Ferdinand Karel Habsbursko-Lotrinský
Ferdinand Karel Antonín Josef Jan Stanislav Habsbursko-Lotrinský (1. června 1754, Vídeň – 24. prosince 1806, Vídeň) byl rakouský arcivévoda a místodržící v Lombardii. Sňatkem modenský princ a zakladatel vedlejší linie Habsbursko-Lotrinského rodu Rakouští-Este.
Ferdinand I. Modenský | |
---|---|
generální guverner rakouské Lombardie | |
Arcivévoda Ferdinand autor portrétu Jean-Étienne Liotard | |
Úplné jméno | Ferdinand Karel Antonín Josef Jan Stanislav Habsbursko-Lotrinský |
Narození | 1. června 1754 |
Vídeň | |
Úmrtí | 24. prosince 1806 (ve věku 52 let) |
Vídeň | |
Pohřben | Císařská hrobka ve Vídni |
Manželka | Marie Beatrice d'Este |
Potomci | Josef František Marie Tereza Josefína Ferdinanda Marie Leopolda František IV. Ferdinand Karel Josef Maxmilián Josef Marie Antonie Karel Ambrož Marie Ludovika |
Dynastie | Habsbursko-Lotrinská zakladatel dynastie Rakouští-Este |
Otec | František I. Štěpán Lotrinský |
Matka | Marie Terezie |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Původ
Byl čtvrtým synem císaře Františka I. Lotrinského a královny Marie Terezie. Narodil se jako čtrnácté ze šestnácti dětí. Jeho dva nejstarší bratři Josef a Leopold se postupně stali císaři a sestry Marie Karolína a Marie Antoinetta královny neapolsko-sicilské a francouzské.
Už v dětství byl dohodnut jeho sňatek s modenskou princeznou Marii Beatricí Ricciardu d'Este, se kterou se 15. října 1771 oženil. Manželé přesídlili do Milána, kde žili v harmonickém vztahu. Roku 1780 byl Josefem II. jmenován lombardským místodržícím. Měl ovšem jen omezenou moc, faktickou vládu vykonával i nadále císař.[1] Svou laskavostí a dobročinností se mezi lidmi oba partneři stali oblíbení.
Válka Rakouska s Francií
Od roku 1794 působil arcivévoda jako velitel italské armády v bojích Rakouska proti Francii. O dva roky později byla jeho armáda poražena u Montenotte a u Millesima vojskem vedeným Napoleonem, který následně dobyl Milán. Beatrice se s dětmi uchýlila do Vídeňského Nového Města, zatímco Ferdinand se staršími syny putoval přes Terst na zámek Belveder a další místa, která mu císař určil. Roku 1797 vznikla Cisalpinská republika, která od Rakouska získala mírovou smlouvou v Campo Formio Lombardsko a Modenu.
V roce 1803 se Ferdinand stal jménem své ženy dědicem modenského vévodství i nároků po svém tchánovi, které se nepodařilo prosadit díky Prešpurskému míru dojednanému v roce 1805.[2] O rok později v prosinci 1806 Ferdinand zemřel a byl pohřben v kapucínské kryptě ve Vídni.
Rodina
Ferdinand Karel a Beatrice spolu měli 10 dětí[3]:
- Josef František (*/† 1772)
- Maria Tereza (1773–1832) ∞ 1789 sardinský král Viktor Emanuel I.
- Josefína Ferdinanda (1775–1777)
- Marie Leopolda (1776–1848)
- ∞ 1785 falcký a bavorský kurfiřt Karel Teodor IV. († 1799)
- ∞ 1804 hrabě Ludvík z Arca
- František IV. (1779–1846), vévoda modenský ∞ 1812 sardinská princezna Marie Beatrice Savojská
- Ferdinand Karel Josef (1781–1850), polní maršál
- Maxmilián Josef (1782–1863), velmistr řádu Německých rytířů
- Marie Antonie (1784–1786)
- Karel Ambrož (1785–1809), arcibiskup ostřihomský a primas uherský
- Marie Ludovika (1787–1816) ∞ 1808 císař František II./I.
Vývod z předků
Odkazy
Reference
- HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové. Životopisná encyklopedie. Praha: Brána ; Knižní klub, 1996. 408 s. ISBN 80-85946-19-X. S. 104.
- Hamannová, str. 105.
- http://genealogy.euweb.cz/habsburg/habsburg5.html
Literatura
- HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové. Životopisná encyklopedie. Praha: Brána ; Knižní klub, 1996. 408 s. ISBN 80-85946-19-X. S. 104–105.
- WEISSENSTEINER, Friedrich. Synové Marie Terezie. Praha: Ikar, 2005. 158 s. ISBN 80-249-0594-9.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ferdinand Karel Habsbursko-Lotrinský na Wikimedia Commons
Předchůdce: Ercole III. Modenský |
Modenský princ dědic vévodství 1803–1806 |
Nástupce: František IV. Modenský |