Olga Alexandrovna Ruská

Velkokněžna Olga Alexandrovna Ruská (13. června 1882, Petrohrad – 24. listopadu 1960, Toronto) byla nejmladším dítětem cara Alexandra III. Alexandroviče.

Olga Alexandrovna Romanovová
Narození	1.jul. / 13. června 1882greg. Petěrgof
Úmrtí	24. listopadu 1960 (ve věku 78 let) Toronto
Místo pohřbení	York Cemetery, Toronto
Bydliště	Gatčinský palác Toronto Halton County, Ontario Hvidøre Petrohrad Amalienborg Cooksville, Ontario
Povolání	malířka, filantropka a aristokratka
Ocenění	Řád sv. Kateřiny medaile sv. Jiří
Choť	Petr Alexandrovič Oldenburský (1901–1916) Nikolaj Alexandrovič Kulikovskij (1916–1958)
Děti	Guri Nikolaevich Kulikovsky Tikhon Nikolaevich Kulikovsky
Rodiče	Alexandr III. Ruský a Marie Sofie Dánská
Rod	Holstein‑Gottorp‑Romanov
Příbuzní	Mikuláš II. Ruský, Alexandr Alexandrovič Romanov, Georgij Alexandrovič Romanov, Xenija Alexandrovna Romanovová a Michail Alexandrovič Romanov (sourozenci) Xenia Kulikovsky[1], Leonid Kulikovsky[1] a Alexander Kulikovsky[1] (vnoučata)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Narodila se jako nejmladší dítě ruského cara Alexandra III. Alexandroviče a jeho manželky Marie Fjodorovny. Vyrůstala v paláci v Gatčině. Vztahy s matkou byly od dětství napjaté, vřelé vztahy naopak udržovala s otcem. Ten zemřel v jejích dvanácti letech a na trůn nastoupil bratr Mikuláš.

V roce 1901 se provdala za knížete Petra Alexandroviče Oldenburského, kterého rodina i přátelé považovali za homosexuála. Manželství zůstalo nekonzumováno, manželé žili odděleně, Petr Alexandrovič odmítl první návrh k rozvodu, nakonec bylo manželství carem anulováno v říjnu 1916. Příští měsíc si Olga vzala dragounského důstojníka Nikolaje Alexandroviče Kulikovského do kterého se o několik let dříve zamilovala. Během první světové války sloužila na frontě jako zdravotní sestra a byla vyznamenána medailí za statečnost. Po únorové revoluci a svržení Romanovců uprchla spolu s manželem a dětmi na Krym, kde žili ve stálých obavách, neboť její bratr a rodina byli zavražděni bolševiky.

Se druhým manželem a dvěma syny uprchla Olga v únoru 1920 z Ruska. Připojila se k matce žijící v Dánsku, kterou doprovázela jako společnice a sekretářka. Často ji vyhledávali podvodníci, kteří se vydávali za její mrtvé příbuzné, s patrně nejznámější podvodnicí Annou Andersonovou se setkala v roce 1925 v Berlíně. Po smrti carevny vdovy v roce 1928 zakoupili manželé mléčnou farmu v Ballerupu nedaleko Kodaně. Tady vedla jednoduchý život, pracovala na farmě, starala se o oba syny a malovala. Za svůj život vytvořila více než dva tisíce děl, což přinášelo mimořádné příjmy její rodině a umožňovalo věnovat se charitě.

Když se v roce 1948 cítila ohrožena stalinským režimem, přesídlila celá rodina na farmu v Ontariu v Kanadě. S pokročilým věkem se usídlila v bungalovu v Cooksville v Ontariu, plukovník Kulikovskij zde zemřel v roce 1958. Když se o dva roky později zhoršilo její zdraví, přestěhovala se s oddanými přáteli do malého bytu na východě Toronta. Tady, sedm měsíců po smrti starší sestry Xenie, zemřela ve věku 78 let. Již na konci života byla označována za poslední ruskou velkokněžnu.