D'Hondtova metoda

D'Hondtova metoda je poměrný volební systém, tedy jeden ze způsobů přepočtu hlasů voličů na mandáty politickým stranám ve volbách. Metoda je pojmenována po belgickém právníkovi a matematikovi Victoru D'Hondtovi (1841–1901). Účinek D’Hondtovy metody je většinou odborníků označován jako disproporční ve prospěch větších stran, záleží však na zvoleném přístupu měření proporcionality.[1]

Metody pro přepočet hlasů na mandáty používané ve
volbách v České republice
od roku 1990

Zdroj: Metody pro přepočet hlasů na mandáty
ČSÚ

Platnost v zemích

Používá se v těchto zemích: Albánie, Angola, Argentina, Arménie, Aruba, Belgie, Bolívie, Brazílie, Bulharsko, Burundi, Černá Hora, Dánsko, Dominikánská republika, Ekvádor, Estonsko, Fidži, Finsko, Guatemala, Chile, Chorvatsko, Island, Izrael, Japonsko, Kambodža, Kapverdy, Kolumbie, Kosovo, Lucembursko, Maďarsko, Moldavsko, Monako, Mosambik, Nikaragua, Nizozemsko, Paraguay, Peru, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Salvador, San Marino, Severní Irsko, Severní Makedonie, Skotsko, Slovinsko, Srbsko, Španělsko, Švýcarsko, Turecko, Uruguay, Venezuela, Východní Timor a Wales; v některých zemích Evropské unie se používá také při volbách do Evropského parlamentu.

Způsob výpočtu

D’Hondtův dělitel je původní metodou volebního dělitele, který jako jediný můžeme bezesporu označit za metodu největšího průměru. Vychází ze zásady, že není spravedlivé, aby mandát získala ta strana, která v případě jeho zisku bude mít menší počet hlasů na mandát, než by měla jiná strana.[1]

Rozdělování mandátů dané volební oblasti se účastní pouze ty strany, jež celostátně získaly alespoň tolik hlasů, kolik určuje kvórum (v ČR 5 %). Vstupem do D'Hondtovy metody je počet mandátů, jenž má být mezi strany v dané volební oblasti rozdělen, a dále pro každou stranu počet hlasů, jež tato v dané volební oblasti získala. Nezáleží na hlasování v jiných oblastech ani na počtu hlasů pro strany, které nepřekročily kvórum.

Mandáty se přidělují vícekolově, vždy jeden mandát v každém kole. V každém kole se pro každou stranu určí kolový počet hlasů a ta strana, která má kolový počet hlasů nejvyšší, kolo vyhrává a získává mandát toho kola. V prvním kole je kolový součet strany roven počtu hlasů a první mandát získává strana s nejvyšším počtem hlasů. V dalších kolech se kolový počet hlasů každé strany určí jako podíl získaných hlasů strany ku počtu mandátů, které získala v předchozích kolech, zvýšenému o jedničku [= počet hlasů / (mezipočet mandátů + 1)]. Kolový počet hlasů těch stran, jež v minulém kole mandát nevyhrály, tedy zůstává oproti minulému kolu beze změny, protože se nezměnil počet mandátů, které získaly. Kolo vyhrává ten, jenž má nejvyšší kolový počet hlasů. Postup se opakuje v dalších kolech, dokud nejsou přiděleny všechny mandáty.

Příklady rozdělení

Metodu pro názornost dokreslují následující příklady.

Jednoduchý příklad

Předpokládejme, že existují tři strany A, B, C s počty získaných hlasů 100, 60 a 45. Rozdělují se tři mandáty. Vítěz kola je označen tučným písmem.

KoloStrana AStrana BStrana C
1.100 = 100 / 160 = 60 / 145 = 45 / 1
2.50 = 100 / (1 + 1)60 = 60 / (0 + 1)45 = 45 / (0 + 1)
3.50 = 100 / (1 + 1)30 = 60 / (1 + 1)45 = 45 / (0 + 1)
Získaných mandátů210

Existuje modifikovaná verze D'Hondtovy metody, v níž jsou počty získaných hlasů děleny v prvním kole číslem 1,42 namísto číslem 1; postup v ostatních kolech je shodný. Tato verze nahrává tím více větším stranám, čím menší je velikost volebního obvodu.

Příklad stran A, B, C zadaný stejně jako výše, avšak spočítaný modifikovanou metodou s prvokolovým dělitelem 1,42:

KoloStrana AStrana BStrana C
1.70 = 100 / 1,4242 = 60 / 1,4232 = 45 / 1,42
2.50 = 100 / (1 + 1)4232
3.33 = 100 / (1 + 2)4232
Získaných mandátů210

D'Hondtova metoda rozděluje všechny mandáty v prvním skrutiniu.[pozn 1]

Reálný příklad

Jako reálný příklad převodu počtu získaných hlasů na počet mandátů poslouží volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky z roku 2006 v Libereckém kraji. V tomto kraji bylo rozdělováno 8 mandátů. Přepočet se týká jen těch stran, které prošly celostátním kvórem: získaly alespoň 5 % z celkového počtu hlasů na území celé České republiky. Pro tyto vybrané volby a kraj ukazuje propočet následující tabulka.

VOLBY DO PSP 2006 ODS ČSSD KSČM SZ KDU-ČSL ostatní
Počet získaných hlasů
(% v kraji)[2]		 83 647
(38,81 %)		 63 181
(29,31 %)		 24 823
(11,51 %)		 20 646
(9,58 %)		 9 131
(4,23 %)		 14 082
(6,56 %)
v celostátním kvóru propadlé hlasy, cca 0,5 mandátu
Rozdělování hlasů a mandátů stranám, které prošly celostátním kvórem
1. mandát 83 647 63 181 24 823 20 646 9 131
2. mandát 41 824 = 83 647 / 2 63 181 24 823 20 646 9 131
3. mandát 41 824 31 591 24 823 20 646 9 131
4. mandát 27 882 = 83 647 / 3 31 591 24 823 20 646 9 131
5. mandát 27 882 21 060 24 823 20 646 9 131
6. mandát 20 912 = 83 647 / 4 21 060 24 823 20 646 9 131
7. mandát 20 912 21 060 12 412 20 646 9 131
8. mandát 20 912 15 785 12 412 20 646 9 131
Získané mandáty
(%)		 4
(50 %)		 3
(37,5 %)		 1
(12,5 %)
Z toho přerozdělené mandáty voličů, kteří tyto strany nevolili celkem
mandáty
(%)		 0,9
(11,19 %)		 0,7
(8,19 %)		 0,1
(0,99 %)		 1,7
(20,37 %)
Nezastoupení, nebo ne podle jejich vůle zastoupení, voliči 43 859

Příklad Libereckého kraje ukazuje, že pětina jeho aktivních voličů (     43 859 hlasů; 20,37 %; 1,7 mandátů) není v PSP ČR zastoupena jimi volenými zástupci – hlasy těchto voličů buď propadly v celostátním kvóru, nebo kvůli nedosažení potřebného počtu na zisk mandátu v daném kraji.

Paradoxy přepočítávání hlasů po volebních obvodech (nejen dle D'Hondtovy metody)

Po zveřejnění výsledků voleb do Poslanecké sněmovny v roce 2006 se v Česku začalo hovořit o paradoxech přepočtu hlasů na mandáty.[zdroj?] Například v Libereckém kraji Stranu zelených volilo 9,58 % a nezískala ani jeden mandát (viz příklad výše). V Moravskoslezském kraji stejná strana obdržela 4,34 % a po přepočtení hlasů získala jedno poslanecké místo.

KDU-ČSL v celé republice získala 7,22 % hlasů a 13 poslaneckých mandátů, Stranu zelených volilo o 0,93 procentních bodů méně a obdržela jen 6 mandátů.

Tyto nepravidelnosti však byly jen z části způsobeny D'Hondtovou metodou, hlavní příčinou je oddělené rozdělování mandátů v jednotlivých krajích. Například 5 mandátů v Karlovarském kraji není možné spravedlivě rozdělit podle žádné metody (strana s 7 % hlasů může získat buďto 0 % nebo 20 % mandátů, nic mezi), naproti tomu pokud by se všech 200 mandátů rozdělilo celostátně, bude rozdělení mandátů (i podle D'Hondtovy metody) téměř dokonale odpovídat rozdělení hlasů mezi strany.

Další roli zde hrál tzv. „přirozený práh“. Strana totiž musí v příslušném volebním kraji získat pro zisk mandátu zhruba takový podíl hlasů, jaký odpovídá podílu odpovídajícímu volenému počtu poslanců. Například: pro zisk mandátu ve volebním kraji, kde se volí jen 5 poslanců, musí získat 1/5 (20 % hlasů). Strana, jejíž voliči se z velké části soustřeďují v několika krajích tak má při stejném počtu hlasů odevzdaných pro obě strany výhodu oproti straně, jejíž voliči jsou více rozptýlení.

Kvórum (5% klauzule) mírně posiluje účinky D'Hondtovy metody, protože propadlé hlasy se při přidělování mandátů nepočítají, což zvětšuje poměr mezi slabými a silnými stranami ve prospěch stran silných, a tedy i účinky D'Hondtovy metody. Například při 33,3% zisku jedné strany a podílu propadlých hlasů 0 % získala vlastně tato strana 1/3 hlasů počítaných pro přepočítávání mandátů. Pokud 50 % hlasů patřilo stranám pod 5% klauzulí (tedy propadlo) a zisk strany je 33,3 %, strana vlastně získala 33,3 procentních bodů z 50 procentních bodů, čili 2/3 hlasů pro přepočítávání mandátů.

Přepočítávané hlasy a potřebné hlasy na mandát

D'Hondtova metoda v kombinaci s rozdělováním v krajích vede k tomu, že silnější straně stačí na zisk jednoho mandátu méně hlasů než slabší straně. Např. při volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2017 stačilo vítězné straně ANO 2011 na jeden mandát pouze 19 232 hlasů, zatímco poslední dvě z těch, které překročily hranici 5 %, TOP 09 a STAN, potřebovaly hlasů dvojnásobek, 38 402 a 43 693.[3][4][5]

Odkazy

Poznámky
  1. Podobně jako D'Hontova metoda funguje i metoda Sainte-Laguë. Rozdíl je opět v posloupnosti dělitelů. U metody Sainte-Laguë jde o posloupnost lichých čísel: 1, 3, 5, 7,…. Tato metoda posiluje zisky malých a středně velkých stran na úkor velkých stran. Používá se v Bosně a Hercegovině, Litvě a její modifikace (1,4; 3; 5; 7;…) v Polsku.

Reference
  1. LEBEDA, Tomáš. Hlavní proměnné proporčních volebních systémů. Sociologický časopis. 2001, roč. 37, čís. 4, s. 436. Dostupné online. ISSN 0038-0288.
  2. Zdroj: Český statistický úřad Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 2. - 3.6.2006 Archivováno 1. 9. 2006 na Wayback Machine: Výsledky hlasování za volební kraje
  3. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 20.10. – 21.10.2017
  4. Pravicové strany se měly spojit, Jiří Hlavenka, Britské listy, 22. 10. 2017
  5. Proč si necháváme “přepočítávat” hlasy?, Vladimír Rott, na svém blogu (vjrsite.wordpress.com), 22./24. 10. 2017

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.