Kišiněv
Kišiněv (rumunsky Chișinău [kišineu], rusky Кишинёв / Kišiňov) je největší a hlavní město Moldavska. Zároveň je také průmyslovým a obchodním centrem státu. Toto město je považováno za jedno z nejzelenějších v Evropě. Nachází se ve středu země na řece Bîc. Ekonomicky je město zdaleka nejlépe prosperujícím v zemi a jako nejdůležitější město Moldavska nabízí širokou škálu vzdělávacích institucí.
Kišiněv Chișinău | |
---|---|
Pohled na Kišiněv | |
znak vlajka | |
Poloha | |
Souřadnice | 47°0′50″ s. š., 28°51′ v. d. |
Nadmořská výška | 85 m n. m. |
Stát | Moldavsko |
obec (municipiu) | Kišiněv |
Kišiněv | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 120 km² |
Počet obyvatel | 671 800 (2013[1]) |
Hustota zalidnění | 5 598,3 obyv./km² |
Etnické složení | Moldavané/Rumuni (67,6 + 4,5 %), Rusové (13,9 %), Ukrajinci (8,3 %) (2004)[2] |
Náboženské složení | pravoslavné křesťanství |
Správa | |
Starosta | Dorin Chirtoacă |
Vznik | 1436 |
Oficiální web | www |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Etymologie
O původu jména existují dvě hlavní teorie. První z nich říká, že Chișinău pochází ze spojení starorumunského slova chișla (pramen) a nouă (nový), protože město bylo postaveno v okolí pramene. Nyní je tento symbolický pramen u křižovatky ulic Puškinovy a Albișoara.
Naproti tomu podle historika Ștefana Ciobanu má název Chișinău stejný původ jako název města Chișineu-Criș v aradské župě v západním Rumunsku, poblíž hranice s Maďarskem. Jeho jméno je původně maďarské a zní Kisjenő, což je spojením slova kis „malý“ a Jenő, tedy jednoho ze sedmi maďarských kmenů, které přišly koncem 9. století do Panonské pánve a daly názvy několika desítkám osad.
Historie
Dnes již moderní velkoměsto Kišiněv se poprvé připomíná v roce 1436 jako klášterní obec Moldavska, v němž zůstala do roku 1812. Tvořila centrální část Moldavského knížectví až do vpádu osmanských Turků v 16. století. Do počátku 19. století mělo toto sídlo pouhých 7000 obyvatel. V roce 1812 se stal Kišiněv i s Moldavskem částí ruského impéria. V roce 1818 získal městská práva, byla vytyčena jeho urbanistická koncepce a během několika let byly postaveny první monumentální klasicistní stavby: katedrála Narození Páně a vítězný oblouk. Jeho populace byla z velké části židovská. Během 19. století se rozrostla na 92 000, do roku 1900 zde již žilo 125 787 obyvatel. První pogrom proti besarabským Židům vypukl v roce 1903, další organizovalo německé Einsatzkommando v letech 1941-1944, dvě třetiny z nich byly vyvražděny v ghettech a jejich synagogy zbořeny.
Doprava
Ve městě žije okolo 800 tisíc obyvatel, z toho převážnou většinu tvoří Moldavané. V celé aglomeraci žije asi třetina celé moldavské populace. Městská doprava je poměrně dobrá: jezdí zde autobusy, trolejbusy a linková/sběrná taxi, tzv. maršrutky, což je mikrobus formálně pro 10 lidí (reálně se do něj vejde mnohem více). Kišiněvská doprava je poměrně rychlá a levná a řadí se k nejlepším v zemi. Taxi bývají hlavně v centru, kde je soustředěn veškerý ruch z celého města, ovšem pro místní obyvatele je tato služba již dražší. Vnitrostátní i mezinárodní spoje zajišťuje také kišiněvské letiště, které je největší a nejmodernější v Moldavsku.
Centrum a pamětihodnosti
Třída Štěpána Velikého (bulevardul Ștefan Cel Mare și Sfânt), pojmenovaná po moldavském knížeti, dominuje centrální části města a je jedním z nejnavštěvovanějších a nejrušnějších míst ve městě. Nachází se zde většina veřejných staveb:
- Moldavský parlament
- prezidentský palác
- sídlo vlády
- státní soud
- římskokatolická katedrála Prozřetelnosti Boží
- katedrála Narození Páně moldavské pravoslavné církve
- chrám svaté Teodory ze Sihly rumunské pravoslavné církve
- divadlo
- Moldavské historické muzeum
- cirkus, kino, hlavní banky a jiné. Do roku 1960 zde stál evangelický kostel
- mimo centrum: židovský hřbitov a jedna synagoga (v místní části Szklary)
Sport
- FC Zimbru Chișinău - fotbalový klub
- FC Dacia Chișinău - fotbalový klub
Podnebí
V Kišiněvě vládne kontinentální podnebí. Průměrné denní teploty se pohybují v červenci okolo 20-21 °C, v lednu kolem -2,5 °C. Rekordně zde bylo však naměřeno v létě 39,4 °C, v zimních měsících zde teplota rekordně klesla i k -28,4 °C.
Průměrné roční srážky činí 539 mm.
Slavní rodáci
- Vladimir Mitrofanovič Puriškevič (1870–1920), ruský antisemitský politik
- Alexej Viktorovič Ščusev (1873–1949), sovětský architekt
- Alexandr Borisovič Goldenvejzer (1875–1969), sovětský klavírista a skladatel
- William Friedman (1891–1969), rusko-americký kryptolog
- Lewis Milestone (1895–1970), americký filmový režisér
- Maria Cebotari (1910–1949), rakouská zpěvačka
- Svetlana Toma (* 1947), moldavská herečka
- Avigdor Lieberman (* 1958), izraelský nacionalistický politik
- Viktor Bologan (* 1971), moldavský šachista
- Teťana Hucu (* 1976), ukrajinská gymnastka
- Dorin Chirtoacă (* 1978), moldavský politik
- Almira Scripcenco (* 1979), francouzská šachistka
- Dan Bălan (* 1979), moldavský popový hudebník
- Radu Albot (* 1989), moldavský tenista
Ve městě během svého vyhnanství pobýval ruský básník Alexandr Sergejevič Puškin (1799–1837).
Partnerská města
Odkazy
Reference
- Number of resident population in the Republic of Moldova as of 1st January 2013 [online]. National Bureau of Statistics of the Republic of Moldova, 2013-03-14. Dostupné online.
- Biroul Național de Statistică al Republicii Moldova. www.statistica.md [online]. [cit. 2008-11-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2005-12-10.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kišiněv na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo Kišiněv ve Wikislovníku
- Oficiální stránky
- Staré obrazy Kišiněv