Kostel míru ve Svídnici

Kostel míru Nejsvětější trojice ve Svídnici je největší dřevěný barokní chrám v Evropě.[1] Jedná se o historickou sakrální stavbu postavenou na základě Vestfálského míru, který v roce 1648 ukončil třicetiletou válku.[2] Kostel je součástí svídnické farnosti Evangelicko-augsburské církve v Polsku. Od roku 2001 je zapsán na seznam světového dědictví UNESCO.[3]

Kostel míru ve Svídnici
Místo
StátPolsko Polsko
Souřadnice50°50′46,5″ s. š., 16°29′29,9″ v. d.
Architektonický popis
Stavební slohbaroko
Výstavba1657
Další informace
Kód památkyA/1677/131data
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Kostely míru v Jaworu a Svídnici
Světové dědictví UNESCO
Smluvní státPolsko Polsko
Typkulturní dědictví
Kritériumiii, iv, vi
Odkaz1054 (anglicky)
OblastEvropa
Zařazení do seznamu
Zařazení2001 (25. zasedání)
Rejstřík památekA/1677/131data

Historie

Hlavní oltář

Svídnický Kostel míru je jeden ze tří kostelů míru (vedle staveb v Hlohově a v Jaworu), jejichž výstavbu ve slezských zemích Habsburků povolil pod tlakem protestantského Švédska katolický císař Ferdinand III. Všechny kostely v těchto zemích postavené katolíky a převzaté protestanty byly odevzdané katolické církvi. Po vypuknutí války protestanti přišli o právo vyznávaní víry a o právo vlastnění kostelů. Zatímco na území knížectví slezských Piastovců – většinou evangelíků – všechny kostely zůstaly evangelické.

Základní kámen kostela v Svídnici byl položen 23. srpna 1656. Autorem návrhu byl vratislavský mistr Albrecht von Saebisch. Kostel stavěl svídnický truhlář Andreas Kaemper. Peníze na výstavbu kostela pocházely od slezských protestantů: rolníků, měšťanstva a šlechty.[1] Pro získání finančních prostředků pro výstavbu kostela se obyvatel Svídnice Christian Czepko vydal na pouť po evropských evangelických střediscích.

Po 10 měsících, 24. června 1657, se v novém svídnickém kostele konala první mše svatá.[2]

V roce 1709, během severní války se situace protestantů zlepšila a – opět pod tlakem švédského krále – vedle kostela byla postavena zvonice a škola. Obě budovy se zachovaly dodnes.

I když byl vznik kostela výsledkem náboženského konfliktu, kostel je symbolem usmíření. V roce 1989 se zde společně modlili polský premiér Tadeusz Mazowiecki a německy kancléř Helmut Kohl. V roce 2011 kostel navštívil švédský královský pár: Karel XVI. Gustav a královna Silvia. V roce 2014 se společné modlitby za mír zúčastnila německá kancléřka Angela Merkelová a polská předsedkyně vlády Ewa Kopaczová. V září 2016 podepsali ve svidnickém kostele „Výzvu za mír“ zástupci křesťanstva, judaismu, islámu a buddhismu spolu se 14. dalajlámou.[1]

Architektura

Interiér Kostela míru, výhled na varhany

Kostel míru v Svídnici byl postaven jako středová stavba založená na dřevěné kostře, která byla vyplněná hlínou a slámou. Stavba je postavena na půdorysu řeckého kříže. Vedle středové stavby se nachází: na východní straně síň, ve které se konaly křty a sakristie, na západní straně tzv. Síň mrtvých, na jižní straně Svatební síň, a na severní straně Polní síň. Ta poslední je 44 metrů dlouhá a 30,5 m široká. Kapacita přízemí a čtyřpatrových empor je 7,5 tisíce lidí (v tom 3,5 míst k sezení). Kostel byl schválně postaven tak, aby se dovnitř mohlo vejít co nejvíce věřících. To bylo poměrně důležité v době, kdy byly náboženské svobody protestantů omezené a svídnický kostel byl jedním ze dvou evangelických chrámů na území Javorského knížectví. Právě proto má táto svatyně tak obrovský povrch (1090 m²).

Vybavení

Mezí výjimečné prvky vybavení interiéru kostela patří oltář a kazatelna.

Kazatelna

Strop

Barokní kazatelna pochází z roku 1729 a je dílem Gotfrieda Augusta Hoffmanna. Schodiště je vyzdobené biblickými příběhy jako třeba „Poselství Ducha svatého“, „Golgota“, „Ráj“. Na zábradlí jsou alegorické sochy Víry, Naděje a Lásky. Nad dveřmi do kazatelny se nachází socha Ježíše jako dobrého pastýře.

Hlavní oltář

Hlavní oltář je také Hoffmannovým dílem. Byl objednán v roce 1752 u příležitosti stého výročí kostela a dokončen o rok později. Nad oltářní mensou je umístěn malý reliéf – Poslední večeře. Uprostřed oltáře se nachází Křest Ježíše a postavy Mojžíše, velekněze Árona a apoštolů Petra a Pavla. Výše, na šesti korintských sloupech, je vlys s nápisem „Dies ist mein geliebter Sohn, an dem ich Wohlgefallen habe” („Tentoť jest ten můj milý Syn, v němž mi se dobře zalíbilo“) (Matouš 3:17.) Uprostřed, ve stejné výšce jako vlys, je alegorie Ducha svatého jako holubice. Nahoře najdeme zlatý trojúhelník, obklopený paprsky a s hebrejským tetragrammatonem božího jména – alegorie Božího otce. Na vrcholu oltáře na knize se sedmi pečetěmi stojí beránek s praporčíkem.

Varhany

V kostele jsou barokní historické varhany, které vznikly v letech 1666-1669. Tvůrcem byla společnost Gottfireda Kloseho z Brzegu, a byly několikrát přestavěny.

Na nejvyšší empoře se nachází další, menší varhany, které v roce 1695 objednal i financoval Sigismund Ebersbach.

Aktuální varhany, už páté, pochází z roku 1905 a byly vyrobeny firmou Schlag & Söhne, která v kostele zavedla elektrické napájení.

Lóže Hochbergů

Nejvýznamnější rodiny vlastnily v kostele soukromé lóže. Naproti kazatelně, nad hlavním vchodem do kostela, se nachází bohatě vyzdobená lóže dobrodinců kostela rodiny Hochbergů z Hennersdorfu, postavená v roce 1698. Lóže vznikla jako důkaz vděčnosti rodině Johanna Heinricha von Hochberga, který zaplatil dubové dřevo pro stavbu kostela.

Empory

Na celé své délce empory pokrývají biblické citáty, je jich celkem 78. Vedle, na deskách jsou alegorické obrázky, které ukazuji smysl těchto citátů. Zábradlí empor jsou vyzdobená malbami.

Malby

Strop kostela je vyzdoben malbami dvou svídnických malířů, Chrystiana Sussenbacha a Chrystiana Kolitschka, pocházejícími z let 1694–1696. Ukazují následující scény z Apokalypsy:

  • Nebeský Jeruzalém
  • Bůh Otec, nad jeho hlavou obklopenou sedmi jazyky plamenů krouží orel, na kolenou má knihu se sedmi pečetěmi, na které stoji beránek a kolem něj klečí starci a níže je umístěn modlící se Jan
  • „Pád hříšného města Babylon“
  • „Poslední soud“

Hlavní loď je vyzdobena nástropní malbou Svaté trojice.

Kolem maleb, na stropech empor a na sloupech jsou rostlinné vzory.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kościół Pokoju w Świdnicy na polské Wikipedii.

  1. Historia – Kościół Pokoju w Świdnicy [online]. [cit. 2021-11-16]. Dostupné online.
  2. Maciej Wesołowski: Ta piękna świątynia powstała by upokorzyć ewangelików. Dziś jest ich dumą [online]. [cit. 2021-11-16]. Dostupné online.
  3. Kościół Pokoju w Świdnicy – największa drewniana barokowa świątynia w Europie [online]. [cit. 2021-11-16]. Dostupné online.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.