Milicz

První písemná zmínka o hradě Miliche, který byl majetkem vratislavských biskupů, pochází z roku 1136. Vlastní město bylo založeno východně od něj ve 13. století v souvislosti s německou východní kolonizací. Do roku 1358 patřilo k Vratislavskému knížectví, načež bylo prodáno olešnické větvi slezských Piastovců. Po jejím vymření v roce 1492 se Miliczsko jakožto svobodné stavovské panství (do roku 1521 společně se Żmigródskem, později samostatné) stalo majetkem rodu Kurzbach. V roce 1590 jej zdědili Maltzanové, kteří na zdejším zámku pobývali až do konce druhé světové války.

Od 14. století byl Milicz součástí zemí Koruny české. Po první slezské válce v roce 1742 připadl spolu s většinou Slezska Pruskému království a stal se sídlem okresu (Kreis Militsch, používalo se též označení Kreis Militsch-Trachtenberg = okres Milicz-Żmigród) v rámci (po správní reformě z roku 1815) provincie Slezsko. V roce 1890 měl 3 822 obyvatel, z toho 78,3 % evangelíků, 18,1 % katolíků a 3,6 % židů.[2] K Polsku byl připojen po druhé světové válce. Následoval odsun německého obyvatelstva a příchod polských osadníků.

Mezi nejvýznamnější památky města patří:

• klasicistní Maltzanův zámek z roku 1798 obklopený anglickým parkem o rozloze kolem 80 ha, sídlo Střední lesnické školy
• zřícenina hradu olešnických knížat ze 14. století
• kostel sv. Ondřeje Boboly – před rokem 1945 evangelický, postavený v letech 1709–1714 technikou hrázdění jako jeden ze šesti slezských kostelů milosti
• kostel sv. Michala Archanděla – byl postaven v klasicistním slohu v letech 1817–1821 a stojí na místě prvního farního kostela
• kostel sv. Anny – klasicistní z roku 1808, byl postaven v jižní čtvrti Karłów (Karlstadt) pro zaměstnance tamních manufaktur

V prostorách bývalé továrny na vánoční ozdoby (1951–2008) působí od roku 2013 Muzeum baňky (Muzeum Bombki).[3]

• 
  Maltzanův zámek
• 
  Zřícenina hradu
• 
  Kostel sv. Ondřeje Boboly (kostel milosti)
• 
  Kostel sv. Michala Archanděla
• 
  Kostel sv. Anny

Milicz leží na železniční trati Olešnice – Krotoszyn. Vlakové nádraží se nachází na východním okraji města, zhruba 1,5 km od centra. Zastavují zde osobní vlaky společnosti Koleje Dolnośląskie (linky D7 Jelcz – Vratislav – Krotoszyn), osobní vlaky společnosti Koleje Wielkopolskie (linka Poznaň – Milicz) a také dálkové spoje PKP Intercity (v jízdním řádu 2021/2022 rychlík Łużyce z Varšavy do Zhořelce). V letech 1894–1991 existovala úzkorozchodná dráha Żmigród – Sulmierzyce se stanicí Milicz Wąskotorowy (Militsch Kleinbahnhof) a zastávkou Milicz Zamek (Militsch Schloßvorwerk).[4]

Městem prochází národní silnice (droga krajowa) č. 15, která spojuje dolnoslezskou Třebnici mj. s Hnězdnem a Toruní, a také vojvodská silnice (droga wojewódzka) č. 439 Syców – Żmigród. V roce 2019 byla zprovozněna bezplatná autobusová linka s cílem vylepšit spojení mezi centrem města a vlakovým nádražím.[5] Regionální autobusovou dopravu provozuje podnik PKS Wołów a několik soukromých dopravců. Autobusové stanoviště se nachází v ulici Dworcowa poblíž panelového sídliště Centrum jižně od centra historického.