Erik Adolf Saudek

Erik Adolf Saudek (18. října 1904 Vídeň[1], Rakousko – 16. července 1963 Sozopol, Bulharsko) byl český překladatel, převážně z angličtiny (Shakespeare), němčiny (Goethe) a francouzštiny (Moliere). I jeho otec Emil (1876–1941) byl překladatel a propagátor české literatury (např. O poezii Otokara Březiny, Pod oblohou Otokara Březiny).

Erik Adolf Saudek
Narození18. října 1904
Vídeň
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí16. července 1963 (ve věku 58 let)
Sozopol
Bulharsko Bulharsko
Povolánípřekladatel, režisér, divadelní kritik, literární kritik, redaktor a dramaturg
Manžel(ka)
Rodiče
citáty na Wikicitátech
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Biografie

Studoval střední školu ve Vídni, v Praze pak germanistiku, komparatistiku a dramaturgii na Filozofické fakultě UK. Publikoval v časopisech Cesta, Host, Kmen, Listy pro umění a kritiku, Komedie, Kritický měsíčník (recenze, kritiky, úvahy). Od roku 1927 překládá Goetha se svým učitelem Otokarem Fischerem a překladatelství se stává jeho hlavním zaměřením. V roce 1929 uvádí jako režisér první české provedení Goethova Fausta ve Fischerově překladu v holešovické Legii malých. Za okupace, kdy byl z rasových důvodů vyřazen z veřejné činnosti [2], vydává některé překlady pod jménem přítele Aloyse Skoumala (Zkrocení zlé ženy, Hamlet). Po válce se stává dramaturgem Realistického divadla (1945–1946), divadelním kritikem Lidových novin (1947–1948) a dramaturgem Národního divadla (1949–1953).

Nesnažil se o tzv. věrný překlad, šlo mu spíše o postižení vnitřního smyslu předlohy a dobového koloritu. K tomu využíval i hovorové češtiny a umísťování nejzávažnějších slov na konec veršů, kde byly rýmem zdůrazněny.

Zásadní význam má jeho 15 překladů nejhranějších Shakespearových her, na kterých pracoval od roku 1936 (Julius Caesar) až do své smrti (nedokončený překlad Troilus a Cressida).[3]

Jeho manželkami byly herečka Eva Vrchlická, poté překladatelka Věra Saudková (roz. Davidová), neteř Franze Kafky. S druhou jmenovanou měl tři syny a dceru.[pozn. 1]

Utonul o dovolené 16. července 1963 v Černém moři u bulharského Sozopolu.[5]

Ocenění

Překlady

Odkazy

Poznámky
  1. Věra Saudková byla dcerou Otilie Davidové (zvané Ottla) (nejmladší sestry Franze Kafky) a JUDr. Josefa Davida (1891–1962). Měla čtyři děti: syna Vladimíra Saudka (* 12. února 1950),[4] syna Vojtěcha Saudka (1951–2003), dceru Annu Třeštíkovou a syna Františka Saudka.

Reference
  1. Matriční záznam o narození a obřízce židovské náboženské obce ve Vídni
  2. Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 428
  3. BEJBLÍK, Alois. Saudkův Shakespeare. Divadelní noviny. Září 1963, s. 2. Dostupné online. (čeština)
  4. Vladimír Saudek (* 12. února 1950) – překladatel z francouzštiny [online]. Web Obec překladatelů, rev. 2016-09-12 [cit. 2021-05-05]. Dostupné online.
  5. Vyhledávání — Kalendárium. Česká televize [online]. [cit. 2021-07-10]. Dostupné online. (česky)

Související články

Literatura
  • František Černý: Měnivá tvář divadla aneb Dvě století s pražskými herci, Mladá fronta, 1978, str. 254
  • František Černý: Theater – Divadlo, Orbis, Praha, 1965, str. 70–3, 91, 104, 368–9, 371–2
  • Jindřich Černý: Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost 1945–1955, Academia, Praha, 2007, str. 37, 93, 153, 160, 166–8, 170–1, 175–6, 181, 185, 207–8, 210–1, 213, 219, 221–2, 288, 290, 307, 324, 358, 381, 402, 413–6, 477–484, 499, ISBN 978-80-200-1502-0
  • Zdeněk Hedbávný: Divadlo Větrník, Panorama, Praha, 1988, str. 38, 82
  • Eduard Kohout: DIVADLO aneb SNÁŘ, Odeon, Praha, 1975, str. 77, 95
  • Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 189, 338, 357, 360, 374, 527, 596, 619
  • Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 428–9
  • František Kovářík: Kudy všudy za divadlem, Odeon, Praha, 1982, str. 259, 260
  • Jaromír Pelc: Zpráva o Osvobozeném divadle, Práce, Praha, 1982, str. 165
  • Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 175, 177–8, 180, 183–7, ISBN 978-80-239-9604-3
  • Marie Valtrová: Kronika rodu Hrušínských, Odeon, Praha, 1994, str. 182, ISBN 80-207-0485-X
  • Marie Valtrová – Ota Ornest: Hraje váš tatínek ještě na housle?, Primus, Praha, 1993, str. 184, 211, 217, 298, 323, 327, 370, ISBN 80-85625-19-9

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.