Karel I. Ludvík Falcký

Narodil se jako druhý syn tzv. „zimního krále“ Fridricha Falckého a jeho manželky, anglické princezny Alžběty Stuartovny. Jeho prarodiči byli z otcovy strany falcký kurfiřt Fridrich IV. Falcký a jeho manželka Luisa Juliana Oranžská, z matčiny pak anglický král Jakub I. Stuart a Anna Dánská.

Následníkem trůnu se stal v roce 1629, když se utopil jeho starší bratr Jindřich Fridrich. Po smrti svého otce v roce 1632 měl zdědit titul falckého kurfiřta a k němu náležející země. V důsledku otcovy politiky však titul kurfiřta připadl do rukou bavorského vévody, zemi pak obsadila vojska císaře Ferdinanda II. Karel Ludvík spolu s bratry přebýval v Anglii na dvoře svého strýce Karla I. Stuarta. Pokoušel se tam získat podporu pro své plány na navrácení Rýnské Falce, v důsledku vypuknutí občanské války v Anglii však na tento záměr rezignoval a odjel za svou matkou do Haagu. Vrátil se do Anglie v roce 1644 na pozvání Parlamentu a bydlel ve Whitehallu. To bylo považováno za podporu parlamentaristů, tím spíše, že jeho bratři Ruprecht Falcký a Mořic Falcký válčili na straně royalistů. Do Anglie přijel znovu v roce 1648, když v důsledku vestfálského míru získal titul i zemi. Pobýval tam dostatečně dlouho, aby viděl popravu Karla I. Stuarta.

Vrátil se do Rýnské Falce zničené třicetiletou válkou na podzim roku 1649. Za třicet let svého panování však zemi zvelebil. V zahraniční politice se přiklonil na stranu Francie a provdal svou dceru Alžbětu Šarlotu za bratra francouzského krále Ludvíka XIV., orleánského vévodu – Filipa I..

22. února roku 1650 se v Kasselu oženil s Šarlotou Hesensko-Kasselskou, dcerou hesensko-kasselského lankraběte Viléma V. a jeho manželky Amálie Alžběty z Hanau-Münzenberg. Z manželství vzešly tři děti, nejmladší syn však zemřel jako roční nemluvně.

1. Karel II. Falcký (1651–1685), falcký kurfiřt
2. Alžběta Šarlota Falcká (1652–1722) – manželka Filipa I., vévody orleánského
3. Fridrich Falcký (1653–1654)

Od roku 1653 bylo manželství zcela zjevně v rozpadu. Záhy po smrti nejmladšího syna se Karel Ludvík rozvedl a 6. ledna roku 1658 se v Schwetzingen znovu oženil s Marií Luisou von Degenfeld. Děti z prvního manželství však nezůstaly u matky, ani u otce a vychovávala je v Haagu jejich teta Žofie Hannoverská, nejmladší sestra Karla Ludvíka.

Druhé manželství Karla Ludvíka bylo velmi plodné - narodilo se z něj třináct dětí, jen asi polovina se však dožila dospělosti. Právní platnost rozvodu však byla sporná a manželství s Marií Luisou von Degenfeld považováno za bigamické; v každém případě šlo o morganatické manželství.

1. Karel Ludvík (1658-1688)
2. Karolina(1659-1696)
3. Luisa (1661-1733)
4. Ludvík (1662)
5. Amálie Alžběta (1663-1709)
6. Jiří Ludvík (1664-1665)
7. Frederika (1665-1674)
8. Frederik Vilém (1666-1667)
9. Karel Eduard (1668-1690)
10. Žofie (1669)
11. Karel Mořic (1671-1702)
12. Karel (1672-1691)
13. Kazimír Karel (1675-1691)