František II. Francouzský

František se svojí ženou Marií

Přestože byl nejstarším dítětem, narodil se až jedenáct let po svatbě svých rodičů a byl pojmenován po svém dědečkovi, králi Františku I. Tak dlouhá doba mezi svatbou a prvním potomkem byla pravděpodobně způsobena přízní jeho otce vůči dvorní dámě Dianě de Poitiers. František byl pokřtěn 10. února 1544 ve Fontainebleau. Jeho kmotry byli dědeček František I., papež Pavel III. a jeho prateta Markéta Navarrská. V roce 1546 se stal guvernérem Languedoc a o rok později dauphinem Francie.

Jeho otec Jindřich II. mu zařídil sňatek s Marií Stuartovnou ve smlouvě zvané Châtillon dne 27. ledna 1548. Tehdy byly Františkovi pouze čtyři roky. V té době již byla Marie oficiálně skotskou královnou. Její korunovace proběhla roku 1543, kdy jí bylo teprve 9 měsíců; její otec zemřel již r. 1542 na choleru. V šesti letech byla Marie poslána poprvé do Francie, kde se setkala s Františkem. Svatba oficiálně proběhla 24. dubna 1558, kdy bylo Františkovi 14 let.

Manželství Františka a Marie bylo sice jen krátké, ale zato šťastné. František byl sice mnohem menší a drobnější a Marie naopak nepřirozeně vysoká, i přesto ale Františkův otec Jindřich poznamenal: „Od první chvíle, kdy se poznali, si spolu můj syn a Marie rozuměli, jako by se znali dlouhá léta.“ Z tohoto dva roky trvajícího manželství nevzešel žádný potomek, problém byl pravděpodobně v tom, že František neměl plně sestouplá varlata.

Téměř rok po uzavření sňatku, tedy dne 10. července 1559, se František stal králem ve věku patnácti let po smrti svého otce Jindřicha II, který byl náhodou zabit při turnaji. Dne 21. září 1559 byl František korunován králem v Remeši. Říká se, že František byl tak slabé a křehké dítě, že těžkou korunu museli šlechtici sami přidržovat. Po návratu do sídla si zvolil motta Spectanda fides (respektování nekatolíků) a Lumen rectis (spravedlnost). Ale i po korunovaci stále většinu vladařských věcí dělala jeho matka Kateřina Medicejská nebo ministři. Do role významných úředníků zvolil i několik příslušníků rodu Guise, příbuzných Marie.

František na trůn nastoupil v době nelehkých poměrů: náboženská nesnášenlivost lomcovala Francií a brzy po jeho nástupu na trůn se proti němu chystal státní převrat. Ten se ale nezdařil a František i nadále zastával funkci vladaře. Více nepřátel než přátel si nadělal i tím, že ukončil pronásledování nekatolíků. Po tomto činu byl plánován další státní převrat, ve kterém měl pravděpodobně prsty i Františkův příbuzný Ludvík I. de Condé. Jeden z Františkových rádců byl dokonce roku 1559 veřejně popraven, a to bez vědomí krále. 17. března 1560 se více než 200 lidí pokusilo zaútočit na sídlo, kde byl i František, tento útok byl ale nepovedený. Na obranu hradu přispěchal i Ludvík I., což zabránilo jeho zatčení, které František plánoval. 4. a 5. září toho roku se dokonce protestanti pokusili dobýt město Lyon. Na tuto vzpouru reagoval František naverbováním vojska, které následně poslal, aby tam výtržnosti a boje ukončilo. Tentokrát již byl František přesvědčený, že za to může Ludvík, proto jej 31. října 1560 nechal zatknout.

Největším činem, který František za svoji vládu udělal, bylo ukončení války Francie s Habsburskou monarchií, která trvala přes 40 let. Tím byly sice zastaveny boje, ale vliv Francie na zbytek Evropy začal klesat, což naopak pomohlo k rozmachu Španělska.

František zemřel 5. prosince 1560 v Orléans ve velkých bolestech. V uchu se mu vytvořila hlíza, která postupně pronikla až do mozku. Pravděpodobně to bylo způsobeno jak psychickou, tak fyzickou slabostí Františka. Již v listopadu toho roku ale byl král zesláblý a na veřejnosti se neobjevoval. Původně se hradní lékaři domnívali, že nemoc, kterou trpí, je meningitida, na poslední chvíli pak, že jej někdo otrávil. František zemřel bezdětný, dokonce ani není jisté, zda bylo jeho manželství s Marií naplněno. Na trůn po něm nastoupil Karel IX., jeho bratr.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Francis II. of France na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu František II. Francouzský na Wikimedia Commons

Chronologie francouzských panovníků od 987 do 1870

987 996 1031 1060 1108 1137 1180 1223 1226    Hugo Kapet Robert II. Jindřich I. Filip I. Ludvík VI. Ludvík VII. Filip II. Ludvík VIII.

1226 1270 1285 1314 1316 1316 1322 1328 1350    Ludvík IX. Filip III. Filip IV. Ludvík X. Jan I. Filip V. Karel IV. Filip VI.

1350 1364 1380 1422 1461 1483 1498 1515 1547 1559    Jan II. Karel V. Karel VI. Karel VII. Ludvík XI. Karel VIII. Ludvík XII. František I. Jindřich II.

1559 1560 1574 1589 1610 1643 1715 1774 1792    František II. Karel IX. Jindřich III. Jindřich IV. Ludvík XIII. Ludvík XIV. Ludvík XV. Ludvík XVI.

1792 1804 1814 1824 1830 1848 1852 1870    — Napoleon I. Ludvík XVIII. Karel X. Ludvík Filip — Napoleon III.

Dějiny · Francie · Kapetovci · Valois · Bourboni · Bonapartové

Předchůdce: Jindřich II.

Francouzský král 10. červenec 1559–5. prosinec 1560

Nástupce: Karel IX.