Smečno

Městečko se rozkládá v nadmořské výšce 340 až 375 metrů na návrší, mírně se sklánějícím k severovýchodu ke Slanému, na jihozápadě přecházejícím do roviny, táhnoucí se ke Kačici. Jeho střed tvoří rozlehlé protáhlé náměstí, jímž po délce probíhá hlavní silnice. V horní (západní) části náměstí stojí kostel Nejsvětější Trojice a sousoší Nejsvětější Trojice a v jeho sousedství zámek.

kostel Nejsvětější Trojice ve Smečně

Nejstarší zmínka pochází z roku 1252, kdy se jako majitel zdejší tvrze připomíná vladyka Boleslav ze Smečna (Bolezlav de Zmecen). Roku 1418 zakoupil ves Smečno i s tvrzí Markvart z Martinic a s rodem Martiniců byly dějiny Smečna spojeny po dalších pět století. Markvartův syn Bořita, dvořan králů Ladislava Pohrobka a Jiřího z Poděbrad kolem roku 1460 rozšířil a přestavěl tvrz. Bohatnoucí Martinicové postupně rozšířili své smečenské panství na 17 vesnic a zařadili se mezi panské rody. Na žádost Hynka Bořity z Martinic, pozdějšího nejvyššího zemského sudího, povýšil 26. května 1510 král Vladislav Jagellonský ves Smečno na městečko pod novým názvem Muncifaj (z latinského Mons fagi = „Buková hora“); toto jméno, byť oficiálně užívané až do 19. století se však nevžilo. O pět let později, 28. prosince 1515, bylo Smečno učiněno městem, přičemž mu byl polepšen znak, udělený při prvním povýšení. Za Jiřího Bořity z Martinic byla v 80. letech 16. století zahájena přestavba pozdně gotické tvrze na mohutný renesanční zámek. Stavbu dokončil jeho synovec Jaroslav Bořita z Martinic, jeden z předních katolických politiků své doby. Jaroslav Bořita obratným využitím pobělohorských konfiskací ztrojnásobil svůj majetek a dosáhl hraběcího titulu a titulu vladaře domu smečenského.[3] Ze škod třicetileté války se město brzy vzpamatovalo a skutečnost, že bylo sídlem jednoho z nejvlivnějších a nejbohatších šlechtických rodů v Čechách, přispívala k jeho rozkvětu.

• Smečno bylo prvním místem v Čechách, kde mechanik a vynálezce Josef Božek vyzkoušel svůj parní vůz.[5]
• Začátkem 19. století zde vznikla první česká spořitelna.[5]
• Začátkem 19. století zde vznikla první mateřská škola v Čechách.[5]

Radnice se znakem města Smečna z roku 1515

Nachází se zde Základní škola Smečno, která je rozdělena do dvou částí. První až čtvrtý ročník spolu se školní družinou sídlí v budově na ulici Kačická. Výuka pátého až devátého ročníku se koná v budově na ulici Školská (tzv. Na boku).

Zámek Smečno

Centrum Smečna je chráněno jako městská památková zóna.

• Zámek Smečno byl původně gotickou tvrzí, která byla přestavěna na renesanční zámek v 80. letech 16. století s pozdějším středně velkým anglickým parkem. Interiér není přístupný, objekt slouží jako sociální ústav pro ženy. Cenná barokní oranžérie od K. I. Dientzenhofera v zámeckém parku pak slouží jako sociální ústav pro muže. Volně je přístupný pouze park.
• Kostel Nejsvětější Trojice na horním konci náměstí – z původně gotické stavby ze 14. století dochován presbytář, zbytek je výsledkem renesanční přestavby, dokončené roku 1587. Z téhož roku pocházejí varhany, vůbec nejstarší dochované v českých zemích a zároveň nejstarší ve střední Evropě. Po rekonstrukci slouží kromě mší rovněž k varhanním koncertům. Nedochovala se malovaná zavírací křídla varhan, která se počátkem 20. století ztratila. Hlavní oltář je barokní dílo Ignáce Františka Platzera. Pod kostelem je neuspořádaná středně velká kostnice z doby baroka.
• Sousoší Nejsvětější Trojice z roku 1744 Ignáce Františka Platzera stojí mezi kostelem a zámkem.
• Socha sv. Jiří zabíjejícího draka z 18. století na sloupu na náměstí.
• Objekt lehkého opevnění vz. 37 – vzácně dochovaná pevnůstka pražské čáry (též VOP – Vnější obrana Prahy) předválečného československého opevnění stojí u zadní (západní) zdi zámeckého parku. Betonový bunkr za německé okupace zachránila před vyhozením do povětří obava z poškození blízkého zámku. U objektu jsou vystaveny ukázky vojenské techniky (tanky, zátarasy).
• Přírodní památka Smečenská rokle – ostře zaříznutý opukový kaňon, 2 km jihozápadně od Smečna
• Přírodní památka Smečno – chráněné území s výskytem páchníka hnědého
• Pamětní obelisk Jaroslava Bořity z Martinic – stojí v blízkosti zámku a kostela, pochází z počátku 17. století a připomíná úspěšnou rekatolizaci smečenského panství panem Jaroslavem Martinicem.
• Budova děkanství – pozdně goticko-renesanční rozlehlá stavba s vysokými jednoduchými štíty. Uvnitř vzácné renesanční malované trámové stropy a též malby. Budova se nachází naproti zámku a kostelu. Není veřejnosti přístupná.
• Hrobka Clam-Martiniců – Jednoduchá, ale elegantní empírová stavba z první poloviny 19. století se nachází na starém smečenském hřbitově v dolní části Smečna ve směru na Slaný.

V polích mezi Smečnem a Kačicí se nachází kamenný obelisk (pyrám), postavený roku 1847 na památku hraběte Karla Jana Nepomuka Clam-Martinice jeho úředníky.

• Jaroslav Bořita z Martinic (1582–1649), královský místodržící[6]
• Heinrich Clam-Martinic (1863–1932), ministerský předseda Rakousko-Uherska
• Zdeněk Liška (1922–1983), skladatel filmové hudby
• Augustin Bělohlávek (1926–1962)
• Emanuel Danda (1842–1900)
• Ferdinand Hanuš Herink (1889–1955)
• František Alois Hora (1838–1916)

• Spolek přátel Smečna a širého okolí[7]
• Partas, o.s.[8]
• Rybářský svaz
• Baráčníci
• Sbor dobrovolných hasičů

• Pozemní komunikace – Městem prochází silnice II/236 Slaný – Smečno – Lány – Křivoklát
• Železnice – Železniční trať ani stanice na území města nejsou. Nejblíže obci je železniční stanice Slaný ve vzdálenosti 5 km ležící na trati 110 z Kralup nad Vltavou do Loun. V minulosti sem, do stanice nazvané Smečno-Šternberk, vedla větev úzkorozchodné dráhy Slaný – Kačice. Zrušená železniční trať byla jednokolejná lokální trať původně postavená jako vlečka roku 1904. Nákladní doprava byla provozována od roku 1908 do roku 1925. Trať byla zrušena roku 1932.

• Veřejná doprava 2011 – V obci zastavovaly v pracovních dnech autobusové linky jedoucí do těchto cílů: Kladno, Mladá Boleslav, Mšec, Nové Strašecí, Praha, Slaný, Stochov. O víkendu jezdily autobusové linky pouze do Slaného a Kladna.

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost města v roce, kdy ke změně došlo:

• 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Slaný[9]
• 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Slaný[9]
• 1868 země česká, politický i soudní okres Slaný[9]
• 1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický i soudní okres Slaný[10]
• 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Slaný[11]
• 1945 země česká, správní i soudní okres Slaný[12]
• 1949 Pražský kraj, okres Slaný[13]
• 1960 Středočeský kraj, okres Kladno[14]

• 
  Panoramatický pohled na část města se zámkem a kostelem
• 
  Zámek
• 
  Zámek
• 
  Smečenská sala terrena
• 
  Kostel Nejsvětější Trojice
• 
  Sousoší Nejsvětější Trojice
• 
  Socha svatého Jiří
• 
  Základní škola
• 
  Obelisk (pyrám) mezi Smečnem a Kačicí
• 
  Řopík s protitankovými zátarasy u zdi zámeckého parku
• 
  Řopík (vstup)
• 
  Děkanství
• 
  Hrobka rodu Clam-Martiniců
• 
  Bývalý pivovar
• 
  Boží muka při silnici do Kačice
• 
  Boží muka při silnici do Slaného
• 
  Detail z budovy stanice zaniklé úzkokolejné dráhy

• Ottův slovník naučný, heslo Smečno. Sv. 23, str. 487
• Ottův slovník naučný nové doby, heslo Smečno. Sv. 11, str. 1
• ŠIMŮNEK, Robert. Smečno v pozdním středověku : Počátky rezidenčního města Bořitů z Martinic. Průzkumy památek. 2012-08-31, roč. XIX, čís. 1, s. 7–30. Dostupné v rámci WikiProjektu Knihovna. ISSN 1212-1487.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Smečno na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Smečno v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Smečno v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Oficiální stránky
• Stránky města
• Fotogalerie Smečna
• Pivovarnictví ve Smečně
• podrobné statistické údaje z roku 2003 na stránce ČSÚ
• https://zs-smecno.webnode.cz/
• https://web.archive.org/web/20180114230751/http://vojensky-skanzen-smecno.webnode.cz/