Złotoryja

Złotoryja
	Złotoryja s dvouvěžovým kostelem Narození Panny Marie
	; znak ; vlajka
Poloha
Souřadnice	51°7′24″ s. š., 15°54′55″ v. d.
Stát	Polsko
Vojvodství	Dolnoslezské
Okres	Złotoryja
Gmina	městská gmina
	Złotoryja
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	11,51 km²
Počet obyvatel	16 539 (2011)
Hustota zalidnění	1 436,9 obyv./km²
Správa
Status	město, městská gmina
Oficiální web	www.zlotoryja.pl
PSČ	59-500, 59-501
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Złotoryja (německy Goldberg, latinsky Mons aurea, česky Goltperk) je polské město v Dolnoslezském vojvodství. Je sídlem správy okresu Złotoryja. Tvoří samostatnou městskou gminu, je též sídlem vesnické gminy Złotoryja, které není součástí. V roce 2011 zde žilo 16 539 obyvatel.[1]

Kovářská věž

Geografie

Městem protéká řeka Kačava (Kaczawa).

Město dal roku 1211 vysadit slezský kníže Jindřich I. Bradatý podle magdeburského městského práva jako první v Dolním Slezsku. Král Václav II. a po něm i císař Karel IV. (1348) je připojili k Čechám. Ve středověku bylo město centrem těžby zlata, později se zde těžila měď a hlavně čedič.

V 17. století zde studoval Albrecht z Valdštejna. V roce 1915 se v Złotoryji narodil německý astronom Wilhelm Gliese a v roce 1966 polský novinář a spisovatel Mariusz Szczygieł.

kostel Narození P. Marie

Staré Město: špalíček na Rynku s Mariánským kostelem a radnicí

Starobylé město a jeho připojené obce mají kolem 300 registrovaných památek [2].

kostel Narození Panny Marie – gotická bazilika
radnice
bývalý františkánský klášter s kostelem sv. Hedviky
kostel Sv. Kříže (sv. Mikuláše) – protestantský
měšťanské domy ve špalíčku na Staroměstském rynku
Kašna s delfíny
katovna
Brana górna /Kowalska – věž zvaná Kovářská s bránou a částí městského opevnění ze 14.-16. století
druhá hradební věž městského opevnění ze 14. století
Cmentarz komunalny – městský hřbitov s 15 zděnými hrobkami významných rodin ze 17.- počátku 20. století
Cmentarz źydowski – židovský hřbitov
věž vodárny z 1. poloviny 18. století
bývalá kasárna

a jeho pobočka: bývalý zlatý důl Aurelia

Vladimír Körner do zdejšího vojenského lazaretu situoval svou novelu Anděl milosrdenství (1988), podle které byl roku 1993 natočen stejnojmenný česko-slovenský film.[3]

Dehio-Handbuch der Kunstdenkmäler in Polen, Schlesien. Ernst Badstübner a Andrzej Tomaszewski (editoři), Berlin 2005, 3. vydání, ISBN 978-3422031098

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.