Fridrich z Thun-Hohenštejna

Hrabě Bedřich František Josef Michael z Thun-Hohenštejna (německy Friedrich Franz Joseph Michael Graf von Thun und Hohenstein, 8. května 1810 Děčín[1]24. září 1881 Děčín[2]) byl český šlechtic, velkostatkář, politik a rakouský diplomat.[3] Od mládí dlouhodobě působil v diplomatických službách a zastával funkce v řadě evropských zemí, nakonec byl rakouským velvyslancem v Rusku (1859–1863). Mimoto byl také poslancem českého zemského sněmu, v Čechách vlastnil velkostatek Děčín. Jeho starší syn František Antonín Thun-Hohenstein (1847–1916) jako významný politik dosáhl v roce 1911 titulu knížete.

Friedrich von Thun-Hohenstein
Friedrich von Thun und Hohenstein 1881 Mukarovsky
Rakouský vyslanec v Rusku
Ve funkci:
1859  1863
PředchůdceEmerich Széchényi
NástupceFriedrich Revertera
Rakouský vyslanec v Prusku
Ve funkci:
1852  1855
PředchůdceAnton Prokesch von Osten
NástupceJiří Esterházy
Rakouský vyslanec u Německého spolku
Ve funkci:
1850  1852
PředchůdceKarl Ludwig Bruck
NástupceAnton Prokesch von Osten
Rakouský vyslanec v Bavorsku
Ve funkci:
1849  1850
PředchůdceAdolf Brenner-Felsach
NástupceValentin Esterházy
Rakouský vyslanec v Sardinii
Ve funkci:
1844  1848
PředchůdceFelix Schwarzenberg
NástupceKarl Ferdinand Buol-Schauenstein

Narození8. května 1810
Děčín
Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí24. září 1881 (ve věku 71 let)
Děčín
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Choť(1845) Leopoldina z Lambergu (1825–1902)
RodičeFrantišek Antonín I. z Thun-Hohensteinu (1786–1873) a Terezie Marie z Brühlu (1784–1844)
Děti1. Terezie (1846–1859)
2. František z Thun-Hohensteinu (1847–1916)
3. Karolína, provd. Sanguszko-Lubartowiczová (1848–1926)
4. Marie Josefa, provd. Thurn-Taxisová (1850–1929)
5. Arnoštka (Ernestina), provd. Gudenusová (1853–1910)
6. Vilemína, provd. Lerchenfeld-Köferingová (1855–1935)
7. Leopoldina, provd. Ledebur-Wichelnová (1857–1911)
8. Eduard z Thun-Hohensteinu (1860–1885)
9. Bedřich z Thun-Hohensteinu (1861–1863)
10. Jaroslav z Thun-Hohensteinu (1864–1926)
11. Josefína, provd. Hutten-Czapska (1867–1903)
Příbuzníbratr: František Antonín II. z Thun-Hohensteinu (1809–1870)
bratr: Leopold Lev z Thun-Hohensteinu (1811–1888)
sestra: Anna Marie z Thun-Hohensteinu (1812–1885)
Profesediplomat a politik
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis

Pocházel ze šlechtického rodu Thun-Hohensteinů, patřil k děčínské větvi a byl druhorozeným synem Františka Antonína I. Thun-Hohensteinu (1786–1873). Po maturitě na gymnáziu studoval práva na Karlově univerzitě. V roce 1835 vstoupil do diplomatických služeb, působil jako atašé v Haagu a vyslanecký tajemník v Turínu. Vstoupil do rakouských diplomatických služeb. V letech 1843 až 1847 byl v Turíně, následně ve Stockholmu a od roku 1849 v Mnichově. V roce 1850 byl vyslancem na kongresu ve Frankfurtu. Po založení Německého spolku se stal prezidentem jeho zemského sněmu. V roce 1855 sloužil v Lombardii u slavného českého vojevůdce, polního maršála Josefa Radeckého z Radče. V letech 1857 – 1863 působil jako vyslanec a zplnomocněný ministr v Petrohradě, v roce 1863 odešel do výslužby. Vzhledem k morganatickému manželství staršího bratra Františka Antonína zdědil v roce 1873 majetek děčínské větve Thunů (Děčín, Jílové, Bynov).

Jako český velkostatkář byl zvolen do Českého zemského sněmu (1866–1867 a 1870–1871). Od roku 1879 byl dědičným členem Panské sněmovny Říšské rady. Byl rytířem Leopoldova řádu, během diplomatických misí získal také sedm vyznamenání v několika evropských zemích.

Rodina

V roce 1845 se oženil s hraběnkou Leopoldinou Lambergovou (1825–1902), která byla dědičkou několika velkostatků na Moravě (Kvasice, Morkovice, Zdounky). Později se stala c. k. palácovou dámou a dámou Řádu hvězdového kříže. Z manželství pocházelo deset dětí, dědicem statků v Čechách se stal starší syn František Antonín (1847–1916), který byl během své kariéry rakouským předsedou vlády (1898–1899), dvakrát místodržitelem v Čechách (1889–1896 a 1911–1915) a v roce 1911 získal titul knížete. Zemřel bez mužského potomstva, takže knížecí titul přešel na mladšího syna Jaroslava (1864–1927), který původně zdědil moravské statky. Velkostatek Zdounky zdědila dcera Marie Josefína (1850–1929), provdaná Thurn-Taxisová.[4]


Odkazy

Reference

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnosti Děčín
  2. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnosti Děčín
  3. Ottův slovník naučný, 25. díl; Praha, 1906; s. 400 dostupné online
  4. Rodina Bedřicha Thun-Hohensteina in: Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser, Gotha, 1868; s. 902–903 dostupné online

Literatura

  • Protokolle des preußischen Staatsministeriums. Svazek 4/2 S. 656.
  • Meyers Großes Konversations-Lexikon. Svazek 19, Leipzig 1909, S. 510–511 Digitalisat.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.