Filip III. Francouzský

Filip se narodil jako druhorozený syn[2] francouzského krále Ludvíka IX. a Markéty, dcery provensálského hraběte Ramona Berenguera V. V květnu 1258 král Ludvík uzavřel s aragonským králem Jakubem I. dohodu o budoucím manželském svazku jejich dětí. Svatba Filipa a Isabely se odehrála 28. května 1262 se v Clermontu v Auvergne.[3] V době mezi zasnoubením a sňatkem zemřel roku 1260 Filipův starší bratr Ludvík a Filip se tak stal následníkem trůnu.

Králem se stal po smrti svého otce Ludvíka IX. 25. srpna 1270 a korunován byl v Remeši o rok později. Zpoždění korunovace bylo způsobeno návratem z Afriky, kde byl Filip společně se svou první ženou a otcem, kteří se živí do Evropy nevrátili. Vlastní křížovou výpravu nikdy nevypravil.

Snažil se pokračovat v otcově politickém snažení, v roce 1271 se mu podařilo získat hrabství Poitou a Toulouse, v letech 1272–1273 se s podporou strýce Karla pokoušel získat římskoněmeckou korunu. Marně, římským králem se stal švábský hrabě Rudolf, zakladatel mocné habsburské říše.

Zemřel u Perpignanu při návratu z válečné výpravy do Aragonie. Při obléhání města Girona se v teplém počasí začala rychle šířit epidemie úplavice či tyfu. Vnitřnosti panovníka jsou pohřbeny v katedrále sv. Justa v Narbonne a kosti v Saint Denis.