Marie Sofie Dánská

Carevna Marie Fjodorovna

Marie Fjodorovna

Byla čtvrtým dítětem dánského krále Kristiána IX. a jeho ženy královny Luisy Hesensko-Kasselské.

Marie Sofie byla vychována v luteránském náboženství. Od nejmladších let byla pokládána za mimořádnou krasavici. Původně byla zasnoubena s ruským carevičem Nikolajem, starším bratrem Alexandrovým, ten však zemřel na souchotiny. Po smrti Nikolajově (24. dubna 1865) přešla na pravoslaví a přijala ruské jméno Marie Fjodorovna. 24. října roku 1866 se pak provdala za bratra zemřelého cesareviče (carevič je titul syna cara, následníka trůnu), velkoknížete Alexandra Alexandroviče Romanova, následníka ruského trůnu, pozdějšího cara Alexandra III. Pár měl šest dětí.

Manželství Marie a Alexandra se ukázalo jako velmi zdařilé. Carevna mírnila despotismus svého muže, kromě toho se však do politických záležitostí příliš nemíchala. Favorizovala své syny, Mikuláše a Michaila, s dcerami zacházela o něco hůře. Přinutila například dceru Olgu ke sňatku s oldenburským princem Petrem, který byl homosexuál.

Marie Fjodorovna nebyla v nejlepších vztazích se svou snachou Alexandrou Fjodorovnou. Mariin manžel zemřel v roce 1894 a třebaže poté Alexandra byla první dámou říše, Marie se nechtěla podřídit roli carevny-vdovy; ostatně samotní Rusové měli v oblibě více „starou carevnu“ než „novou“, „přivandrovalou Němku“.

Po pádu carského režimu v roce 1917 se ukryla na Krymu, ovládaném bělogvardějci a poté emigrovala do Velké Británie. Při odjezdu prosila svou vnučku, princeznu Irinu Jusupovovou, aby jí co možná nejdéle u očí držela její lorňon – chtěla do poslední chvíle hledět na milované Rusko. Udělení azylu ve Velké Británii jí však vláda jejího synovce krále Jiřího V. odmítla. V roce 1918 se proto vrátila do Dánska, kde se usadila v zámečku Hvidøre Slot u Kodaně, který obývala společně se sestrou Alexandrou, ženou tehdy již mrtvého krále Eduarda VII. Hvidøre Slot bylo až do její smrti 13. října 1928 politickým centrem „bílé“ ruské emigrace.

V září roku 2006 byla převezena rakev s jejími ostatky z katedrály v Roskilde (místo posledního odpočinku dánských králů) do Petrohradu a 26. září vystavena na obřadním katafalku, přesně 140 let od jejího příchodu do Ruska; poté byla 28. září uložena do carské hrobky v kryptě chrámu sv. Petra a Pavla po boku svého manžela cara Alexandra III.

Pohřbu se účastnilo mnoho členů evropských panovnických dynastií, mimo jiné dánský korunní princ Frederik, bývalý řecký král Konstantin s manželkou, či Michael, vévoda z Kentu; stejně jako Marie Fjodorovna jsou všichni potomky "tchána Evropy", dánského krále Kristiána IX.

• Mikuláš II. (18. května 1868 – † 17. července 1918)
• Alexandr Alexandrovič (7. června 1869 – † 2. května 1870)
• Georgij Alexandrovič (9. května 1871 – † 9. srpna 1899)
• Xenie Alexandrovna (6. dubna 1875 – † 20. dubna 1960)
• Michail Alexandrovič (4. prosince 1878 – † 12. června 1918)
• Olga Alexandrovna (13. června 1882 – † 24. listopadu 1960)