Richard Clam-Martinic

Sloužil v rakouské armádě. Roku 1856 nastoupil jako rytimistr k 2. husarskému regimentu velkoknížete Mikuláše. Potom byl povolán jako adjutakt k císařskému dvoru. 14. dubna 1860 byl povýšen na majora. V roce 1861 byl přidělen k 1. kyrysnickému regimentu. 13. srpna 1863 byl povýšen na nadporučíka. Roku 1865 odešel z armády v hodnosti plukovníka.[7]

Spravoval statky Rtišovice a Smečno.[3] V Horních Rakousích mu patřila panství Klam, Arbing a Außernstein.[7] Od roku 1859 měl titul komořího, v roce 1891 získal Řád zlatého rouna.[3] 5. června 1884 získal titul tajného rady.[7]

Byl veřejně a politicky činný. V zemských volbách v lednu 1867 se stal poslancem Českého zemského sněmu. Reprezentoval velkostatkářskou kurii, nesvěřenecké velkostatky.[8] Na sněm se vrátil v zemských volbách v roce 1870.[9] A pak znovu až ve volbách v roce 1883.[10] Mandát obhájil ve volbách v roce 1889.[11] Poslancem byl až do své smrti roku 1891.[12] Zastupoval Stranu konzervativního velkostatku, která byla federalisticky orientována a podporovala české státoprávní aspirace.[11] Patřil mezi hlavní postavy české konzervativní šlechty.[7] Do popředí se dostal zejména v roce 1887, kdy zemřel jeho bratr Jindřich Jaroslav Clam-Martinic, jenž od 60. let 19. století politicky vedl českou šlechtu.[13]

Byl i poslancem Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam nastoupil ve volbách roku 1879 za kurii velkostatkářskou v Čechách. Mandát zde obhájil ve volbách roku 1885. Rezignaci oznámil na schůzi 24. října 1888.[14] Od roku 1883 zastával funkci místopředsedy sněmovny.[7] Ve volebním období 1879–1885 se uvádí jako hrabě Richard Clam-Martinic, c. k. tajný rada, první místopředseda Poslanecké sněmovny Říšské rady a statkář, bytem Rtišovice.[15] Politicky se po volbách v roce 1879 uvádí jako konzervativec.[16]

Po volbách v roce 1879 se na Říšské radě připojil k Českému klubu (jednotné parlamentní zastoupení, do kterého se sdružili staročeši, mladočeši, česká konzervativní šlechta a moravští národní poslanci).[17] Jako člen parlamentního Českého klubu se uvádí i po volbách v roce 1885.[18] Po jistou dobu zastával funkci místopředsedy tohoto klubu.[7]

Od 2. června 1889 byl doživotním členem Panské sněmovny (nevolená horní komora Říšské rady).[7] V lednu 1890 patřil mezi přední české vyjednavače v rámci tzv. punktací (pokus o česko-německé vyrovnání v Čechách).[7]

Zemřel v listopadu 1891 po krátké nemoci na následky zápalu plic.[7]

Jeho synem byl Heinrich Clam-Martinic, který za 1. světové války krátce působil jako ministerský předseda Předlitavska.