Hasselt
Hasselt je město v Belgii. Je správním centrem provincie Limburk ve Vlámském regionu. Nachází se mezi oblastmi Kempen a Haspengouw v euroregionu Máza-Rýn ve vzdálenosti přibližně 75 km od Bruselu. Městem protéká řeka Demer a prochází jím Albertův kanál.
| Hasselt | |
|---|---|
 Městská radnice | |
.svg.png.webp) znak _vlag.svg.png.webp) vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 50°55′50″ s. š., 5°20′19″ v. d. |
| Stát |  Belgie |
| Jazyk. společenství | Vlámské |
| Region | Vlámsko |
| Provincie | Limburk |
| Arrondissement | Hasselt |
  Hasselt | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 102,24 km² |
| Počet obyvatel | 74 694 (2015) |
| Hustota zalidnění | 730,6 obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | Steven Vandeput |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | 011 |
| PSČ | 3500, 3501, 3510, 3511, 3512 |
| Počet zastupitelů | 41 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dne 1. ledna 2015 žilo v Hasseltu 74 694 obyvatel. Rozloha města činí 102,24 km² a hustota zalidnění je 731 obyvatel na km².
Historie
Hasselt byl založen v 7. století na Helbeeku, přítoku řeky Demer. Název města pochází ze slova Hasaluth, které znamená lískový háj. Hasselt byl jedním z větších měst hrabství Loon, jehož hranice se přibližně shodovaly s hranicemi dnešní belgické provincie Limburk. Roku 1165 město získalo svůj název a posléze mu byla udělena městská listina. Statut města oficiálně potvrdil roku 1232 hrabě Arnold IV.
Hasselt měl výhodnou polohu – nacházel se na křižovatce obchodních cest a zároveň v blízkosti hraběcího hradu a nedaleko opatství Herkenrode v Kuringenu. Díky tomu se kolem roku 1200 stal hlavním městem hrabství (do té doby jím byl Borgloon) a nejdůležitějším obchodním centrem v okolí. Roku 1366 bylo hrabství Loon připojeno k biskupství Lutych, které bylo po politické stránce knížectvím. Roku 1794 bylo knížectví anektováno Francií a stalo se součástí departementu Meuse-Inférieure. Jako hlavní město departementu byl určen Maastricht a Hasselt byl jednou ze tří podprefektur. V letech 1815–1830 Belgie patřila ke Spojenému království nizozemskému a území bývalého hrabství Loon bylo součástí provincie Limburk. Název Loon se přestal používat. Roku 1830 získala Belgie nezávislost na Nizozemsku a roku 1839, kdy byly definitivně stanoveny hranice mezi oběma státy, se stal Hasselt hlavním městem belgické provincie Limburk.
Po ekonomické stránce Hasseltu pomohlo vybudování Albertova kanálu v letech 1930–1939, které bylo důležitým impulsem k rozvoji průmyslu ve městě.
Roku 1967 byla belgická provincie Limburk vyjmuta z diecéze Lutych a Hasselt se stal sídlem diecéze Hasselt.
Turistické atrakce
- Náměstí Grote Markt
- Sint-Quintinuskathedraal – Katedrála sv. Kvintina
- Opatství Herkenrode
- Japanse Tuin – Japonská zahrada
- Nationaal Jenevermuseum – Národní muzeum jeneveru (tradiční jalovcové pálenky)
Doprava
Hasselt je dopravním uzlem, ve kterém se sbíhají důležité dopravní tepny. Má dobré železniční spojení s Lutychem, Genkem, Antverpami, Lovaní a Bruselem. Z hlediska silniční dopravy je nejdůležitější silnice E313, která spojuje Antverpy a Lutych. Hasselt má dva silniční okruhy. Velký okruh slouží k průjezdu městem a malý okruh, označovaný jako Zelený bulvár (Groene Boulevard), slouží k omezení počtu aut v centru města, které je z velké části pěší zónou.
Partnerská města
Vývoj počtu obyvatel
- Zdroj:NIS. Poznámka: údaje z let 1806 až 1970 včetně jsou výsledky sčítání lidu z 31. prosince; od roku 1977 se uvedený počet obyvatel vztahuje k 1. lednu
- 1977: připojení obcí Kermt, Kuringen, Sint-Lambrechts-Herk, Stevoort a Wimmertingen (+62,33 km² a 22 309 obyvatel)
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Hasselt na Wikimedia Commons
- Oficiální stránka města v nizozemštině, francouzštině, angličtině a němčině
- Hasselt, Oficiální zastoupení belgických Flander v ČR
- Informace o Hasseltu na stránkách www.trabel.be (anglicky)
- Vlajka Hasseltu na Flags of the World (anglicky)
- Informace o Hasseltu (zejména o dopravě) (anglicky)
