Slapany

Slapany (německy Schloppenhof) jsou malá vesnice, základní sídelní jednotka města Cheb, v okrese Cheb, kraji Karlovarském. V roce 2011 zde bylo evidováno 15 adres a trvale zde žilo 54 obyvatel.[1] Osada leží v katastrálním území Háje u Chebu o rozloze 13,96 km².[2]

Slapany
Památný strom Dub ve Slapanech
Lokalita
Charakterosada
ObecCheb
OkresCheb
KrajKarlovarský kraj
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice50°1′43″ s. š., 12°22′32″ v. d.
Základní informace
Katastrální územíHáje u Chebu
Nadmořská výška470 m n. m.
PSČ350 02
Slapany
Další údaje
Zaniklé obce.cz2587
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Geografie

Osada leží při jižním okraji Chebské pánve,[3] na levém břehu Odravy, jež zde vytváří poměrně hluboce zařízlé údolí. Ves se nachází přibližně 6 km jižně od centra Chebu, asi 0,5 km od státní hranice se spolkovou zemí Bavorsko. Východně od Slapan se nachází kamenolom kde se těží kvalitní čedič, ze kterého vyrábí firma Eutit ve Staré Vodě u Mariánských Lázní odlévané čedičové výrobky.[4]

Historie

Slapany se původně jmenovaly Schloppenhof, což nejpravděpodobněji znamenalo dvůr lidí, bydlících u pastí na ryby či u rybářských sítí.[5] V roce 1869 byly osada obce Gehaag (dnes Háje, v letech 1880–1910 rovněž osada obce Gehaag, od 1.1.1976 do 29.2.1980 část obce Cheb, od 1.3.1980 jsou základní sídelní jednotka města Cheb.[6]

První písemná zmínka o Slapanech pochází z počátku 20. let 14. století. Roku 1320 se píše o nových Slapanech, roku 1322 jsou zmiňovány Slapaný na Odravě. Předpokládá se, že ves byla založena nejspíš na přelomu 13. a 14. století klášterem ve Waldsassenu, který ves držel spolu s chebskými měšťany do druhé poloviny 14. století. Během druhé poloviny 14. století připadla k panství hradu Kinsberg v Hrozňatově, k němuž patřila až do roku 1629. Roku 1629 odkoupil Slapany Adam Schmiedl ze Seebergu. Od roku 1703 patřila ves Filipovi Martini, jehož dcera se provdala za člena rodu pánů ze Schönstetteru a majetek přešel jako její věno na ně. Od roku 1745 ves držel Jan Kryštof Werner. Od něho koupil Slapany v roce 1786 Michael Wohlrab. Od roku 1802 patřil statek jeho synovi Onřejovi, který ho však roku 1809 prodal Tomášovi a Magdaléně Hafenrichtrům. Později se v držení Slapan majitelé střídali. Roku 1870 je koupili bratři Opitzové ze Saska. Mladší z nich Karel Gottfried, žil na Podhradu, jeho bratr Klemens spravoval Slapany. Po jeho smrti roku 1888 je koupil Emil Schmidt, po první světové válce patřily rodině jeho zetě Kirsche. Po roce 1945 přešel jejich majetek do vlastnictví státu.[5]

Během historického vývoje vznikla ve Slapanech zřejmě dvě panská sídla. První bylo založeno nejspíš během 14. nebo 15. století, neznámo kým. Zpráva z popisu Josefského vojenského mapování z doby po roce 1764 uvádí, že poplužní dvůr v tomto místě je vystavěn převážně ze dřeva, ale tamtéž se nacházející malý zámek je vystavěn z kamene a obklopen vodním příkopem. Lze odvodit, že zmíněný zámek musel stát poblíž Odravy. Jediným možným místem, kde mohl být založen, je poloha při jihozápadním okraji vesnice. Ještě roku 1990 se v těchto místech nalézaly zbytky zdivá staré budovy. Mladší panské sídlo stávalo přímo v poplužním dvoře, ležícím vysoko nad údolím Odravy. Jeho velká obdélníková budova tvořila jihozápadní křídlo dvora. Poplužní dvůr vznikl snad již v 17. století. Poplužní dvůr, v němž mladší panské sídlo vzniklo, byl několikrát upravován, naposledy výrazně po roce 1811 za Tomáše Hafenrichtra. Po roce 1945 došlo k jeho částečné demolici, kdy severozápadní a severovýchodní křídla byla zbořena. Bývalá obytná budova dvora se zbytky zámku však dosud stojí. Jedná se o patrové stavení, kryté valbovou střechou. Z mladšího slapanského panského sídla se dochovala část obvodového zdiva a několik místností ve střední části přízemí, zaklenutých valenou křížovou klenbou, resp. valenou klenbou s lunetami. Zanikla však parková úprava s přístupovou alejí před jihozápadním průčelím objektu.[5]

Význam vsi vzrostl po vybudování železniční trati z Chebu do Waldsassenu v roce 1865. V roce 1893 byla uvedena do provozu železniční zastávka a celnice ve Slapanech. Po trati jezdily dokonce i rychlíky, a to až do roku 1914. Po roce 1945 došlo k odsunu německého obyvatelstva a přeshraniční provoz do Německa byl na železniční trati zastaven. V úseku z Chebu do Slapan však provoz pokračoval do roku 1963.[7] Později byla ve Slapanech umístěna rota Pohraniční stráže. Při severním okraji vsi je patrný prostor bývalého nádraží, ovšem nádražní budovy byly strženy a koleje vytrhány.[8][9] Změny nastaly až po roce 1989, kdy se bývalé zakázané hraniční pásmo otevřelo veřejnosti. Na konci devadesátých let 20. století vznikl návrh na propojení Slapan s německým Waldsassenem formou cyklistické a turistické stezky. Nejprve byl vybudován turistický přechod, slavnostní otevření první části cyklostezky proběhlo 13. května 2006.[10]

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů Slapan[11]
Rok18691880189019001910192119301950196119701980199120012011
Počet obyvatel 22823821520728125127876573421283254
Počet domů 1819192127272626-98101515

Odkazy

Reference

  1. Statistický lexikon obcí. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 265.
  2. Územně identifikační registr ČR. Katastrální území Háje u Chebu [online]. [cit. 2018-04-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-04-28.
  3. Prohlížení - geomorfologické členění - Národní geoportál INSPIRE [online]. geoportal.gov.cz [cit. 2018-04-27]. Dostupné online.
  4. Tavené horniny [online]. Vysoká škola báňská Ostrava [cit. 2018-04-27]. Dostupné online.
  5. ÚLOVEC, Jiří. Hrady, zámky a tvrze na Chebsku. Cheb: Chebské muzeum, 1998. 255 s. ISBN 80-85018-78-0. S. 201–204.
  6. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011. Praha: Český statistický úřad, 2015. 682 s. Dostupné online. S. 515.
  7. Zaniklé obce a objekty – Slapany [online]. zanikleobce.cz [cit. 2018-04-29]. Dostupné online.
  8. Nadační fond rekultivoval hřbitov Krásné Lípy [online]. historickycheb.cz [cit. 2018-04-27]. Dostupné online.
  9. Zaniklé tratě: Přivedla do Chebu první vlak, železná opona ji ale zahubila. idnes.cz [online]. 2020-10-04 [cit. 2020-10-04]. Dostupné online.
  10. DOLANSKÁ, Jitka. Železnici mezi Chebem a Waldsassenem přeťala v roce 1948 železná opona. idnes.cz [online]. 2017-08-06 [cit. 2018-04-28]. Dostupné online.
  11. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 Okres Cheb. Praha: Český statistický úřad, 2015. 22 s. Dostupné online. S. 3.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.