Heikki Kovalainen

Svoji kariéru zahájil v závodních vozech v šampionátu britské Formule Renault, kde v předchozím roce startoval i současný pilot F1 a Fin, Kimi Räikkönen, který ale v tu dobu už závodil za tým Sauber. Celkově skončil v šampionátu na čtvrtém místě, když 2x vyhrál, 2x zajel pole position a 3x nejrychlejší kolo. Stal se tak nováčkem roku 2001.

Pozornost přitahoval díky podpornému programu týmu Renault pro mladé jezdce a tak se v roce 2002 dostal do série Britské Formule 3, do týmu Fortec, který používal motory Renault. Svůj výkon předvedl hlavně v druhé půlce šampionátu, kde v posledních devíti závodech vyhrál pětkrát. S třemi pole position a třemi nejrychlejšími koly, skončil celkově třetí, za Robbie Kerrem a Jamesem Courtneyem. Opět byl vyhlášen nováčkem roku.

Svou sílu předvedl i v mezinárodním kole F3, kde skončil druhý v Grand Prix Macau a čtvrtý na Zandvoortu, v sérii Marlboro Masters.

V roce 2003 se přesunul do Světové série Nissan, kterou vlastní Renault. Tady byl ale zastíněn stájovým kolegou v týmu Gabord, Franckem Montagnym. Ten v této sérii jezdil už dva roky a vyhrál titul v roce 2001. Montagny v roce 2003 vyhrál devět závodů a opět slavil titul, zatímco on sám vyhrál jen jeden závod.

V sérii Nissan zůstal i pro rok 2004, ale přestoupil do týmu Pons a tentokrát šampionát vyhrál se 192 body a šesti vítězstvími, před druhým Tiagem Monteirem.

V roce 2004 absolvoval i Závod šampiónů, který se uskutečnil v Paříži na Stade de France. Stal se prvním „nerallyovým“ jezdcem, který vyhrál trofej Henri Toivonena a titul šampión šampiónů, když ve finále porazil světového šampióna v rally, Sébastiena Loeba. Společně se svým krajanem Marcusem Grönholmem se Heikki účastnil i závodu o Pohár národů. Jejich tým skončil na druhém místě poté, když jeho Ferrari 360 Modena vypovědělo službu a z vítězství se radoval tým Francie s Loebem. Porazil Loeba ale i ve voze WRC, i když v něm nikdy předtím neseděl a porazil i sedminásobného mistra světa v F1, Michaela Schumachera ve Ferrari 360 Modena.

Kovalainen se v roce 2005 objevil i v díle Top Gear, kde si vybral masku Stig a objel jedno kolo na testovací trati Top Gear. Kovalainen zajel první a na dlouho také poslední kolo pod 60 sekund.

Roku 2005 se také vrátil do Závodu šampiónů, ale skončil v semifinále po porážce od Toma Kristensena.

V roce 2005 vstoupil Heikki do série GP2, která se stala takovou juniorskou F1 a nástupkyní Formule 3000. Kovalainen vyhrál úplně první závod v novém šampionátu a vedl šampionát společně s týmem Arden Internaional. V posledních čtyřech závodech ale převzal vedení Nico Rosberg a zajistil si titul. Kovalainen skončil druhý, když zaostal 15 bodů za vítězem.

Při testování ve Valencii v roce 2006.

Kovalainen, Montagny a José María López testovali formulový vůz Renault R23B v prosinci 2003. Heikki poté také testoval pro Minardi, ale Renault ho nakonec jmenoval druhým testovacím jezdcem za Montagnym. Fin nastoupil na Montagnyho místo na konci roku 2005 a na celý rok 2006, ve kterém se věnoval jenom testování a najel přes 23 000 km. Když Fernando Alonso podepsal s McLarenem smlouvu na rok 2007, dostal Kovalainen šanci v F1 jako jezdec. Jeho místo bylo potvrzeno 6. září 2006.

Kovalainen při testování v Monze.

Svůj debut v F1 si odbyl v Grand Prix Austrálie 2007. Nevedl si ale moc dobře a po mnoha chybách dojel desátý. Flavio Briatore na rovinu řekl, že jeho výkon byl zklamáním. V druhém závodě v Malajsii už bodoval, když skončil osmý. Další dva body přidal za sedmé místo ve Španělsku. Svůj potenciál projevil v zámořských závodech, kde opět bodoval a porazil svého týmového kolegu, Giancarla Fisichellu. Závod ve Francii mu zase nevyšel, ale ve Velké Británii vybojoval bodovanou sedmou pozici. V dalších závodech pokaždé bodoval a v Japonsku vybojoval úžasnou druhou pozici. Před posledním závodem byl jediný jezdec, který v sezóně dokončil všechny závody. O tento primát však přišel, když v Brazílii nedokončil. Celkově skončil se 30 body na 7. místě a porazil stájového kolegu Fisichellu.

Kovalainen při Grand Prix Monaka 2008

Po oznámení jezdecké dvojice Renaultu pro rok 2008 bylo jasné, že si bude muset hledat angažmá u jiné stáje. Bez dlouhého váhání se rozhodl pro tým McLaren, kde byl dne 14. prosince 2007 oficiálně potvrzen jako týmový kolega Lewise Hamiltona. Hned v prvních dnech se dle vlastních slov pokoušel o co největší integraci do týmu. Navštívil továrnu týmu ve Wokingu, jejímž cílem bylo jak poznání týmu z blízka, tak i seznámení se s jednotlivými inženýry. Situace z loňské sezony, kdy se nepovedlo Fernandu Alonsovi přesvědčivě zapadnout do týmu by se tak neměla opakovat.

Den po představení nového vozu MP4-23 se stal perspektivní Fin prvním závodním jezdcem, který se mohl s novým vozem projet po pronajmuté trati ve španělském Jerezu. Spolu s testovacím pilotem Pedrem de la Rosou odkroužili dohromady prvních 69 kol, jejichž cílem bylo ověření systému vozu, spolehlivosti a jízdních vlastností. Druhý testovací den nového monopostu mu posloužil jako první přímé srovnání se svým novým kolegou, ve kterém si vedl obstojně, když zaostal o pouhých 330 tisícin, čímž dokázal, že si místo v jednom z nejúspěšnějších týmů v historii Formule 1 plně zasluhuje.

Do prvního závodu sezóny se kvalifikoval na třetím místě za svým stájovým kolegou Hamiltonem a polákem Kubicou a svou pozici si udržel i po startu závodu. Během prvních zastávek v boxech se dostal na druhou příčku a zdálo se, že si ji až do konce udrží. Divoký průběh závodu pro něj však znamenal smůlu v podobě kombinace safety car fáze a zastávky v boxech. Stmelené jezdecké pole s minimálními rozestupy pro něj tak při výjezdu z pit stopu propad až na samotný chvost. Probojoval se až na čtvrté místo, ale omylem sepnutý omezovač rychlosti pro něj znamenal závěrečnou pátou příčku.

V dalším závodě v Malajsii dosáhl podruhé v životě na stupně vítězů, když dojel jako třetí.

Následujících 5 závodů mu přineslo pouze 5 bodů, pak začal opět výrazněji bodovat, což vyvrcholilo v 10. závodě sezony, v Maďarsku. Zde se dočkal prvního vítězství v kariéře. Po startu z druhého místa se držel na třetí pozici, ale dostal se dopředu poté, co se Lewis Hamilton propadl kvůli problémům s pneumatikou a co Felipe Massa, který v podstatě celý závod vedl, musel odstavit vůz na cílové rovince pouhá tři kola před cílem, protože mu vypověděl službu motor.

Kovalainen testuje vůz McLaren MP4-24 na okruhu Jerez.

Kovalainen při Grand Prix Turecka 2009.

Start do nové sezóny byl pro něj přímo katastrofální. V prvních dvou závodech ani jednou nedokončil první kolo. Své chyby částečně napravil v Číně, kde za deště dojel na 5. místě. To byly na delší dobu ale jeho poslední body. V následujících 5 závodech 3x nedokončil a jinak zaznamenal 12. a 14. místo. Druhá polovina sezóny už přinesla zlepšení a sérii 6 bodovaných závodů v řadě, přičemž Heikki dojížděl od 4. do 8. místa. Poslední tři závody ale opět přinesly zklamání, když se pohyboval na začátku druhé desítky, tedy bez bodu. Celkově zakončil sezónu s 22 body na 12. pozici a tedy výrazné pohoršení od minulých sezón. 18. listopadu 2009 podepsal smlouvu s týmem McLaren novopečený mistr světa Jenson Button, a jelikož pod smlouvou byl i Lewis Hamilton, Heikki Kovalainen musel tým opustit.

14. prosince 2009 podepsal smlouvu pro rok 2010 s nově vzniklým týmem Caterham F1 Team (tehdy ještě Lotus Racing). Jeho týmovým kolegou se stal Jarno Trulli.

Po devatenáctém místě v kvalifikaci na Grand Prix Austrálie vypadl ve 44. kole kvůli závadě na zavěšení. Po devatenáctém místě v kvalifikaci odstartoval z posledního místa, kam jej odsunula penalizace z Austrálie za předjíždění za safety carem,[1] v malajsijské velké ceně obsadil osmnáctou příčku. Devatenáctý skončil i v kvalifikaci na Velkou cenu Číny a v závodě obsadil poslední 23. místo. Zatím nejlepší letošní umístění v kvalifikaci zaznamenal 16. příčkou v GP Bahrajnu,[2] v závodě si o jedno místo pohoršil. Ze 19. místa v kvalifikaci Grand Prix Španělska dokončil šestnáctý. Třináctý skončil v GP Monaka po startu z 18. příčky.

Před 18. závodem sezóny 2013 v USA oznámil pilot Lotusu Kimi Räikkönen, že ze zdravotních důvodu sezónu nedokončí.[3][4] Kovalainen byl oznámen jako náhrada pro poslední dvě Grand Prix.[5][6]