Agdam

Příroda pomalu obsazuje ruiny Agdamu (2010)

Agdam byl dějištěm brutálních bojů v první válce o Náhorní Karabach. Agdam se stal centrem pro uprchlíky z Náhorního Karabachu, kteří doufali, že boje město minou, protože se nenacházelo v Náhorních Karabachu. Proslulá Džuma mešita se stala provizorní márnicí.[12] Podle novináře Roberta Parsona použili ázerbájdžánské síly Agdam jako základnu pro útoky na Karabach, odpálení raket BM-21 Grad a odtamtud ostřelování civilistů.[13] [14] Po pádu města, byla celé obyvatelstvo vyhnáno na východ, do Ázerbájdžánu.[15]

Arménská armáda používala město jako nárazníkovou zónu až do listopadu 2020. Díky tomu byl Agdam zcela zničen, včetně historických památek.[16] [17] Co nebylo zničeno během bojů, bylo cíleně zničeno v poválečném období, kdy materiál z demolovaných domů byl použit i na výstavbu nových budov ve Stěpanakertu.[18]

Podle organizace Human Rights Watch bylo město cíleně vypleněno a spáleno na příkaz arménských vládních orgánů.[19]

Rada bezpečnosti OSN přijala 29. července 1993 rezoluci 853, která odsuzovala okupaci Agdamu a požadovala „okamžité ukončení veškerého nepřátelství a okamžité, úplné a bezpodmínečné stažení okupačních sil účastnících se konfliktu z agdamského regionu a všech ostatních nedávno okupovaných regionů Ázerbájdžánu”.[20]

V důsledku arménské vojenské agrese vůči Agdamu bylo zabito 5 897 občanů města, zmrzačeno bylo 3 531 agdamských lidí a 1 871 dětí se stalo úplnými sirotky.[21]

Ve zničeném městě kdysi žilo téměř 40 000 lidí[2] dnes je to neobydlené město duchů.[22] Slavná agdamská mešita byla přeměněna na stodolu pro dobytek a prasata. Fotografie mešity plné prasat se staly pro Ázerbájdžán symbolem okupace Agdamu a celého Karabachu. Prasata v mešitě bez střechy vyvolaly kritiku ázerbájdžánských a tureckých komunit a proto v roce 2010 napsaly dopis papeži Benediktovi XVI. a požádaly ho, aby apeloval na Armény, aby zachránili mešitu.[23] Neuznaná Republika Náhorního Karabachu vydala oficiální zprávu o tom, že prostor bude vyčištěn a mešita zrekonstruována – nikdo až do roku 2020 nepotvrdil, že by záchrana mešity skutečně probíhala.[12]

V červnu 2010 Andrej Galafyev, fotograf, který mešitu navštívil v roce 2007, uvedl, že „podlaha v mešitě je zcela znečištěná hnojem dobytka, který ve dne bloudí po ruinách Agdamu“. Jeho fotografie ukazovaly dobytek v mešitě. Tato zpráva vyvolala kritiku ázerbájdžánských a tureckých novin.

V roce 2008 nazval časopis Lonely Planet město Agdam „kavkazskou hirošimou”.[24]

Zpustošené ruiny města přitahovaly nejen senzachtivé turisty, ale i tradiční příznivce opuštěných měst. Přístup do něj nebyl oficiálně zakázán a na vlastní nebezpečí se do něj vypravují turisté z různých zemí.

Ilham Alijev na návštěvě osvobozeného Agdamu 23. listopadu 2020

V rámci dohody, která ukončila válku v Náhorním Karabachu v roce 2020, bylo město a jeho okolí dne 20. listopadu 2020 vráceno pod ázerbájdžánskou svrchovanost.[5] Dne 23. listopadu 2020 prezident Ázerbájdžánu Ilham Alijev spolu s první dámou Mehriban Alijevou navštívil Agdam, pomodlil se v Mešitě Džuma a vztyčil nad troskami města ázerbájdžánskou vlajku.[25]

Krátce po návratu pod ázerbájdžánskou správu, začalo odminovávání města. Očekává se, že v letech 2023–2025 se budou moci stěhovat do trosek města první lidé, kompletně by mělo být město odminováno během 15 let.[26][18] Ke konci roku 2020 se jednalo o nejzaminovanější město na světě. V květnu 2021 bylo potvrzeno, že centrum města bude obnoveno. V návaznosti na to, se začalo se stavbou moderní silnice mezi městy Barda a Agdam.[27][28]

V roce 1912 žilo ve městě 623 lidí. V roce 1989 ve městě žilo 28 031 lidí. Před pádem města tam žilo 39 200 obyvatel. V roce 2020 je město zničené a bez obyvatel.

Agdam bylo vždy plně muslimským městem s převahou šítských muslimů. Ve městě jsou dvě význačné mešity – Mešita Džuma a Mešita Šahbulag. Během arménské okupace byly mešity používány jako chlév a stodola.[29]

V letech 2016–2020 byla Mešita Džuma používána jako arménské vojenské velitelství.

Mešita Džuma je v relativně dobrém stavu, je to nejzachovalejší budova z celého města. Podobu mešity navrhl architekt Krbalaj Safichan Karabachi. Tato dvoupatrová budova s šesti kupolemi a dvěma věžemi, vystavěná v letech 1868–1870, má vytlučená okna, zničený mramorový strop i veškerou výzdobu interiérů.

V Agdamu vzniklo první Muzeum chleba v Sovětském svazu a druhé na světě. Bylo zřízeno v roce 1983 ve starém mlýně z 19. století. Nacházel se v něm mechanický mlýn s kapacitou mletí 8–10 tun pšenice denně a také čistič zrna a další ukázky nástrojů, hrnců a pekařského náčiní. V muzeu byly představovány různé druhy tradičních chlebů z mnoha okolních oblastí.

Muzeum chleba bylo chráněno Sovětským svazem je místní kulturní památka.[30]

V roce 1992 na muzeum zaútočily arménské ozbrojené síly. Raketa po svém výbuchu zapříčinila požár, při kterém vyhořelo 1 500 muzejních exponátů.[31]

Po převzetí města 20. listopadu 2020 bylo zjištěno, že z muzea zůstaly jen rozpadající se obvodové zdi.[32]

S Agdamem je spojen ázerbájdžánský styl hudby mugham. Ve městě existovala i hudební škola tohoto směru.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Agdam na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Agdam na Wikimedia Commons