Válka o polské následnictví
Válka o polské následnictví (polsky Wojna o sukcesję polską) byla válka, která se odehrála v Evropě v letech 1733–1735 mezi koalicemi Francie, Španělska, Sardinie-Savojska a Parmy na jedné, a Habsburské monarchie, Ruska, Pruska a Saska na druhé straně.
Válka o polské následnictví | |||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Obléhání města Gdaňsk rusko-saskými silami v roce 1734 | |||||||||
| |||||||||
strany | |||||||||
Polsko a Litva věrné Stanislavovi I. Francie Španělsko Savojsko-Sardinie Parma |
Polsko a Litva věrné Augustovi III. Rusko Svatá říše římská (Habsburská monarchie) Sasko Prusko | ||||||||
velitelé | |||||||||
Karel I. Parmský José Carrillo de Albornoz James Fitzjames † Claude de Villars François-Marie de Broglie Karel Emanuel III. |
Peter Lacy Burkhard Christoph von Münnich Evžen Savojský Friedrich Heinrich von Seckendorff Otto Ferdinand von Abensberg-Traun Lothar von Königsegg-Rothenfels August III. Saský Leopold Anhaltsko-Desavský | ||||||||
ztráty | |||||||||
50 400 padlých či raněných, 3000 padlých či raněných, 7200 padlých či raněných |
3000 padlých či raněných, 32 000 padlých či raněných, 1800 padlých či raněných |
Důvodem války bylo soupeření o polskou korunu mezi Stanislavem Leszczyńským a Augustem III. Saským a také snahy Francie o získání nových území na úkor Svaté říše římské (Lotrinsko) a území v Itálii.
Po smrti polského krále Augusta II. Silného byl Stanisław Leszczyński zvolen 12. září 1733 z rozhodnutí většiny szlachty novým panovníkem. Rusko a Habsburská monarchie se však rozhodly násilím do čela Rzeczypospolite dosadit svého kandidáta v osobě saského kurfiřta Fridricha Augusta III. Ozbrojená sasko-ruská intervence a budoucí (ve světle práva nelegitimní) volba protikrále Augusta III. 5. října 1733 byly pro Francii důvodem k vyhlášení války, kterou 10. října 1733 vyhlásil Ludvík XV. Habsburské monarchii.
- Francouzští jezdečtí granátníci Ludvíka XV.
- Ruský granátník z roku 1732
- Saská pěchota roku 1730
- Saský pěšák Augusta II.
Odkazy
Mapa
- Du CHAFFAT, Antoine. Plan der kayserlichen und reichs Vöstung Philippsburg wie solche erstlich unter Com[m]ando des Marechall de France Duc de Berwik, Anno 1734. d. 23. Maÿ von denen könig. französischen Trouppen berennt, nach dessen davor erlittenen Todt aber unter Com[m]ando des Gen. Marquis D Asfeld ferner fort belagert worden worauf solche nach einer 2 Monat. vigoureusen Resistence des Herrn Gen. F.M. Lieutenant Baron von Wuttgenau d. 18 Julÿ mit accord übergangen [kartografický dokument]. [S. l.: s. n., 1734–1750]. 1 mapa. [Černobílá mědirytina, 55,5 × 49,5 cm na listu 80 × 57 cm, mapa orientována na západ, zobrazuje 008°25’26” v. d. až 008°30’09” v. d.; 049°15’18” s. š. až 049°12’14” s. š., měřítko ca 1 : 118 000, legenda, zdobená kartuše, veduta s ostřelováním Philippsburgu ve spodní části. Dostupnost: Mapová sbírka Přírodovědecké fakulty UK.]
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu válka o polské následnictví na Wikimedia Commons