Otilie Davidová

Ottilie Kafka, v rodině nazývaná familiárně Ottla, se narodila v 29. října 1892 v Praze do středněstavovské rodiny aškenázských židů. Její otec byl židovský velkopodnikatel s galanterií Hermann Kafka (1852–1931). Její matkou byla Julie Kafka (1856–1934, svatba v září 1882), která byla dcerou Jakoba Löwyho, sládka v Poděbradech. Ottilie měla celkem tři sourozence, jimiž byli:

• bratr Franz Kafka (1883–1924);
• sestra Gabriele Kafka („Ellie“) (* 22. září 1889 – 1942, Vyhlazovací tábor Chełmno;[6]) – provdaná Herrmannová (manžel: Karel Hermann) a
• sestra Valerie Kafka („Valli“) (* 25. září 1890 – 1942, Vyhlazovací tábor Chełmno;[6]) – provdaná Pollaková (manžel: Josef Pollak).[7]

Franz Kafka pomohl Ottle získat vzdělání na zemědělské škole. Ottla žila a pracovala na zemědělském statku svého švagra Karla Hermanna v západočeské vesnici Siřem (německy Zürau; část města Blšany v okrese Louny).[8] V letech 1916 až 1917 zde Ottla poskytla svému bratrovi útočiště pro tvorbu, když zde mohl psát své povídky.[9] Franz Kafka žil na Hermannově statku od září 1917 do dubna 1918, kde již trpěl tuberkulózou. (Během této doby zde Kafka napsal Die Zürauer Aphorismen).[8][pozn. 3]

Proti vůli svého otce Hermanna Kafky se Ottilie (jako jediná z Kafkových sester[10]) v červenci roku 1920 provdala za Čecha JUDr. Josefa Davida (1891–1962), který byl katolického vyznání a pracoval jako advokát v Praze na vysokém úřednickém místě v resortu pojišťovnictví.[11][10][pozn. 4] (JUDr. Josef David převzal vedení České asociace soukromého pojištění. Ottilie se dokonce kvůli svému manželovi naučila česky.) Dne 27. března 1921 v Praze se manželům Davidovým narodila dcera Věra Davidová (provdaná Saudková) (1921–2015), která se později stala redaktorkou a překladatelkou z němčiny do češtiny. Dne 10. května 1923 se jim narodila druhá dcera Helena Davidová, provdaná Kostrouchová (respektive Rumpoltová) (1923–2005), pozdější lékařka v Kašperských Horách. Věra a Helena Davidovi byly neteře Franze Kafky, který sledoval jak vyrůstají. Zemřel v červnu 1924, když bylo Věře tři roky a Helena byla roční.

Manželství Ottilie a Josefa nebylo šťastné. Podle pozdějšího vyjádření jejich dcery Věry Davidové (provdané Saudkové) si její otec Josef přál vést „dobrý měšťácký život“, zatímco její matka Ottilie chtěla domácnost, kde by sociálně znevýhodnění mohli vždy „dostat misku polévky“. Vzhledem k tomu, že se Ottla provdala za Nežida, byla tím dočasně chráněna před deportačními důsledky plynoucími později z norimberských zákonů. Ani situace jejího manžela Josefa ovšem za protektorátu nebyla snadná. Jelikož byl podle nacistické rasové ideologie považován za „pokaženého židovstvím“ (německý výraz: „jüdisch versippt“), musel počítat se ztrátou zaměstnání. Hrozila mu také internace do „tábora pro árijské manžely židovských žen“ (německy: „Lager für arische Ehemänner jüdischer Frauen“) v Bystřici u Benešova. V únoru roku 1940[13] podal JUDr. Josef David žádost o rozvod a v srpnu roku 1942 bylo jeho manželství s Ottilií rozvedeno.[11] Jejich dcery Věra a Helena se o rozvodu svých rodičů nedozvěděly, nejspíše proto, že rozvod byl konsensuální.[pozn. 5]

Ottilie rozvodem ztratila ochranu před uplatněním norimberských zákonů na její osobu.[8][14] Zároveň ale tímto formálním aktem odloučení od manžela přestala ohrožovat svým židovským původem jak svého árijského muže, tak i svoje dvě dcery Věru a Helenu.[10][pozn. 6]

Po obsazení Československa německou armádou po 15. březnu 1939 začaly být postupně na územích okupovaným Německem aplikovány norimberské zákony. V Protektorátu Čechy a Morava byly principy zakotvené v těchto zákonech poprvé použity v Nařízení Říšského protektora v Čechách a na Moravě o židovském majetku ze dne 21. června 1939. Jako mnoho jiných pražských Židů byla i Ottilie a obě její sestry Gabriela a Valerie během trvání protektorátu deportovány nacisty do židovských ghett. Elli a Valli byli koncem října roku 1941 deportovány (se svými rodinami) do lodžského ghetta, kde zahynuli (přesná data úmrtí nejsou známa).[pozn. 7][pozn. 8]

Ottilie byla deportována 3. srpna 1942 transportem AAw číslo 643 (pod osobním registračním číslem 5285) z Prahy do terezínského ghetta,[10][1] kde pracovala jako ošetřovatelka v chlapeckém domově (pečovatelka v dětském domově).[11][pozn. 9] Za pomoci českého četníka mohla Ottilie pašovat z terezínského ghetta dopisy adresované svým dcerám. Těm byl do ghetta vstup zakázán, obě žily u Karla Projsy (přítel Davidových z komunistické mládežnické organizace a raný obdivovatel Franze Kafky) a druhou světovou válku přežily.

Koncem srpna roku 1943 dorazil do Terezína transport asi 1 200 polských židovských dětí z města Bělostok (Podleské vojvodství v severovýchodním Polsku).[10] Děti přežily povstání v tamějším židovském ghettu, byly v zuboženém stavu a byly umístěny v přísné izolaci za hradbami terezínské pevnosti (v tzv. Krétě).[10] Neoficiálně se mělo za to, že tyto děti mají být nacisty vyměněny ve Švýcarsku nebo ve Švédsku za německé zajatce.[10][13]

Dne 5. října 1943 Ottilie doprovázela skupinu polských židovských dětí jako dobrovolný asistent při jejich transportu do Osvětimi.[11][pozn. 10] Když transport o dva dny později (7. října 1943) dorazil do koncentračního tábora Auschwitz–Birkenau v Osvětimi, byli všichni vězni (i s doprovodem 52 zdravotních sester[13]) zavražděni (zplynováni) v plynových komorách.[4][17][18][10][19]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Ottla Kafka na německé Wikipedii a Ottla Kafka na anglické Wikipedii.

• Franz Kafka: Briefe an Ottla und die Familie. (Dopisy Ottle a rodině). Herausgegeben von Hartmut Binder und Klaus Wagenbach (Editoval Hartmut Binder a Klaus Wagenbach), 1989, ISBN 3-596-25016-1.
• Deutsches Literaturarchiv Marbach (herausgegeben) (Vydáno Archivem německé literatury v Marbachu): Briefe an Ottla. Von Franz Kafka und anderen (Dopisy Ottle. Od Franze Kafky a dalších); (Exponatverzeichnis mit allen Briefen = Seznam exponátů se všemi dopisy).
• Alena Wagnerová: Die Familie Kafka aus Prag. (Rodina Kafků z Prahy). Fischer, Frankfurt am Main; 2001; ISBN 3-596-14355-1.

• Franz Kafka
• Valli Kafková
• Gabriela Hermannová
• Siřem
• Věra Saudková

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Rodina Franze Kafky na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Ottilie Kafka
• Obrázky k tématu Ottilie Kafka na Obalkyknih.cz
• Seite des Fischer-Verlages über Ottla Kafka – Web. stránky nakladatelství Fischer o Ottle Kafkové
• The Final Journey of Franz Kafka's Sisters Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine – Poslední cesta sester Franze Kafky
• Bericht über die Ausstellung in Marbach – Zpráva o výstavě v Marbachu
• David-Kafka, Ottla. In: Theresienstadt Lexikon. – Ottla David–Kafka v lexikonu města Terezín