Luisa Šarlota Dánská
Luisa Šarlota Dánská (30. října 1789 – 28. března 1864) byla dánská a norská princezna a sňatkem princezna-lankraběnka hesensko-kasselská.
| Luisa Šarlota Dánská | |
|---|---|
Luisa Šarlota, lankraběnka hesensko-kasselská | |
| Narození | 30. října 1789 Christiansborg, Kodaň |
| Úmrtí | 28. března 1864 (ve věku 74 let) Christiansborg, Kodaň |
| Tituly a úřady | |
| dánská a norská princezna, hesensko-kassenská princezna-lankraběnka | |
| Dynastie | Oldenburkové |
| Manžel/ka | Vilém Hesensko-Kasselský |
| Děti | Karolina Frederika Marie Marie Luisa Šarlota Luisa Fridrich Vilém Augusta Žofie Frederika Žofie Vilemína (*/† 1827) |
| Otec | Frederik Dánský |
| Matka | Žofie Frederika Meklenbursko-Zvěřínská |
| Příbuzní | bratr: Kristián VIII. |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Životopis
Narodila se v paláci Christiansborg v Kodani jako nejmladší dcera prince Frederika Dánského a jeho ženy Žofie Frederiky Meklenbursko-Zvěřínské; jejím bratrem byl pozdější dánský král Kristián VIII. Jejími prarodiči z otcovy strany byli dánský král Frederik V. a jeho druhá žena Juliana Marie Brunšvicko-Wolfenbüttelská, z matčiny pak kníže Ludvík Mecklenburg-Schwerin a Šarlota Žofie Sasko-Kobursko-Saalfeldská.
Manželství a potomci
Dne 10. listopadu roku 1810 se v paláci Amalienborg provdala za lankraběte Viléma Hesensko-Kasselského, syna Fridricha Hesensko-Kasselského a Karoliny Nasavsko-Usingenské. Z manželství vzešlo šest potomků:
- Karolina Frederika Marie (15. srpna 1811 – 10. dubna 1829);
- Marie Luisa Šarlota (9. května 1814 – 28. června 1895); ∞ 1832 princ Fridrich August Anhaltsko-Desavský (1799–1864)
- Luisa (7. září 1817 – 29. září 1898); ∞ 1842 vévoda Kristián von Schleswig-Holstein-Sonderburg-Glücksburg, (1818–1906), později dánský král Kristián IX.
- Fridrich Vilém (26. listopadu 1820 – 14. října 1864); pozdější hesenský lankrabě
- ∞ 1. 1844 ruská velkokněžna Alexandra Nikolajevna (1825–1844), dcera ruského cara Mikuláše I.
- ∞ 2. 1853 princezna Maria Anna Frederika Pruská (1836–1918), vnučka pruského krále Fridricha Viléma III.
- Augusta Žofie Frederika (30. října 1823 – 17. června 1899); ∞ 1854 baron Karel Frederik z Blixen-Finecke (1822–1873)
- Žofie Vilemína (18. ledna – 20. prosince 1827).
Luisa Šarlota je v linii po matce prababičkou ruského cara Mikuláše II., britského krále Jiřího V. či velkovévody lucemburského Viléma IV.
18. července roku 1851 se v Kodani za přítomnosti svého bratra Frederika Ferdinanda a ministrů zahraničí a spravedlnosti slavnostně vzdala všech svých nároků na dánský trůn ve prospěch své dcery Luisy, jež se jich obratem vzdala ve prospěch svého manžela, šlesvicko-holštýnského prince Kristiána, jenž pak po smrti dánského krále Frederika VII. 15. listopadu 1863 nastoupil na dánský trůn jako král Kristián IX.
Luisa Šarlota byla popisována jako žena se zájmem o umění a poezii, avšak praktická a hospodárná osoba, jež pevně držela v rukou kontrolu nad hospodařením dvora.
Zemřela 28. března 1864 v Christiansborgu.
Vývod z předků
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Luisa Šarlota Dánská na Wikimedia Commons - http://genealogy.euweb.cz/oldenburg/oldenburg3.html#LCFh
Autoritní data  |
|
|---|