Zdětín (okres Mladá Boleslav)

Nadmořská výška 252 m, katastrální obec v okrese Mladá Boleslav. Na mírném návrší, se rozprostírá v počátku středočeské roviny, která se na pravém břehu řeky Jizery směrem od Mladé Boleslavi, za vesnicemi Hrušov a Chotětov začíná šířit k Polabské nížině. Jizera je vzdálena směrem východním zhruba 2 km. Zdětín je vzdálen směrem severozápadním 2 km od města Benátky nad Jizerou a směrem jihozápadním 16 km od okresního města Mladé Boleslavi. Mírné návrší, na kterém je ves rozložena, se svažuje směrem jižním a jihozápadním do údolí, takže z této strany se zdá, že Zdětín je položen na kopci. Směrem severním je úplná rovina a na východě se mírně svažuje.

Jméno vsi pochází snad od staročeského slova bzděti, bzdíti, tj. slabě kouřiti nebo dýmati a znamenalo by ves, kde strážní měli dýmem ohně dávat znamení. Zdá se však, že i tato ves má jméno po zakladateli, neboť jsou známa staročeská osobní jména Zdata, Zdech, Zdeš, Zděn apod. Jména vsí s koncovkou -ín jsou odvozena z osobních jmen, původně adjektiv: Teta – Tetin hrad, později Tetín. Zdech nebo Zdět – Zdětín, tj. Zdětův dvůr.

Z archeologických nálezů vyplývá, že území, kde se nachází nynější obec Zdětín, bylo osídleno již na rozhraní 3. a 2. tisíciletí př. n. l., tedy v mladší době kamenné.

První písemná zmínka o Zdětíně je z roku 1189, kdy byla ves Zdětín darována Hroznatou Kadeřavým z Peruce křížovníkům svatomařským. V 9. století byl tu farní chrám téhož řádu, který se již roku 1260 připomíná jako farní v dějinách panství benáteckého. Stalo se tak roku 1335 a vykoupil je biskup Jan, který pocházel z rodu pánů z Dražic. Ve válkách husitských ho získal od johanitů Václav Myška z hrádku nad Zámostím (Myškův zámek ve Starém Stránově) jako ves zápisnou kláštera u Matky boží z Malé Strany – Václav Myška z Hrádku byl věrným stoupencem mistra Jana Husa a provázel ho do Kostnice. Roku 1436 měl ves Zdětín i s podáním kostelním v držení řád Maltézských rytířů.

V roce 1437 Václav Myška z Hrádku dobrou vůlí postupuje Zdětín Janovi z Kunvaldu na základě nařízení císaře Zikmunda. Jan z Kunvaldu byl podkomoří českého království, který penězi vypomohl císaři z tísně a získal tím jeho přízeň. Zdětín mu byl dán jako zástava. V erbu měli jeho potomci zlatého korunovaného draka v modrém poli a vládli dlouho Dražicemi. Tak patřil Zdětín k Dražicím, později k panství benáteckému a jen malá část vsi patřila v letech 1505–1533 k Brodcům.

Roku 1512 koupil Dražice Bedřich purkrabí z Donína. (Pánům z Donína patřily na Nymbursku Velelibské dvory, z nichž největší má jméno Zdonín.) Donínští páni vystavěli roku 1526 v Nových Benátkách zámek a trvale se v něm usídlili. Roku 1548 se synové Bedřichovi o panství rozdělili a zboží benátecké dostal Jindřich z Donína. Roku 1560 Ferdinand I. osvobodil Jindřicha z Donína od zástavy na vsi Zdětíně.

V roce 2015 byla provedena velká revitalizace návsi, byla vytvořena parkovací místa, odpočinkové zóny a vysázena zeleň.

Kostel Všech svatých

• Kostel Všech svatých je gotický, ze 14. století. Kolem byl hřbitov, který byl zrušen v letech 1903–1904 a zřízen nový za vsí při levé straně silnice vedoucí do Benátek nad Jizerou. Původně to byla gotická kaple – dnes kněžiště. Později byla přistavěná obdélná loď, která je však již z části přestavěna v barokním stylu a naposled byla postavena věž podoby komolého jehlanu, která je již v čistém slohu barokním. Věž měla být původně ukončena bání. To jsou nesporné důkazy o několika obdobích stavby. Věž má dvě patra (v druhém jsou hodiny). U kostela na straně východní stála zděná, osmistěnná barokní kostnice, která byla rozbořena v roce 1926. Kostel se hřbitovem byl obehnán zdí. Hlavní oltář je z roku 1682. Po stranách oltáře jsou jednoduché brány s dveřmi. Oltářní obraz na plátně představuje svaté v nebi a pochází z 18. století. Po stranách jsou obrazy sv. Václava a sv. Zikmunda. Druhý je oltář Jana Nepomuckého z poloviny 18. století, s obrazem sv. Jana almužníka. Dále jsou zde obrazy sv. Antonína a uzdravení Lazara na plátně z počátku 18. století. Obraz z roku 1763, představuje sv. Mikuláše s měšcem. Na zadní straně je poznamenáno: „Tento obraz na svug naklad dal postaviti pan Frantissek Swaczina soused Zdietinske na wiecznau Pamatku. Leta 1763 den 2. wiecznau Pamatku. Leta 1763 den 2. Deozemb“. Do roku 1916 byly na hlavní věži 3 velké zvony a na věžičce malý zvonek sanktusový. 30. října 1916, když byly prováděny rekvisice zvonů pro válečné účely, dostavili se do Zdětína maďarští vojíni a sebrali tři zvony: 1. Zvon o průměru 80 cm z roku 1687 - „poledník.“ 2. Zvon o průměru 47 cm pocházející z 15. – 16. století, který byl bez srdce a neužívalo se jej. 3. Zvonek o průměru 23 cm z roku 1702 v sanktusníku - „umíráček.“

• Památník obětem první a druhé světové války

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Zdětín na Wikimedia Commons
• Zdětín v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• oficiální stránky obce