Frederik IX.
Frederik IX. (Christian FREDERIK Franz Michael Carl Valdemar Georg; 11. března 1899, Sorgenfri – 14. ledna 1972, Kodaň) byl dánský král vládnoucí v letech 1947–1972.
Frederik IX. Dánský | |
---|---|
král dánský | |
Králova fotografie z roku 1935 | |
Doba vlády | 1947–1972 |
Úplné jméno | Kristián Bedřich František Michael Karel Valdemar Jiří |
Narození | 11. března 1899 |
Sorgenfri | |
Úmrtí | 14. ledna 1972 (ve věku 72 let) |
Kodaň, Dánsko | |
Pohřben | Katedrála v Roskilde |
Předchůdce | Kristián X. |
Nástupce | Markéta II. |
Královna | Ingrid Švédská |
Potomci | Markéta II. Benedikta Anna Marie |
Rod | Oldenburkové |
Dynastie | Glücksburkové |
Otec | Kristián X. |
Matka | Alexandrina Meklenbursko-Zvěřínská |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život
Narodil se 11. března 1899 na zámku Sorgenfri jako první dítě krále Kristiána X. a jeho manželky Alexandriny Meklenbursko-Zvěřínské. Velmi mladý nastoupil do námořní školy. Několik let sloužil jako podřízený důstojník a následně obdržel velení v dánském loďstvu. V dubnu 1947 nastoupil po svém otci na trůn; vzápětí vyvstala otázka následnictví, neboť neměl mužského potomka - byl otcem tří dcer. Podle stávajících pravidel by tedy následníkem měl být jeho mladší bratr, princ Knud, jenž v té době měl vedle nejstarší dcery i dva syny. Otázka následnictví byla veřejností i parlamentem dlouze diskutována s tím výsledkem, že v roce 1953 byla v tomto směru přepracována ústava: byl zaveden jednokomorový parlament a zákon o nástupnictví upraven tak, že do nároku na trůn zahrnul i ženy. Tyto změny však musely před uzákoněním projít celým parlamentem a referendem.
Frederik IX. odboural všechny bariéry mezi královskou rodinou a lidem a se svou ženou vedl život spíše měšťanský než královský. Byl velkým milovníkem hudby, a to nejen pasivním, ale i aktivním - byl skvělým pianistou a pravidelně dirigoval Královský kostelní orchestr a Symfonický orchestr dánského rozhlasu. Jörgen Hoeber, dirigent orchestru Královského divadla, o něm dokonce prohlásil, že kdyby Frederik nebyl králem, byl by jedním z nejlepších dánských dirigentů. Byl nositelem Podvazkového řádu, nejstaršího řádu Britského impéria.
Manželství
V roce 1922 se měl oženit s řeckou princeznou Olgou, dcerou knížete Nikolase Řeckého, protože to však byla jeho sestřenice z druhého kolena (jejich dědové, Frederik VIII. a Jiří I. Řecký byli bratři, synové tzv. "tchána Evropy" Kristiána IX.), ze sňatku sešlo. Oženil se až 24. května 1935 se švédskou princeznou Ingrid, s níž ho sice rovněž pojily příbuzenské vztahy, avšak již ne tak blízké: v příbuzenské linii od švédského krále Oskara I. byli třetí bratranci a v linii od ruského cara Pavla I. byl Frederik bratrancem Ingridiny matky.
Z jejich manželství vzešly tři dcery:
- Markéta II. (* 1940) – dánská královna
- Benedikta (* 1944)
- Anna Marie (* 1946) – manželka řeckého krále Konstantina II. a jako taková řecká královna v letech 1964 až 1974
Frederik zemřel 14. ledna 1972 ve věku sedmdesáti tří let na zápal plic v městské nemocnici v Kodani. Na trůn po něm nastoupila jeho nejstarší dcera jako královna Markéta II.
Oficiální titul Frederika IX. byl:
- Frederik IX., z milosti Boží, král Dánska, Wendů a Gothů, vévoda Šlesvický, Holštýnský, Stormarnský, Dithmarschenský, Lauenburský a Oldenburský.
Tituly a vyznamenání
Vývod z předků
Odkazy
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Frederik IX. na Wikimedia Commons
- http://www.kongernessamling.dk/en/amalienborg/person/frederik-ix/
- http://genealogy.euweb.cz/oldenburg/oldenburg7.html#F9
Předchůdce: Kristián X. |
Dánský král 1947–1972 |
Nástupce: Markéta II. |
Předchůdce: Kristián X. |
král Wendů a Gothů 1947–1972 |
Nástupce: - |
Předchůdce: Kristián X. Vilém Fridrich Glücksburský |
Titulární šlesvicko-holštýnský vévoda (spory o titul) 1947–1972 Vilém Fridrich Glücksburský, do r. 1965 Petr Glücksburský, od r. 1965 |
Nástupce: Petr Glücksburský |