Ludvík V. Francouzský
Ludvík V. Francouzský (967? – 21. května 987), zvaný též Lenivý, byl západofranský král v letech 986 až 987 a také poslední legitimní mužský příslušník rodu Karlovců. Jeho otcem byl předchozí král Lothar I., matkou Emma, dcera italského krále Lothara II.
Ludvík V. Francouzský | |
---|---|
Narození | 967 |
Úmrtí | 22. května 987 (ve věku 19–20 let) |
Compiègne | |
Pohřben | Opatství Saint-Corneille |
Otec | Lothar I. Francouzský |
Matka | Emma Italská |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ludvík byl korunován již 8. června 979, v první polovině 80. let byl akvitánským králem. Samostatnou vládu nastoupil po smrti svého otce v roce 986. Byl posledním Karlovcem na francouzském trůnu (jeho sídlo bylo v Laonu) a posledním mužským legitimním Karlovcem vůbec.
V roce 982 se oženil v Brioude s Adlétou z Anjou, přičemž ihned na to byli oba korunováni na krále a královnu Akvitánie. Manželství ale bylo bezdětné a vzhledem k věkovému rozdílu obou partnerů (Adléta byla asi o 20 let starší) bylo roku 984 zrušeno.
Ludvík V. zdědil po svém otci spory francouzských Karlovců s dynastií císaře Oty I., ve které měl císař, jako římský panovník moc nad francouzskými duchovními.
Král Ludvík V. zemřel bez přímých potomků 21. května 987 při lovecké nehodě. Jedním z potenciálních následníků se tak stal Ludvíkův strýc Karel Dolnolotrinský. Duchovní ale, stejně jako později papež Silvestr II., dosadili na trůn Huga Kapeta, který se prosadil svou vojenskou silou a také jakožto vnuk dřívějšího protikrále Roberta. Ludvík V. byl pohřben ve městě Compiègne.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ludwig V. (Frankreich) na německé Wikipedii.
Literatura
- EHLERS, Joachim; MÜLLER, Heribert; SCHNEIDMÜLLER, Bernd, a kol. Francouzští králové v období středověku : od Oda ke Karlu VIII. (888-1498). Praha: Argo, 2003. 420 s. ISBN 80-7203-465-0.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ludvík V. Francouzský na Wikimedia Commons
Předchůdce: Lothar I. Francouzský |
Západofranský král 986 – 987 |
Nástupce: Hugo Kapet |