Vojtěch Saudek

Vojtěch Saudek (11. února 1951, Praha – 13. září 2003, Villejuif, Francie)[3] byl český skladatel[3][4] vážné hudby[5] a překladatel z angličtiny a němčiny.[5]

Vojtěch Saudek
Základní informace
Narození11. února 1951
Praha, Československo Československo
Úmrtí13. září 2003
Villejuif, Francie Francie
Žánryvážná hudba
Povoláníhudební skladatel; překladatel z angličtiny a němčiny
DětiNathan Saudek
RodičeVěra Saudková;[1] Erik Adolf Saudek[2]
Příbuzníbratr: Vladimír Saudek (* 12. února 1950)

bratranec: Jan Saudek

prastrýc: Franz Kafka
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život
Vojtech Saudek, Stephanie Haas, Vera Saudkova (1988)

Rodinné zázemí

Vojtěch Saudek se narodil 11. února 1951 v Praze do „překladatelské“ rodiny s příbuzenskými vazbami na Franze Kafku. Jeho otcem byl český překladatel Erik Adolf Saudek (1904–1963) (z angličtiny, němčiny a francouzštiny).[2] Jeho matkou byla česká redaktorka (a překladatelka z němčiny do češtiny) Věra Saudková (1921–2015; rozená Davidová) – do roku 2014 poslední žijící neteř Franze Kafky.[1][pozn. 1] Jeho o rok starším bratr byl překladatel z francouzštiny Vladimír Saudek (* 12. února 1950).[5][6] Jeho syn Nathan je malíř.

Studia

Vojtěch Saudek studoval od roku 1974 filologický obor angličtina–čeština na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze.[5] V letech 1977 až 1983 studoval hru na klavír u Anny Machové, dirigování u Jiřího Chvály a skladbu u Jiřího Dvořáčka Hudební fakultě AMU v Praze.[5] Jeho diplomová práce byla věnována dílu Svatopluka Havelky. Od konce 70. let 20. století pobýval převážně v Paříži.[5] Na Pařížské konzervatoři studoval klasickou skladbu u Guye Reibela a počítačovou kompozici a elektroakustickou skladbu u Tristana Murailla v pařížském IRCAMu.

Zdroje a inspirace díla

Vojtěch Saudek byl znalcem života a díla Williama Shakespeara a Franze Kafky.[5] V některých jejich dílech našel inspiraci pro svoji skladatelskou práci.[5] V roce 1996 přeložil z němčiny do češtiny část Kafkovy korespondence – Dopisy Ottle a rodině, v roce 2005 pak pokračoval překladem další části Kafkových písemných sdělení – Dopisů rodině.[5]


Za operu Memnon byl oceněn Českou hudební společností cenou Leoše Janáčka. Pro Festival de L'Ile-de-France vytvořil Saudek v roce 1986 Exkurzi do hor (pro 11 nástrojů, mezzosoprán, na text Franze Kafky), kterou úspěšně uvedl v premiéře Ensemble Camerata de Versailles. Saudek získal 2. cenu v ostravské soutěži „Generace“ za dílo Shakespearovy postavy. Za symfonii získal v roce 1986 také druhou cenu v Soutěži mladých skladatelů České socialistické republiky. První cenu obdržel za koncert pro klavír a orchestr In Memory of Gideon Klein (Saudek je editorem díla Gideona Kleina). Výzkumy psa, objednané a často uváděné francouzským souborem L'Itinéraire, byly v roce 1990 součástí programu festivalu nové hudby Sienna.

Některá Saudkova díla premiérovala německá sopranistka Stephanie Haas.

Saudkovo skladatelské zaměření je v oblasti orchestrální, komorní a vokální hudby. Měl zvláštní vztah k textům Shakespeara a Franze Kafky - otec Erik Adolf Saudek byl překladatelem Shakespearových děl do češtiny, matka byla Kafkova neteř (dcera Ottly Kafkové).

Vojtěch Saudek podlehl nádoru na mozku.

Dílo

Orchestrální díla

  • Symfonietta pro orchestr (1980)
  • Sinfonia (1982)
  • Koncert pro klavír a orchestr Památce Gideona Kleina (1985)
  • Concertino pro dvě trubky, varhany a bicí nástroje (1998)
  • Fantazie pro housle a komorní orchestr (1981)


Jevištní díla

  • Memnon neboli Lidská moudrost na motivy Voltairovy povídky. Komorní opera (1987)
  • Diptyque Aristophane-les Acharniens / Lysistrata, divadelní muzikál (1993)
  • Ošklivé káčátko podle pohádky Hanse Christiana Andersena, dětská opera (1994)
  • Sappho, divadelní muzikál (1996)
  • Heath Bride, muzikál Spectacle podle A. Stramma (1999)


Vokální hudba

  • Co nemine Inscenace a zpěv s texty Williama Shakespeara, pro soprán a orchestr (1981)
  • Shakespearovy postavy pro mezzosoprán a klavír (1983). EN 1993 od Stephanie Haas a Susan Wenckus
  • Exkurze do hor pro 11 nástrojů, mezzosoprán a mluvený hlas s texty Franze Kafky (1986)


Komorní hudba

  • Fantasie pro flétnu a klavír (1982)
  • Concertino pro flétnu a smyčcové kvarteto (1983)
  • Kvintet pro klarinet, housle, violu, violoncello a syntezátor DX7II (1988)
  • Ukolébavka pro klarinet, housle a klavír (1989)
  • Arc-en-ciel a quatre voix pro balet, zpěváka a live electronics (1990)
  • Výzkumy psa pro housle a elektroakustické nástroje (1990)
  • Smyčcový kvartet č. 2 (1990)
  • Společenství padouchů - kantáta pro mezzosoprán a komorní orchestr na texty Franze Kafky a Ottly Davidové-Kafky (1994). UA od Ensemble 2e2m, DE 1997 od Stephanie Haas a Ensemble sur scène.
  • Trio pro housle, violu a violoncello (1997)
  • Velká Lalula a další šibeniční písně podle Cheistiana Morgensterna pro mezzosoprán a perkuse (1999) (UA 1999 Stephanie a Christoph Haas)
  • Elegie pro violoncello a syntezátor DX 7 II
  • Celý svět pro sólový hlas (2001)

Překlady
  • PERRAULT, Ernest G. (1922-2010). Exploze. Překlad z angličtiny: Vojtěch Saudek. 1. vydání Praha: Svoboda, 1978. 267 stran; Omnia.[5][7]
  • KAFKA, Franz. Dopisy Ottle a rodině. Překlad z němčiny: Vojtěch Saudek. Vydání 1. Praha: Aurora, 1996; 165 stran, + 10 stran portrétů; ISBN 80-85974-08-8.[5]
  • KAFKA, Franz. Dopisy rodině. Překlad z němčiny: Vojtěch Saudek. Vydání v tomto celku 1. Praha: Nakladatelství Franze Kafky, 2005; 378 stran; Dílo Franze Kafky; svazek 10. ISBN 80-85844-68-0.[5][8]

Galerie
  • Rodina Kafkova
  • Rodiče Franze Kafky (kolem roku 1913): Hermann Kafka a Julie Kafka
  • Mladý Franz Kafka (kolem roku 1888)
  • Kafkova sestra: Gabriele Kafka („Ellie“) (kolem roku 1898)
  • Kafkova Sestra: Valerie Kafka („Valli“) (kolem roku 1898)
  • Kafkova sestra: Otilie Kafka („Ottla“) (kolem roku 1898)
  • Pamětní deska tří Kafkových sester na Novém židovském hřbitově v Praze
  • Ottla Kafková, nejmladší ze tří sester spisovatele Franze Kafky (říjen 1941)
  • Dopis Franze Kafky adresovaný jeho otci (faksimile rukopisu z roku 1918 vydaná roku 1994)

Odkazy

Poznámky
  1. Věra Saudková byla dcerou Otilie Davidové (zvané Ottla) (nejmladší sestry Franze Kafky) a JUDr. Josefa Davida (1891–1962). Měla čtyři děti: syna Vladimíra Saudka (* 12. února 1950),[6] syna Vojtěcha Saudka (1951–2003), dceru Annu Třeštíkovou a syna Františka Saudka.

Reference
  1. ČAKRT, Martin. Věra Saudková (Davidová) (* 27. března 1921 – 3. srpna 2015, Praha) [online]. Web Geni com, rev. 2018-05-23 [cit. 2021-05-05]. Známa též jako: „Nevolova“, „Frydova“, „Eliška“. Dostupné online.
  2. ČAKRT, Martin. Erich Adolf Saudek (* 18. října 1904, Vídeň – 16. července 1963, Sozopol) [online]. Web Geni com, rev. 2020-11-02 [cit. 2021-05-05]. Znám též jako: „Soudek“, „Erik“. Dostupné online.
  3. HERMELIN, Itai. Vojtěch Saudek (11. února 1951, Praha – 13. září 2003, Villejuif; departement: Val-de-Marne; region Île-de-France, Francie) [online]. Web Geni com, rev. 2020-11-27 [cit. 2021-05-05]. Český hudební skladatel. Dostupné online. (anglicky)
  4. Saudek, Vojtěch (1951-2003); Narozen 1951, zemřel 2003. Hudební skladatel [online]. Databáze autorit NK ČR [cit. 2021-05-05]. Identifikační číslo: js20040105003. Dostupné online.
  5. Saudek Vojtěch (* 11. 5. 1951 – † 13. 9. 2003) – hudební skladatel, překladatel z angličtiny a němčiny [online]. Web Databáze obce překladatelů, rev. 2016-09-12 [cit. 2021-05-05]. Chybně uveden měsíc v datu narození, nikoliv květen ale správně je únor. Dostupné online.
  6. Vladimír Saudek (* 12. února 1950) – překladatel z francouzštiny [online]. Web Obec překladatelů, rev. 2016-09-12 [cit. 2021-05-05]. Dostupné online.
  7. Exploze [online]. Databáze NK ČR, 1978 [cit. 2021-05-05]. Román kanadského autora z kanadské oblasti severního pólu. Americká pokusná vrtná stanice, její výbuch a požár nafty. Román žánrově mezi science fiction a realismem.. Dostupné online.
  8. Dopisy rodině [online]. Databáze NK ČR, 2005 [cit. 2021-05-05]. 182 písemných sdělení psaných Franzem Kafkou a adresovaných jeho sestrám (Elli, Valli, Ottla), rodičům (Hermann Kafka a Julie Kafková) a dalším příbuzným. Dostupné online.

Literatura
  • Ivan Kurz. Vojtěch Saudek (český časopis o hudbě: Hudební rozhledy; Ročník: 56; číslo 11/12; 2003)

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.