Západofranská říše

Západofranská říše, někdy též Západofrancká říše, je obecně užívané historické pojmenování pro raně středověký státní útvar zvaný Západní Franky (latinsky Francia occidentalis) neboli Království západních Franků (latinsky regnum Francorum occidentalium).

Království západních Franků Regnum Francorum occidentalium ←  ←  843–987  →  → vlajka
geografie Západofranská říše po rozdělení Verdunskou smlouvou v roce 843 (světle Španělská marka)
hlavní město:	Paříž
obyvatelstvo
jazyky:	galo-románština, latina, franština
náboženství:	katolické křesťanství
státní útvar
státní zřízení:	dědičná monarchie
vznik:	843 – Verdunská smlouva
zánik:	987 – nástup Kapetovců
státní útvary a území
předcházející: Franská říše Lotharingie následující: Francouzské království Rouenské hrabství

Západofranská říše vznikla v roce 843, kdy byla původní velká Franská říše Verdunskou smlouvou rozdělena na tři části: západofranskou, východofranskou a středofranskou. Vlády nad nově vzniklými územími se ujali tři synové posledního franského krále Ludvíka I. Pobožného. Nejstarší Lothar I. se ujal vlády ve Středofranské říši, mladší Ludvík II. Němec ve Východofranské říši a nejmladšímu Karlovi II. Holému připadla Západofranská říše. Středofranskou říši si opět mezi sebou rozdělili synové Ludvíka I. Severní část, kterou obdržel Lothar II., si podle smlouvy z Meersenu roku 870 rozdělili Karel Holý a Ludvík II. Němec. Úděl Ludvíka II. Italského po jeho smrti v roce 875 přičlenil ke své říší Karel a 25. prosince 875 byl v Římě korunován na císaře.

Dědictví po Karlu II. Holém se ujali syn Ludvík II., švagr Boso z Provence, od roku 880 král dolnoburgundský, a v Itálii synovec Karloman. Ludvík II. Koktavý byl korunován v Troyes 7. září 878 papežem Janem VIII..

Během 10. století začala moc Karlovců upadat, král přímo vládl pouze v Paříži a jejím okolí. Po smrti bezdětného krále Ludvíka V. byl roku 987 zvolen francouzským králem Hugo Kapet z vlivného rodu Robertovců.