceného dřeva. Krucifix je na podstavci s reliéfem chíró ve stylizovaném vavřínovém věnci. Součástí oltáře jsou 3 mešní tabulky, které jsou připevněny k predele oltáře (po roce 1813). Po stranách menzy je dvojice dřevěných pilířků na smuteční svíce.[2]
Seznam pohřbených
V kapli bylo pohřbeno šestnáct příslušníků rodu Czerninů nebo jejich příbuzných.
Z vinořské linie Czerninů pocházel také Ottokar Czernin (26. září 1872 Dymokury – 4. duben 1932 Vídeň), ministr zahraničních věcí Rakousko-Uherska (1916–1918). Po první světové válce zůstal v Rakousku a byl pohřben na hřbitově v Bad Aussee ve Štýrsku.
V hrobce byl kromě Czerninů pohřben i Jindřich Bělohříbek (1878–1942), generální ředitel Živnobanky, který koupil statek a zámek Vinoř v roce 1925. Dále jeho žena Melanie, rozená Larischová z Mönnichu (1895–1942) a dcera Melanie, která zemřela na tuberkulózu v mladém věku.[5] Mramorové desky před jejich sklípky ovšem nejsou označeny. V níže uvedené tabulce nejsou uvedeni.
Chronologicky podle data úmrtí
V tabulce jsou uvedeny základní informace o pohřbených.[6][7] Fialově jsou vyznačeni příslušníci rodu Czerninů, žlutě jsou vyznačeni manželé a manželky z jiných rodů, pokud zde byli pohřbeni. Přestože jsou předkové Czerninů připomínáni už ve 12. století, zde jsou generace počítány až od Humprechta Czernina (1447 – po 1499). U manželek je generace v závorce a týká se generace manžela, u Karla Thysebaerta se jedná o generaci manželky.
| Pořadí | Gene-race | Jméno pohřbeného | Datum a místo narození | Otec | Datum a místo sňatku, choť | Pohřeb a uložení do hrobky | Poznámky |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Datum a místo úmrtí | Matka | ||||||
| 1. | 10. | Wolfgang Maria Czernin z Chudenic | 2. 2. 1766 | Prokop Vojtěch Czernin z Chudenic 23. 3. 1726 – 30. 1. 1777 Praha | 11. 10. 1795: Marie Antonie ze Salm-Neuburgu (č. 2) | 24. 12. 1813[3] | Zakladatel vinořské větvě rodu. Podle odstupní smlouvy z 9. června 1797 získal vinořské panství se statky Kbely, Letňany, Radonice a Satalice. Nejstarší nevlastní bratr Jan Rudolf (1757–1845), který se stal dědicem fideikomisu, byl pohřben v kostele sv. Jakuba v Jindřichově Hradci. |
| 21. 12. 1813 | Marie Tereza Rajská z Dubnic 17. 5. 1736 Syrakusy – 5. 2. 1780 Praha | ||||||
| 2. | (10.) | Marie Antonie ze Salm-Neuburgu | 16. 4. 1766 | Karel Vincenc ze Salm-Neuburgt 9. 5. 1744 Olomouc – 12. 5. 1784 Olomouc | 11. 10. 1795: Wolfgang Maria Czernin z Chudenic (č. 1) | Dáma Řádu hvězdového kříže. Porodila následující děti:
1. Oktávie, provd. Merveldtová (1802–1879; pohřbena na hřbitově v Bad Ischlu) | |
| 31. 3. 1840 Vídeň | Marie Anna z Khevenhüller-Metsch 3. 4. 1747 Vídeň – 20. 6. 1777 Vídeň | ||||||
| 3. | 12. | Bedřich Czernin z Chudenic | 6. 8. 1839 | Otakar Evžen Czernin z Chudenic (č. 11) | Zemřel mlád. | ||
| 20. 2. 1842 | Rosina z Colloredo-Wallsee (č. 10) | ||||||
| 4. | 10. | Marie Karolína Czerninová z Chudenic | 15. 4. 1771[1] nebo 1772[7][8] | Prokop Vojtěch Czernin z Chudenic 23. 3. 1726 – 30. 1. 1777 Praha | 17. 7. 1797: Karel Thysebaert[1] / Thyfibiart auf Königsbrack[7][8] (č. 7) | Dáma Řádu hvězdového kříže.[1] Sestra Wolfganga Czernina z Chudenic (č. 1). | |
| 20. 3.[1] nebo 16. 12.[7][8] 1842 | Marie Tereza Rajská z Dubnic 17. 5. 1736 Syrakusy – 5. 2. 1780 Praha | ||||||
| 5. | 12. | Prokop Czernin z Chudenic | 10. 9. 1843 | Otakar Evžen Czernin z Chudenic (č. 11) | Zemřel jako kojenec. | ||
| 27. 2. 1844 | Rosina z Colloredo-Wallsee (č. 10) | ||||||
| 6. | 10. | Marie Františka Czerninová z Chudenic | 9. 3. 1775 | Prokop Vojtěch Czernin z Chudenic 23. 3. 1726 – 30. 1. 1777 Praha | Řeholnice – kapitulárka v Novoměstském ústavu šlechtičen u sv. Andělů v Praze.[1] Sestra Wolfganga Czernina z Chudenic (č. 1). | ||
| 15. 4. 1847 | Marie Tereza Rajská z Dubnic 17. 5. 1736 Syrakusy – 5. 2. 1780 Praha | ||||||
| 7. | (10.) | Karel Thysebaert[1] / Thyfibiart auf Königsbrack[7][8] | 15. 9. 1763 | ? | 17. 7. 1797: Marie Karolína Czerninová z Chudenic (č. 4) | Baron, c. k. komoří.[1] | |
| 3. 3. 1851[1] nebo 1850[7][8] | ? | ||||||
| 8. | 12. | Oktávie Czerninová z Chudenic | 5. 12. 1834 | Otakar Evžen Czernin z Chudenic (č. 11) | Zemřela na své narozeniny ve věku 23 let. | ||
| 5. 12. 1857 | Rosina z Colloredo-Wallsee (č. 10) | ||||||
| 9. | 12. | Marie Antonie Czerninová z Chudenic | 3. 1. 1841 | Otakar Evžen Czernin z Chudenic (č. 11) | 19./29. 10. 1871: Ferdinand z Fünfkirchenu 20. 9. 1834 – 18. 12. 1898 | Dáma Řádu hvězdového kříže.[1] | |
| 6. 1. 1874 Praha | Rosina z Colloredo-Wallsee (č. 10) | ||||||
| 10. | (11.) | Rosina z Colloredo-Wallsee | 1. 8. 1815 Praha | Josef z Colloredo-Wallsee 29. 7. 1773 – 23. 1. 1815 | 1. 8. 1833 Praha: Otakar Evžen Czernin z Chudenic (č. 11) | Palácová dáma, majitelka panství (statku) Dymokury. Porodila následující děti:
1. Oktávie (č. 8) | |
| 12. 2. 1874 Praha | Marie Rosina Hartmannová z Klarsteinu 27. 10. 1789 Zvíkovec – 21. 3. 1869 Praha | ||||||
| 11. | 11. | Otakar Evžen (Otakar starší) Czernin z Chudenic | 3. 10. 1809 Vídeň | Wolfgang Maria Czernin z Chudenic (č. 1) | 1. 8. 1833 Praha: Rosina z Colloredo-Wallsee (č. 10) | 2. hlava vinořské větve Czerninů (1813–1886), c. k. komoří, vládní rada u Všeobecné dvorské komory, doživotní člen rakouské Panské sněmovny, majitel panství (statku) Vinoř. | |
| 29. 6. 1886 Vinoř | Marie Antonie ze Salm-Neuburgu (č. 2) | ||||||
| 12. | 12. | Děpolt (Theobald) Czernin z Chudenic | 1. 5. 1836 | Otakar Evžen Czernin z Chudenic (č. 11) | 10. 8. 1870 Praha: Anna Marie Westphalen zu Fürstenberg 13. 3. 1850 Laër – 15. 5. 1924 Velké Hlušice | 3. hlava vinořské větve (1886–1893), c. k. komoří (1867) a tajný rada (1891), major v záloze, rytíř Řádu železné koruny 3. třídy s válečnou dekorací, doživotní člen rakouské Panské sněmovny, majitel statku Dymokury se Žlunicemi a Vinoř. Manželka byla pohřbena v Dymokurech. Narodilo se jim sedm dětí. Nejstarší syn Děpolt Josef (1871–1931) převzal velkostatek Dymokury se Žlunicemi a Hlušicemi se zámkem a založil dymokurskou linii, druhorozený syn Ottokar (1872–1932) spravoval Vinoř, třetí syn Otto Rudolf (1875–1962) pracoval jako diplomat, pátý syn se jmenoval Pavel Bedřich (1879–1938). Bedřich Karel (č. 14.) a Josef Děpold Czernin (č. 15.) byli pohřbeni zde. | |
| 6. 11. 1893 | Rosina z Colloredo-Wallsee (č. 10) | ||||||
| 13. | 12. | Evžen Czernin z Chudenic | 1. 1. 1851 | Otakar Evžen Czernin z Chudenic (č. 11) | Doktor práv (Dr. jur.), c. k. komoří.[1] | ||
| 12. 5. 1907 | Rosina z Colloredo-Wallsee (č. 10) | ||||||
| 14. | 13. | Bedřich Karel Czernin z Chudenic | 8. 5. 1877 Dymokury | Děpolt (Theobald) Czernin z Chudenic (č. 12) | c. k. komoří (1901) a nadporučík dragounského pluku knížete z Windischgraetzu č. 14.[1] | ||
| 23. 6. 1907 Hlušice | Anna Marie Westphalen zu Fürstenberg 13. 3. 1850 Laër – 15. 5. 1924 Velké Hlušice | ||||||
| 15. | 13. | Josef Děpold Czernin z Chudenic | 21. 1. 1888 Chomutov | Děpolt (Theobald) Czernin z Chudenic (č. 12) | Zemřel ve věku 19 let. | ||
| 6. 11. 1907 Hlušice | Anna Marie Westphalen zu Fürstenberg 13. 3. 1850 Laër – 15. 5. 1924 Velké Hlušice | ||||||
| 16. | 13. | Marie Rosina Czerninová z Chudenic | 9. 8. 1874 Dymokury | Děpolt (Theobald) Czernin z Chudenic (č. 12) | |||
| 28. 7. 1918 Hlušice | Anna Marie Westphalen zu Fürstenberg 13. 3. 1850 Laër – 15. 5. 1924 Velké Hlušice |
Příbuzenské vztahy pohřbených
Následující schéma znázorňuje příbuzenské vztahy Czerninů. Červeně orámovaní byli pohřbeni v hrobce, arabské číslice odpovídají pořadí úmrtí podle předchozí tabulky. Římské číslice představují pořadí manželky, pokud se některý mužský člen oženil více než jednou. Zeleným orámováním je zvýrazněn Jan Rudolf Czernin z Chudenic (1757–1845), 3. vladař domu hradeckého a chudenického. Modře je zvýrazněn Ottokar Czernin (1872–1932), ministr zahraničních věcí Rakousko-Uherska. Vzhledem k účelu schématu se nejedná o kompletní rodokmen Czerninů.
| I. Gundakara Marie Antonie z Colloreda 1728–1757 | Prokop Vojtěch Czernin z Chudenic † 1777 | II. Marie Tereza Rajská z Dubnic 1736–1780 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Marie Terezie z Schönborn-Heussenstammu 1758–1838 | Jan Rudolf Czernin 1757–1845 | 6. Marie Františka Czerninová 1775–1847 | 1. Wolfgang Maria Czernin 1766–1813 | 2. Marie Antonie ze Salm-Neuburgu 1766–1840 | 4. Marie Karolína Czerninová 1771–1842 | 7. Karel Thysebaert 1763–1851 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Oktávie Czerninová 1802–1879 | Maxmilián Merveldt 1797–1849 | Marie Henrietta Czerninová 1806–1872 | Josef Kinský z Vchynic a Tetova 1806–1862 | 11. Otakar Evžen (Otakar starší) Czernin 1809–1886 | 10. Rosina z Colloredo-Wallsee 1815–1874 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| 8. Oktávie Czerninová 1834–1857 | 12. Děpolt (Theobald) Czernin 1836–1893 | Anna Marie Westphalen zu Fürstenberg 1850–1924 | 3. Bedřich Czernin 1839–1842 | 9. Antonie Czerninová 1841–1874 | Ferdinand z Fünfkirchenu 1834–1898 | Josef Czernin 1842–1923 | Marie Des Fours-Walderode 1850–1923 | 5. Prokop Czernin 1843–1844 | 13. Evžen Czernin 1851–1907 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Děpolt Josef Czernin 1871–1931 | Marie Anna Kinská z Vchynic a Tetova 1885–1952 | 16. Marie Rosina Czerninová 1874–1918 | 14. Bedřich Karel Czernin 1877–1907 | Pavel Bedřich Czernin 1879–1938 | Marie Gabriela Orsini-Rosenberg 1879–1951 | Ottokar (Otakar mladší) Czernin 1872–1932 | Marie Klotilda Kinská z Vchynic a Tetova 1878–1945 | 15. Josef Děpold Czernin 1888–1907 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Rudolf Děpolt Czernin 1904–1984 | Friderike, roz. Wenckheimová 1911–1991 | Humprecht Ottokar Czernin 1909–1944 | Maria Ida, roz. Lobkowiczová 1917–2002 | Jan Nepomuk Czernin (Páter Václav) 1915–1967 | Děpold Petr Czernin 1898–1974 nebo 1975 | Margarete, roz. Rousová 1909–1998 | I. Beatrix, roz. Mertonová * 1910 | Ferdinand Karel Czernin 1903–1965 | II. Helen, roz. Mamouliniová * 1921 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Rozmístění rakví a náhrobní nápisy
Čísla nad jménem odpovídají pořadí úmrtí podle předchozí tabulky. Nápisy na deskách jsou v některých případech majuskulním písmem, zde jsou však uvedeny minuskulou. Texty nápisů vycházejí z publikace Umělecké památky Prahy. Velká Praha 2. V–Ž, s. 1058, ale nejsou zcela přesné, jak vyplývá z fotografií.
| Čelní stěna | |||
|---|---|---|---|
| 16. | |||
| Marie narozena 9. srpna 1874 zemřela 28. července 1918 | |||
| 8. | 11. | 10. | 13. |
| Oktavia narozena dne 5. prosince 1834 zemřela v Pánu dne 5. prosince 1857 | Ottokar říšský hrabě z Chudenic narozen 2. října 1809 zemřel 29. června 1886 | Rosina rozená říšská hraběnka Colloredo Wallsee palácová dáma Jejího Veličenstva císařovny Alžběty majitelka velkostatku Dymokury narozena 1. srpna 1815 zemřela 12. srpna 1874 | Eugen c. a k. komoří a doktor práv narozen 1. ledna 1851 zemřel 12. května 1907 |
| 3. | 1. | 2. | 5. |
| Bedřich narozen dne 6. srpna 1839 umřel dne 20. února 1842 | Wolfgang C. k. komorník. Plukownjk w wogsku. Komendator c. k. Řádu Leopoldowa narozen dne 2. února 1776 umřel dne 21. prosince 1813 | Antoninka rozená hraběnka Salm Neu= burg ??? dáma palácu a Řádu kříže hwězdniho narozena 17. dubna 1776 umřela 31. března 1840 | Prokop narozen dne 10. září 1843 ??? dne 27. února 1844 |
| Levá stěna | |||
| 15. | 14. | 12. | |
| Josef 21. ledna 1888 6. prosince 1907 | Bedřich říšský hrabě c. a k. komoří a nadporučík dragounského pluku knížete z Windischgraetzu č. 14 8. května 1877 23. dubna 1907 | Děpold říšský hrabě, c. a k. skutečný tajný rada a komoří 1. května 1836 6. listopadu 1893 | |
| Pravá stěna | |||
| 4. | 6. | 7. | 9. |
| Karolinka prowdaná sw. panj z Thysebaert dáma Řádu kříže hwězdného narozena 15. 4. 1771 zemřela 20. 3. 1842 | Marie kapitulárka c. k. swobodnoswětského Ústawu šlechtičen u swatých Angelů w Praze narozena 10. 3. 1775 zemřela 15. 4. 1847 | Karel swobodný pán z Thysebaert cís. král. komoří 15. 9. 1763 3. 3. 1851 | Antonia provdaná hraběnka Fuenfkirchen dáma Hvězdokřížového řádu 3. 1. 1841 6. 1. 1874 |
Odkazy
Reference
- DALIOBOR, Prix, a kol. Umělecké památky Prahy. Svazek Velká Praha M/Ž. 2. Veleslavín – Žižkov. Praha: Academia, 2017. ISBN 978-80-200-2469-5. S. 1058.
- Hrobka Černínů [online]. Národní památkový ústav [cit. 0202-02-05]. Dostupné online.
- Rekonstrukce hrobky Černínů [online]. Praha.eu [cit. 2022-01-05]. Dostupné online.
- HOLEC, František, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Svazek VII. Praha a okolí. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1988. 222 s. S. 95.
- Jindřich Bělohříbek [online]. Abart [cit. 2022-01-05]. Dostupné online.
- POUZAR, Vladimír; MAŠEK, Petr; MENSDORFF-POUILLY, Hugo; POKORNÝ, Pavel R. Almanach českých šlechtických rodů 2017. [Brandýs nad Labem]: Martin, 2016. 512 s. ISBN 978-80-85955-43-9. S. 93–102.
- MAREK, Miroslav. Rodokmen Czerninů 3 [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2010-08-13 [cit. 2022-01-04]. Dostupné online.
- Higher Nobility of Europe Volume VII - Part II. House of Czernin [online]. Almanach de Gotha [cit. 2022-01-11]. Dostupné online.
Literatura
- DALIOBOR, Prix, a kol. Umělecké památky Prahy. Svazek Velká Praha M/Ž. 2. Veleslavín – Žižkov. Praha: Academia, 2017. ISBN 978-80-200-2469-5. S. 1058. V publikaci je půdorys.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu hrobka Černínů na Wikimedia Commons