Železniční trať Neustadt an der Waldnaab – Eslarn

V průběhu industrializace bylo budováno na konci 19. století více a více hlavních tratí. Hornofalcký les, tenkrát ještě region se slabou infrastrukturou, nařídil sice od roku 1861 spojení z Schwandorfu přes Cham, Furth im Wald a Domažlice do Plzně stejně jako od roku 1864 přes Wiesau a Waldsassen do Chebu, přesto byl východ Hornofalckého lesa dlouhou dobu bez železničního spojení, proto společnost a rovněž vlivné osobnosti jako Gustav von Schlör stále vyžadovaly železniční trať ve směru Vohenstrauss.

Bavorské východní dráhy v letech 1863–1864 otevřely severovýchodní trať v okolí řeky Náby. 16. října 1886 byla otevřena nová regionální dráha královských bavorských státních železnic z Neudstadt an der Waldnaab přes Floß do Vohenstraussu. 16. srpna 1900 dosáhla dráha do hraniční obce Waidhaus, od kterého se vydala směrem na jih a 1. října roku 1908 dosáhla do konečné stanice Eslarn. Proto vzniklo lidové označení trati Eslarn Bockl. Se skoro 50 km byla tato dráha nejdelší regionální drahou v Horní Falci. Kvůli vedení trati Hornofalckým lesem docházelo v zimě často k problémům se sjízdností trati. V roce 1930 bylo uvažováno prodloužení trati přes Schönsee do Waldmünchenu, které ale nebylo nikdy realizováno.

V jízdním řádu z léta 1914 bylo vyznačeno denně 5 párů vlaků. V létě 1927 byly ještě 4, které nicméně začínaly a končily ve Weidenu. Během druhé světové války a po válce do 1. června 1975 byla udržována osobní doprava na celé trati. Následně byla osobní doprava omezena na úsek Weiden–Floß. Osobní doprava na trati byla zcela ukončena dne 29. května 1992.

K tomuto datu byla rovněž postupně ukončena nákladní doprava. Nejprve 22. května 1993 byl ukončen provoz z Vohenstraussu směrem na západ a zbylá trať byla 28. května 1995 vyřazena z provozu. Nyní je v provozu pouze krátký úsek do Neustadtu, odkud jezdí přímé vlaky do Norimberku. Zbytek trati je nyní přeměněn na cyklostezku, Bockl Radweg.