Fedcupový tým Belgie

Fedcupový tým Belgie reprezentuje Belgii v Billie Jean King Cupu od roku 1963 pod vedením národního svazu Královské belgické tenisové federace.[1]

Belgie
Kapitán Johan Van Herck
Žebříček ITF 16.
Barvy      červená
     černá
Debut v soutěži 1963
Odehraných ročníků 56
Zápasů celkově 156 (82–74)
Roky ve Světové skupině 36 (23–31)
Tituly 1 (2001)
Finalistky 1 (2006)
Nejvíce výher, celkem Sabine Appelmansová (32–22)
Nejvíce výher, dvouhra Sabine Appelmansová (25–13)
Nejvíce výher, čtyřhra Els Callensová (17–6)
Nejlepší pár Monique van Haverová /
Michele Gurdalová (11–9)
Nejvíce zápasů Sabine Appelmansová (33)
Nejvíce odehraných let Kirsten Flipkensová (17)

Údaje v infoboxu aktuální k 2. listopadu 2021

Belgie vyhrála jediný titul v roce 2001,[2] když body v závěrečném střetnutí proti Rusku získaly Kim Clijstersová a Justine Heninová. Jako poražené finalistky skončily Belgičanky v ročníku 2006.[1]

Tým od založení soutěže v roce 1963 absentoval pouze ve dvou ročnících 1965 a 1971. Mezi lety 1963–1989 vyhrál ve Světové skupině jen sedm mezistátních zápasů a nikdy více než jedno utkání na ročník. Opakovaně tak nastupoval do turnaje útěchy pro poražené z úvodního kola, kde se jeho maximem stalo semifinále. Do premiérového světového čtvrtfinále i semifinále se probojoval v roce 1997 a s jednou výjimkou zahájil éru desetileté účasti ve Světové skupině, která skončila v sezóně 2007. Semifinále se pak Belgie opět zúčastnila roku 2011 a po čtvrtfinálové prohře v sezóně 2012 následoval propad až do kontinentální evropsko-africké zóny. Do elitní světové úrovně se Belgičanky vrátily v roce 2018.[1]

Statistiky

Hráčským týmovým statistikám vévodí bývalá světová šestnáctka Sabine Appelmansová, která vyhrála celkově 32 zápasů, včetně 25 dvouher, a nastoupila do rekordního počtu 35 mezistátních utkání, v rozmezí dvanácti ročníků 1988 až 1999, což také představuje rekordní zápis. Nejvyšší počet 17 vítězných čtyřher dosáhla Els Callensová.[1]

Justine Heninová vyhrála všechny dvouhry a s poměrem 7–0 drží 100% úspěšnost. Jedinou další takovou hráčkou byla po sezóně 2018 Ysaline Bonaventureová se singlovým poměrem poměrem 4–0.[1]

Jako nejmladší členka týmu do Fed Cupu ve 14 letech a 252 dnech zasáhla Tamaryn Hendlerová, když nastoupila do závěrečné čtyřhry čtvrtfinále světové skupiny 2007 proti Spojeným státům. Naopak jako nejstarší do utkání zasáhla Christiane Mercelisová v 37 letech a 231 dnech během semifinále turnaje útěchy Poháru federace 1969 proti Jihoafrické republice.[1]

Nejdelší belgický zápas trval 3.35 hodin a Els Callensová v něm během čtvrtfinále světové skupiny 2004 porazila Španělku Virginii Ruanovou Pascualovou poměrem gamů 11–9 v rozhodující sadě.[1]

Obrat z nepříznivého zápasového stavu 0:2 či 1:2 se Belgičankám k lednu 2019 nikdy nepodařil.[1]

Nejdelší série neporazitelnosti: 9 výher

Nejdelší vítězná série Belgie činí 9 mezistátních výher, od utkání základního bloku 1. skupiny euroafrické zóny 1995 až do čtvrtfinále světové skupiny 1997.[1]

Rok úroveň datum dějiště soupeř skóre výsledek
1995 1. skupina euroafrické zóny, základní blok 17. dubna Murcia (ESP)  Chorvatsko 2–1 výhra
18. dubna  Rumunsko 2–1 výhra
19. dubna  Izrael 3–0 výhra
1. skupina euroafrické zóny, semifinále 20. dubna  Rumunsko 3–0 výhra
1. skupina euroafrické zóny, finále 21. dubna  Maďarsko 3–0 výhra
2. světová skupina, baráž 21–22. července Ostende (BEL)  Jižní Korea 3–2 výhra
1996 2. světová skupina, čtvrtfinále 27–28. dubna Jakarta (IDN)  Indonésie 3–2 výhra
Světová skupina, baráž 13–14. července Bloemfontein (JAR)  Jihoafrická republika 4–1 výhra
1997 Světová skupina, čtvrtfinále 1–2. března Sprimont (BEL)  Španělsko 5–0 výhra
Světová skupina, semifinále 12–13. července Nice (FRA)  Francie 2–3 prohra

Nehrající kapitáni
Kapitán nástup odchod
Steven Martens 1994 1998
Ivo Van Aken 1999 2004
Carl Maes 2005 2007
Sabine Appelmansová 2007 2011
Ann Devriesová 2011 2016
Dominique Monamiová 2017 2018
Ivo Van Aken 2017 2018
Johan Van Herck[3] 2019 úřadující

Složení týmu
Rok Členky týmu
2019 Elise Mertensová Alison Van Uytvancková Kirsten Flipkensová Ysaline Bonaventureová
Yanina Wickmayerová —
2021 Elise Mertensová Greet Minnenová Ysaline Bonaventureová Kirsten Flipkensová

Přehled ročníků
Ročník1963196419651966196719681969197019711972197319741975197619771978197919801981198219831984198519861987198819891990
Pohár federace
Světová skupina 1. kolo 2. kolo A 1. kolo 1. kolo 1. kolo 2. kolo 1. kolo A 1. kolo 2. kolo 1. kolo 2. kolo 2. kolo 1. kolo 1. kolo 2. kolo 1. kolo 1. kolo 1. kolo 1. kolo 2. kolo 1. kolo 1. kolo 1. kolo 1. kolo 1. kolo 2. kolo
Turnaj útěchy nehrán SF SF A SF 2. kolo SF SF A SF NH A QF QF QF 2. kolo A 2R QF 2. kolo QF 2. kolo A
Ročník199119921993199419951996199719981999200020012002200320042005200620072008200920102011201220132014201520162017
Pohár federace Fed Cup
Světová skupina 1. kolo 1. kolo 1. kolo 1. kolo A A SF QF A SF vítěz QF SF QF QF F QF A A A SF QF A A A A A
Světová baráž vítěz prohra prohra NH A vítěz A prohra NH NH A A A A vítěz A prohra A A vítěz A prohra A A A A vítěz
2. světová skupina nehrána A vítěz A A vítěz A A A A A A A A prohra prohra vítěz A A prohra A A A vítěz
2. světová baráž vítěz A A A A A A A A A A A A vítěz vítěz A A A prohra A A vítěz A
baráž 1. skupiny
euroafrické zóny		 A A vítěz vítěz vítěz A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A vítěz A
1. skupina
euroafrické zóny		 A A vítěz vítěz vítěz A A A A A A A A A A A A A A A A A A 2. 2. 1. A
Ročník20182019V–P
Fed Cup
Světová skupina QF QF 21–29
Světová baráž vítěz prohra 6–6
2. světová skupina A A 4–3
2. světová baráž A A 4–1
baráž 1. skupiny
euroafrické zóny		 A A
1. skupina
euroafrické zóny		 A A
Poměr zápasů — 80–73
Legenda
SR poměr vyhraných turnajů
ku všem odehraným		 W–L
V–P		 výhry–prohry
NH daný rok se turnaj nekonal A turnaje se hráč nezúčastnil
1Q / LQ prohra v (kole) kvalifikace 1k / 1R prohra v daném kole turnaje
QF / ČF prohra ve čtvrtfinále SF prohra v semifinále
F prohra ve finále Vítěz vítězství v turnaji

Přehled finále: 2 (1–1)
Výsledek Č. Datum a místo konání Belgičanky Soupeřky Skóre Zdroj
Vítěz 1. Fed Cup 2001
11. listopadu 2001
Madrid, Španělsko
antuka, Parque Ferial Juan Carlos I		 Justine Heninová
Kim Clijstersová
Els Callensová
Laurence Courtoisová		  Rusko 2–1 [4]
Naděžda Petrovová
Jelena Dementěvová
Jelena Lichovcevová
Jelena Bovinová
Finalista 1. Fed Cup 2006
16.–17. září 2006
Charleroi, Belgie
tvrdý, Spiroudome		 Justine Heninová
Kirsten Flipkensová
Caroline Maesová
Leslie Butkiewiczová		  Itálie 2–3 [5]
Francesca Schiavoneová
Flavia Pennettaová
Roberta Vinciová
Mara Santangelová

Chronologie zápasů

2000–2009
Rok úroveň[1] datum místo soupeř skóre výsledek
2000 Světová skupina, základní skupina C 27. dubna Moskva (RUS)  Austrálie 2–1 výhra
Světová skupina, základní skupina C 29. dubna  Francie 2–1 výhra
Světová skupina, základní skupina C 30. dubna  Rusko 2–1 výhra
Světová skupina, semifinále 21. listopadu Las Vegas (USA)  Spojené státy 1–2 prohra
2001 Světová skupina, základní skupina B 7. listopadu Madrid (ESP)  Německo 3–0 výhra
Světová skupina, základní skupina B 9. listopadu  Austrálie 3–0 výhra
Světová skupina, základní skupina B 10. listopadu  Španělsko 3–0 výhra
Světová skupina, finále 11. listopadu  Rusko 2–1 vítěz
2002 Světová skupina, 1. kolo 27.–28. dubna Brusel (BEL)  Austrálie 3–1 výhra
Světová skupina, čtvrtfinále 20.–21. července Bologna (ITA)  Itálie 1–4 prohra
2003 Světová skupina, 1. kolo 26.–27. dubna Bree (BEL)  Rakousko 5–0 výhra
Světová skupina, čtvrtfinále 19.–20. července Charleroi (BEL)  Slovensko 5–0 výhra
Světová skupina, semifinále 19.–20. listopadu Moskva (RUS)  Spojené státy 1–4 prohra
2004 Světová skupina, 1. kolo 24.–25. dubna Bree (BEL)  Chorvatsko 3–2 výhra
Světová skupina, čtvrtfinále 10.–11. července Jerez (ESP)  Španělsko 2–3 prohra
2005 Světová skupina, 1. kolo 23.–24. dubna Delray Beach (USA)  Spojené státy 0–5 prohra
Světová skupina, baráž 9.–10. července Bree (BEL)  Argentina 3–2 výhra
2006 Světová skupina, 1. kolo 22.–23. dubna Lutych (BEL)  Rusko 3–2 výhra
Světová skupina, semifinále 15.–16. července Ostende (BEL)  Spojené státy 4–1 výhra
Světová skupina, finále 16.–17. září Charleroi (BEL)  Itálie 2–3 prohra
2007 Světová skupina, 1. kolo 21.–22. dubna Delray Beach (USA)  Spojené státy 0–5 prohra
Světová skupina, baráž 14.–15. července Knokke-Heist (BEL)  Čína 1–4 prohra
2008 Světová skupina II, 1. kolo 2.–3. února Charkov (UKR)  Ukrajina 2–3 prohra
Světová skupina II, baráž 26.–27. dubna Mons (BEL)  Kolumbie 5–0 výhra
2009 Světová skupina II, 1. kolo 7.–8. února Bratislava (SVK)  Slovensko 1–4 prohra
Světová skupina II, baráž 25.–26. dubna Hasselt (BEL)  Kanada 3–2 výhra

2010–2019
Rok úroveň[1] datum místo povrch soupeř skóre výsledek
2010 Světová skupina II, 1. kolo 6.–7. února Bydhošť tvrdý (h)  Polsko 3–2 výhra
Světová skupina, baráž 24.–25. dubna Hasselt antuka (h)  Estonsko 3–2 výhra
2011 Světová skupina, 1. kolo 5.–6. února Antverpy tvrdý (h)  Spojené státy 4–1 výhra
Světová skupina, semifinále 16.–17. dubna Charleroi tvrdý (h)  Česko 2–3 prohra
2012 Světová skupina, 1. kolo 4.–5. února Charleroi tvrdý (h)  Srbsko 2–3 prohra
Světová skupina, baráž 21.–22. dubna Tokio tvrdý (h)  Japonsko 1–4 prohra
2013 Světová skupina II, 1. kolo 9.–10. února Bern antuka (h)  Švýcarsko 1–4 prohra
Světová skupina II, baráž 20.–21. dubna Koksijde tvrdý (h)  Polsko 1–4 prohra
2014 1. skupina euroafrické zóny (blok A) 4. února Budapešť tvrdý (h)  Lucembursko 3–0 výhra
5. února  Nizozemsko 0–3 prohra
7. února  Chorvatsko 3–0 výhra
o konečné 5.–8. místo 9. února  Portugalsko 2–1 výhra
2015 1. skupina euroafrické zóny (blok D) 4. února Budapešť tvrdý (h)  Lotyšsko 3–0 výhra
5. února  Izrael 3–0 výhra
6. února  Chorvatsko 1–2 prohra
o konečné 5.–8. místo 7. února  Maďarsko 0–3 prohra
2016 1. skupina euroafrické zóny (blok D) 3. února Ejlat tvrdý  Lotyšsko 3–0 výhra
4. února  Maďarsko 3–0 výhra
5. února  Bulharsko 3–0 výhra
baráž o postup 6. února  Velká Británie 2–0 výhra
Světová skupina II, baráž 16.–17. dubna Bělehrad antuka (h)  Srbsko 3–2 výhra
2017 Světová skupina II, 1. kolo 11.–12. února Bukurešť tvrdý (h)  Rumunsko 3–1 výhra
Světová skupina, baráž 22.–23. dubna Moskva antuka (h)  Rusko 3–2 výhra
2018 Světová skupina, 1. kolo 10.–11. února La Roche-sur-Yon tvrdý (h)  Francie 2–3 prohra
Světová skupina, baráž 21.–22. dubna Janov antuka  Itálie 4–0 výhra
2019 Světová skupina, 1. kolo 9.–10. února Lutych tvrdý (h)  Francie 1–3 prohra
Světová skupina, baráž 20.–21. dubna Kortrijk tvrdý (h)  Španělsko 2–3 prohra

2020–2029
Rok soutěž datum místo povrch soupeř skóre výsledek
2021 Kvalifikační kolo 7.–8. února 2020 Kortrijk tvrdý (h)  Kazachstán 3–1 výhra
Finálový turnaj, základní skupina 1. listopadu 2021 Praha tvrdý (h)  Bělorusko 2–1 výhra
2. listopadu 2021  Austrálie 1–2 prohra
2022 Kvalifikační kolo 15.–16. dubna — —  Bělorusko bez boje —
Finálový turnaj, základní skupina 8.–13. listopadu tvrdý (h)

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Belgium Fed Cup team na anglické Wikipedii.

  1. Belgium Fed Cup team [online]. International Tennis Federation, 2018 [cit. 2018-04-26]. Dostupné online. (anglicky)
  2. Fed Cup Champions [online]. International Tennis Federation, 2018 [cit. 2018-04-25]. Dostupné online. (anglicky)
  3. Van Herck to take charge of Belgian team [online]. International Tennis Federation, 18-12-2018. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 6-2-2019. (anglicky)
  4. Final World Group 2001 [online]. Mezinárodní tenisová federace [cit. 2018-04-27]. Dostupné online.
  5. Final World Group 2006 [online]. Mezinárodní tenisová federace [cit. 2018-04-27]. Dostupné online.

Související článek

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.