Ferdinand Velc

Ferdinand Velc (27. července 1864 Vinařice[1] u Kladna – 1. července 1920 Sarajevo) byl český malíř, fotograf, publicista a pedagog, jeden z průkopníků národopisu a památkové péče v oblasti Slánska.

Ferdinand Velc
Narození27. července 1864
Vinařice
Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí1. července 1920
Sarajevo
Království Srbů, Chorvatů a Slovinců Království Srbů, Chorvatů a Slovinců
Povolánípedagog, malíř, fotograf, etnograf, publicista a učitel
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Velcův otec byl tesařem, později pracoval jako dozorce na šachtě. Ferdinand vystudoval obecnou školu ve Pcherách a měšťanku v Lounech, od roku 1880 pak Akademii výtvarných umění v Praze a v letech 1885 až 1888 Královskou akademii výtvarných umění v Mnichově. Po studiích Velc žil nejprve na Slánsku jako učitel kreslení a malíř. Maloval především portréty, krajiny a také kostelní obrazy. Velcovy obrazy byly vystavovány na Jubilejní zemské výstavě v Praze 1891. Jeho velkou zálibou bylo dokumentování venkovského života a památek vůbec; spolupracoval se slánským fotografem a etnografem Františkem Durasem, obsáhle dokumentoval všechny vesnice na Slánsku pro Národopisnou výstavu českoslovanskou v Praze 1895. V roce 1893 Ferdinand Velc také několik měsíců dokumentoval Postřekov a místa na Chodsku.

Protože nedostal uspokojivé místo v Čechách, přijal roku 1895 nabídku stát se profesorem kreslení na reálném gymnáziu v bosenském Sarajevu. V tomto městě pak působil po zbytek svého života a do vlasti se vracel pouze na prázdniny. V roce 1904 vydal na základě shromážděných popisů, náčrtů a fotografií obsáhlý Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu slánském. Vzhledem k tomu, že Velc byl především výtvarníkem, a ne profesionálním historikem, vykazuje tato jeho práce ve srovnání s jinými svazky edice Soupisu památek řadu nepřesností,[2] s odstupem více než sta let však představuje i tak velmi cennou dokumentaci, zvláště v případě staveb či vybavení, které byly od Velcových časů zničeny nebo zcizeny. Roku 1907 Ferdinand Velc vydal také Průvodce Bosnou a Hercegovinou také s množstvím doprovodných fotografií. V roce 1920, krátce před návratem do Československa, byl Velc v Sarajevu zavražděn při loupežném přepadení.

Spisy

Galerie
  • Ferdinand Velc: Most přes řeku, ze sbírky Pavla Scheuflera
  • Ferdinand Velc: Matěj Příbek z Dražinova, starý praporečník lidu Chodského
  • Ferdinand Velc: Z Domažlicka, kresba tuší

Odkazy

Reference
  1. Matriční záznam o narození a křtu Ferdinanda Velce farnost Pchery
  2. ČERNÝ, Jan. Komentovaná bibliografie regionů Rakovnicka a Novostrašecka s přihlédnutím ke Kladensku a Slánsku [online]. [cit. 2010-02-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-12-19.
  3. VELC, Ferdinand. Soupis památek historických a uměleckých v království Českém. Svazek XX. Politický okres Slanský. Praha: Archaelogická komise při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1904. Dostupné online.

Literatura
  • Libor Dobner. Ferdinand Velc - malíř, spisovatel a národopisný sběratel. Slánské listy, 1994, roč. 2, s. 13; s. 37
  • Libor Dobner. Ferdinand Velc - rodák z Vinařic. Slánské listy, 1999, roč. 7, č. 12, s. 13.
  • Michal Janata. Významný rodák z Vinařic. Kladenské noviny, 1993, roč. 43, č. 30, s. 5.
  • Nová Encyklopedie českého výtvarného umění. Vyd. 1. N-Ž. Praha : Academia, 1995, s. 899.
  • Dagmar Spívalová: Osobnost a dílo Ferdinanda Velce (jeho význam pro českou etnografii a folkloristiku). Diplomní práce katedry etnografie a folkloristiky FF UK, Praha 1986
  • Otakar Špecinger. Domovem mu byly Bosna a Hercegovina. Týdeník Mělnicko, 1999, č. 29, s. 3.
  • ŠŤOVÍČEK, Jan. Národopisná výstava českoslovanská 1895 a Slánsko.. Slánský obzor. 1993-94, čís. 1–2. Dostupné online. ISSN 1214-3847.
  • Zdislav Tietze. Malíř a spisovatel Ferdinand Velc pochází z Vinařic. Kladenský deník, 1998, roč. 7, č. 200, s. 13.
  • Lukáš Vytlačil. Slánský malíř, fotograf a etnograf Ferdinand Velc. Posel z Budče, 2014, roč. 31, s. 71-72. (dostupné on-line)

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.