Cyklistické stezky na zrušených železnicích

Cyklistické nebo obecně rekreační stezky na zrušených železničních tratích jsou v návaznosti na útlum lokální železniční dopravy současným trendem v USA, Kanadě a Austrálii, dále ve Španělsku, Francii, Itálii, Belgii a v dalších evropských zemích.[1] Využity mohou být jak celé zrušené tratě, tak jejich úseky opuštěné kvůli přeložkám v rámci modernizaci tratí. Tělesa železničních tratí jsou charakteristická tím, že na nich nejsou prudká stoupání ani klesání; mnohdy se dají využít již vybudované násypy, zářezy, tunely, mosty atd. a náklady na jejich další údržbu mohou být vyvažovány úsporou nákladů na likvidaci. Cyklostezka rovněž konzervuje pozemek pro případné budoucí obnovení železnice. Výhodou je i oddělení od motorizované silniční dopravy. Bývalé nádražní budovy se dají využít pro turistické ubytování a poskytování doprovodných služeb: půjčoven, odpočívadel a občerstvení, parkovišť atd. Stezky obvykle slouží i pro inline bruslaře, jsou ideálně přístupné pro vozíčkáře, mohou být využity i pro pěší turistiku a vycházky, běh, v zimě pro běžkaře.

Belgie

Valonsko si na 99 let pronajalo od státní železniční společnosti SNCB 1000 km zrušených tratí a ty postupně poskytuje obcím. Region Valonsko hradí náklady na opravy a údržbu drážních staveb (drážní spodek, mosty a tunely), obce a další místní subjekty hradí výstavbu a údržbu stezek (chemins du rail, regionální síť pomalých stezek RAVeL[2]).[1]

Česko

Cyklostezka Cheb – Waldsassen

Útlum železniční dopravy v Česku byl zřetelný již od 70. let a myšlenky na hromadné rušení lokálních tratí se objevily i v 90. letech, byť rušení nedosáhlo původně zamýšleného rozsahu. Jen málo tratí je uchováno například pro muzejní provoz, velodráha pro šlapací drezíny byla v Česku zřízena například na části bývalé vlečky u Baťova kanálu mezi Ratíškovicemi a Rohatcem.[3]

Na území České republiky je přes 1000 km neprovozovaných železničních tratí, z toho 90 % jsou již zrušené tratě. Záměrem přeměny zrušených tratí v cyklostezky se zabývá Nadace Partnerství v rámci svého programu zelené stezky Greenways.[1] Vláda ani Správa železniční dopravní cesty programu zatím neposkytuje výraznou koncepční podporu,[1] byť obecně se k myšlence vláda hlásí (v dokumentech Strategie udržitelného rozvoje ČR, Dopravní politika ČR pro léta 2005–2013 a Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy ČR) a i na konkrétní projekty mnohdy ministerstvo dopravy přispívá. Nadace Partnerství ve spolupráci s Centrem dopravního výzkumu se zabývá poradenskou a propagační činností.[1] Koordinátorem projektu „Konverze zrušených železnic na cyklostezky (greenways) v ČR“ v Nadaci Partnerství je Ing. Luboš Kala.[1]

Někde jsou vedeny cyklistické trasy po nezpevněných cestách v trase zrušených železnic, například úsek KuřimVeverská Bítýška a Hamry nad SázavouSázava.[1] Některé úseky zrušených důlních vleček a tramvajových tratí jsou začleněny do sítě cyklistických stezek v Ostravě[1] (například dvoukilometrový úsek Hrabová v roce 1999[4]).

Za první přeměněnou železniční trať je pokládána 4,5 km dlouhá Cyklostezka Vlčí Důl, z bývalého nádraží Česká Lípa město na Vlčí Důl[1] (cyklotrasa č. 3054, otevřena v roce 2002[4]). Stezka ČachoviceLoučeň je dlouhá 4,3 km.[2] Asi 2 kilometry bývalé trati ChebSlapanyWaldsassen jsou od května 2006[4] součástí mezinárodní cyklotrasy „Valdštejnská stezka“; v úseku zůstaly dochovány části původního vybavení, například patníky a signalizace.[1] V letech 2007 až 2013 byla vybudována cyklostezka Varhany na původní trati Česká LípaKamenický Šenov. První vážné úvahy o jejím budování spadají do doby kolem roku 2000.

V Praze byla první přeměněnou železniční tratí cyklostezka Rokytka na zrušené železniční vlečce ČKD. Přestavba proběhla od října 2008 do května 2010. Nová stezka je značením vyhrazena jen pro cyklisty (in-line bruslaři mají ze zákona užívání cyklistických stezek a pruhů také dovoleno), avšak pěší ji navzdory zákazu užívají k procházkám také. Tato stavba si však vysloužila pověst „asi nejdražší cyklostezky v Evropě“. V letech 2008–2010 byla vybudována cyklostezka pod Vítkovem na zrušené Vítkovské trati v Praze (část původní turnovsko-kralupsko-pražské dráhy) uvolněné výstavbou Nového spojení, včetně položení asfaltu, osvětlení a rekonstrukce tunelu. Kvůli nedořešeným majetkovým vztahům a problémům s kolaudací byl tunel několik měsíců uzavřen, kolem listopadu 2010 však byla stezka polooficiálně otevřena, byť zatím bez správce a údržby, bez osvětlení a částečně bez kolaudace. Na dobu zhruba po roce 2021, po dokončení přeložky železniční trati 221, je plánováno vybudování Vršovické drážní promenády.

V roce 2009 byla otevřena stezka pro cyklisty na tělese zrušené vlečky podniku Carborundum-Electrite, spojující železniční stanici Zdětín u Chotětova, obec Zdětín a město Benátky nad Jizerou.[5]

V roce 2011 byla místo zrušené železniční trati vybudována Cyklostezka Přibyslav - Sázava, zvaná též Posázavská cyklotrasa č. 19.

Na jaře 2012 pak byla otevřena cyklostezka ve stopě v roce 2009 zrušené železniční trati Kyjov – Mutěnice.

V roce 2016 byla v cyklostezku přeměněna bývalá železnice ze Ždánic do Uhřic v okrese Hodonín.

Dne 24. června 2017 byla slavnostně otevřena cyklostezka "THAYA RUNDE", vedená po tělese bývalé železniční trati ze Slavonic do rakouského Waidhofen an der Thaya. Tato cyklostezka je nejdelší cyklostezkou vybudovanou po bývalé železniční trati zasahující do ČR. Celková délka této cyklostezky je 26,9 km, přičemž po českém území měří pouze 1,8 km. Od roku 2019 je tato cyklostezka označena dopravní značkou B11 - zákaz vjezdu všech motorových vozidel z důvodu jednotného značení s rakouskou stranou.

Mezi připravované projekty patří cyklostezka na původním úseku nově přeložené trati Praha–Plzeň mezi Chrástem a Plzní.[1]

Francie

Stezky „voies vertes“ jsou součástí státní sítě stezek. Budování koordinuje vláda i nevládní organizace AF3V. Na stezkce „Voie verte en Val Lamartinien“ cyklisté projíždějí v délce 1,6 km osvětleným tunelem.[2]

Německo

V Německu se nachází rovněž několik stezek po zrušených tratí. Dvě z nich jsou kousek za hranicemi v Bavorsku. První je Bocklradweg po zrušené trati Neudstadt–Eslarn a druhá vede po zrušené trati Nabburg–Schönsee.

Spojené státy americké

V USA bylo od 60. let 20. století přeměněno ve stezky (rail-trails) přes 20 000 km zrušených železničních tratí. Koordinací těchto projektů se zabývá nezisková organizace Rails-to-Trails Conservancy. Za hlavní účel je považována konzervace pozemků pro případné budoucí obnovení tratě.[1]

Španělsko

Z evropských států je přeměna železnic ve stezky (tzv. vias verdes) nejrozšířenější ve Španělsku. V roce 1993 vláda vyčlenila na realizaci programu 50 milionů euro a státní železniční společnosti bezplatně poskytly své zrušené železnice. Přeměnu realizují obce a odborné vedení zajišťuje nadace Fundacíon de los Ferrocarriles Espańoles. Na konci roku 2003 byla celková délka přeměněných železnic 1200 km.[1]

Rakousko

Po tělesech zrušených železničních tratích vedou úseky cyklostezky Thayarunde.[6]

Reference

  1. Luboš Kala: Cyklostezky na zrušených železnicích[nedostupný zdroj], COT bussines, 30. 6. 2006
  2. Drážní stezky (Greenways) na rušených železnicích Archivováno 6. 5. 2009 na Wayback Machine, web Cyklotoulky.cz, 2. 7. 2007, zdroj: Cyklostrategie.cz
  3. Drážní stezky (greenways) na rušených železnicích Archivováno 26. 6. 2008 na Wayback Machine, web Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy ČR, Centrum dopravního výzkumu, Ministerstvo dopravy ČR
  4. Kraj uspořádal seminář na téma Problematika převodu zbytného drážního majetku na města a obce a jeho využití Archivováno 14. 5. 2008 na Wayback Machine, Středočeský kraj, 20. 4. 2006, seminář pořádaný Asociací krajů České republiky a Nadací Partnerství 19. 4. 2006
  5. http://www.ropstrednicechy.cz/download.php?file=7ad62828-5541-4348-af4a-2e6db20dc054.pdf&directory=/files/&name=In-line%20stezka%20a%20cyklostezka%20Ben%C3%A1tky%20-%20Zd%C4%9Bt%C3%ADn.pdf&tableName=files&id=7ad62828-5541-4348-af4a-2e6db20dc054&counterField=counter
  6. Thayarunde: Ve Waldviertelu drží stopu na kolejích cyklisté [online]. [cit. 2021-07-30]. Dostupné online.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.