Filip IV. Francouzský

Vládu opíral o úřednictvo a organizovanou správu (viz též legisté). Sňatkem s Janou I. Navarrskou získal v roce 1284 království navarrské a hrabství Champagne. S anglickým králem Eduardem I. vedl válku o Gaskoňsko, dočasně ovládl Flandry (roku 1302 poražen u Kortrijku). Mocenský konflikt s papežem Bonifácem VIII. vyústil roku 1305 v papežovo zajetí a prosazení Francouze Klimenta V. na papežský stolec (od roku 1309 byla papežská rezidence přenesena do Avignonu).

K prosazení vlastní politiky svolal v roce 1302 poprvé generální stavy. Aby získal finanční prostředky, vystoupil roku 1307 proti řádu templářů, obvinil je z magie, sodomie a kacířství a zkonfiskoval jejich obrovský majetek. Templáře nechal uvěznit a roku 1310 na králův příkaz byli někteří upáleni a v roce 1312 dosáhl na papeži zrušení řádu. Dále vězněný velmistr templářského řádu Jacques de Molay a velkopreceptor Normandie Geoffroy de Charnay roku 1314 popřeli znovu vznesená obvinění a byli poté veřejně upáleni.

Dále Filip Sličný zlikvidoval trhy v Champagne a zavedl kvůli potřebě financování válečných výprav natrvalo daně, které máme v nezměněné podobě dodnes. Jeho přínos likvidaci volného trhu již nebyl v Evropě nikdy odčiněn. Zemřel při nehodě na lovu. Molay při své popravě proklel Filipa IV. a papeže Klementa V. a vyzval je na Boží soud, což se také zdánlivě vyplnilo. Papež Klement V. zemřel za měsíc a Filip IV. za osm měsíců po velmistrově popravě.

Závěr Filipovy vlády byl poznamenán skandálem zvaným "aféra Tour de Nesle", kdy byly jeho tři snachy obviněny z cizoložství, které se mělo povětšinou odehrávat ve věži Tour de Nesle. Obvinění vznesla králova dcera Isabela. Skandál skončil uvězněním a popravami několika milenců.[3]