Luisa Hesensko-Kasselská

Narodila se jako dcera hesenského lankraběte Viléma Hesensko-Kasselského a dánské princezny Luisy Šarloty, mladší sestry dánského krále Kristiána VIII. Vyrůstala nicméně v Dánsku, kde její otec sloužil v dánské armádě, zde také získala vynikající vzdělání.

Královna Luisa (uprostřed) se svou dcerou Alexandrou, pozdější britskou královnou (vpravo), a vnučkou Luisou, vévodkyní z Fife, britskou Princess Royal (vlevo) (1893).

24. dubna 1842 se provdala za čtvrtého syna vévody Fridricha Viléma Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburského a hesenské princezny Luisy Karoliny, prince Kristiána, který se díky tomuto sňatku stal dánským následníkem trůnu. Obřad se konal v paláci Amalienborg v Kodani. Mladý pár bydlel přes 20 let v tzv. Žlutém paláci (Det gule Palæ) v sousedství královského paláce Amalienborg. Královna Luisa věnovala svůj čas rodině a dobročinnosti, což přispívalo její vysoké popularitě.

Z manželství se narodilo šest potomků:

• Frederik – budoucí dánský král Frederik VIII.
• Alexandra – manželka krále Velké Británie Eduarda VII.
• Vilém – budoucí řecký král Jiří I. Řecký
• Marie Sofie Dagmar – pod jménem Marie Fjodorovna ruská carevna, manželka ruského cara Alexandra III.
• Thyra – manželka hannoverského korunního prince Ernsta Augusta von Braunschweig-Lüneburg
• Valdemar – manžel Marie Orleánské, vnučky francouzského krále Ludvíka Filipa I.

Všechny Luisiny a Kristiánovy děti se staly manželi či manželkami významných evropských monarchů, jejichž děti obsadily další trůny, díky tomu bývá Luisin manžel Kristián nazýván tchánem Evropy a Luisa (podobně jako britská královna Viktorie) babičkou Evropy; většina současných monarchů má mezi svými předky Luisu a Kristiána.

Těžké období v Luisině životě znamenal rok 1871. Zatímco všechny Luisiny děti uzavřely vhodné sňatky s odpovídajícími partnery, v případě nejmladší dcery Thyry však byl tento scénář ohrožen. Prvním Thyřiným nápadníkem byl nizozemský král Vilém III., byl však o 36 let starší, a proto byl odmítnut. Sotva sedmnáctiletá princezna se navíc zamilovala do poručíka kavalerie měšťanského původu, Viléma Friedemanna Marchera (1841–1872) a jejich vztah nezůstal bez následků, neboť princezna zakrátko otěhotněla. Dánský tisk informoval, že princezna onemocněla žloutenkou a Thyra porodila 8. listopadu roku 1871 na zámku v německém Glücksburgu děvčátko. Krátce po narození dítě adoptovali Rasmus a Anna Marie Jørgensenovi z Odense a dali mu jméno Marie Kateřina (Kate) (1871–1964); provdala se v roce 1902 za Frode Pløyen-Holsteina a zemřela v roce 1964. Otec dítěte, poručík Marcher, spáchal po konfrontaci s králem Kristiánem IX. 4. ledna roku 1872 sebevraždu.

Následník krále Kristiána VIII., pozdější král Frederik VII., neměl žádné potomky, uzákonil tedy podle zásad agnatické primogenitury, že následníkem se stal Kristián z vedlejší větve Oldenburků z dynastie Schleswig-Holstein-Sonderburg-Glücksburg, jenž se po smrti krále Frederika VII. skutečně stal králem Dánska jako Kristián IX. Pro výběr právě prince Kristiána mluvilo především to, že on i jeho žena Luisa Hesensko-Kasselská byli oba v přímé následnické linii dánského trůnu: Kristián byl pravnukem Frederika V. (vnukem jeho dcery Luisy Dánské), stejně tak Luisa Hesensko-Kasselská byla pravnučkou Frederika V. (vnučkou mladšího syna Frederika V. z druhého manželství, Frederika Dánského). Luisa Hesensko-Kasselská byla sice ve svých nárocích na dánský trůn až druhá po své matce Luise Šarlotě (dcera Frederika Dánského), ta však se jich 18. července roku 1851 v Kodani za přítomnosti svého (bezdětného) bratra Frederika Ferdinanda a ministrů zahraničí a spravedlnosti slavnostně ve prospěch své dcery vzdala; Luisa pak se jich obratem vzdala ve prospěch svého manžela, šlesvicko-holštýnského prince Kristiána. Ten pak po smrti Frederika VII. 15. listopadu 1863 skutečně nastoupil na dánský trůn jako král Kristián IX. a Luisa se tak stala dánskou královnou jako jeho manželka .

Královna Luisa zemřela 29. září roku 1898. Její ostatky byly pochovány v katedrále v Roskilde, místě posledního odpočinku dánské královské rodiny.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Luiza Hessen-Kassel na polské Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Luisa Hesensko-Kasselská na Wikimedia Commons
• (anglicky) Jak král Kristián IX. ke království přišel.
• http://thepeerage.com/p10088.htm#i100873
• Luisa Hesensko-Kasselská na stránkách genealogy.euweb

Dánská královna
Předchůdce: Karolina Amálie Augustenburská	1863–1898 Luisa Hesensko-Kasselská	Nástupce: Luisa Švédská

Šlesvicko-holštýnská vévodkyně (spory o titul)
Předchůdce: Karolina Amálie Augustenburská	1863–1864 (Adléta z Hohenlohe-Langenburgu) Luisa Hesensko-Kasselská	Nástupce: připojení vévodství k pruskému království

Lauenburská vévodkyně
Předchůdce: Karolina Amálie Augustenburská	1863–1864 Luisa Hesensko-Kasselská	Nástupce: Augusta Sasko-Výmarská

Titulární vévodkyně šlesvicko-holštýnská (spory o titul)
Předchůdce: –	1864–1898 s (Adelaidou z Hohenlohe-Langenburgu, 1864–1880) Luisa Hesensko-Kasselská	Nástupce: (Dorotea Sasko-Kobursko-Gothajská) Luisa Švédská