Karel Paleček

Generálporučík Karel Paleček (28. ledna 1896, Plzeň[1] – 12. března 1962, Praha) byl československý legionář, voják a zakladatel výsadkových jednotek Československé armády.

Karel Paleček
„Táta Palec“
Brigádní generál Karel Paleček
Narození28. ledna 1896
Plzeň, České království, Rakousko-Uhersko
Úmrtí12. března 1962 (ve věku 66 let)
Praha, Československo
NárodnostČeši
Vojenská kariéra
Hodnostbrigádní generál
(generálporučík in memoriam)
Doba služby1915 - 1949
SloužilRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Československo Československo
Československé státní zřízení v exilu
SložkaRakousko-uherská armáda (1915-1916)
Československé legie (1917-1920)
Československá armáda (1920-1949)
Jednotkac. a k. pěší pluk č. 35
3. čsl. střelecký pluk
Pěší pluk 3
Pěší pluk 46
Druhé oddělení Hlavního štábu
Zpravodajská ústředna „Karel“ (zástupce velitele)
II. (zpravodajské) oddělení MNO v Londýně
VelelVONAPO
Zvláštní skupina D
Velitelství výsadkového vojska
Válkyprvní světová válka
druhá světová válka
Bitvybitva u Zborova
Vyznamenání Československý válečný kříž 1914–1918
Československá revoluční medaile
Československá medaile Vítězství
Československý válečný kříž 1939
Československá medaile Za chrabrost před nepřítelem
Československá medaile za zásluhy I. stupně
Řád Slovenského národního povstání I. tř.
Medaile Velitelského řádu Jana Žižky z Trocnova
Odznak československého partyzána
Pamětní medaile československé armády v zahraničí
komandér řádu Nichan Iftikhar
Řád jugoslávské koruny
Vojenský řád sv. Jiří 4. stupně
multimediální obsah na Commons

Mládí

Karel Paleček se narodil 28. ledna 1896 v Plzni v rodině truhláře a železničáře Františka Palečka (1864–??) a jeho manželky Doroty, rozené Ulčové (1864–??).[1] Měl pět starších sester a bratra. Po absolvování čtyř ročníků reálného gymnázia vystudoval obchodní školu.

Na začátku první světové války byl povolán do Rakousko-uherské armády a v řadách 35. pluku odjel na ruskou frontu. Bojoval v Haliči a v Rusku. Tam v září 1916 přeběhl do zajetí a 1. prosince 1916 se přihlásil do Československých legií,[2] se kterými prodělal bitvu u Zborova a přechod Sibiře.

První republika

Do nově vzniklého Československa se vrátil v roce 1919. Svůj další život se rozhodl spojit s armádou. Po absolvování školy pro důstojníky prošel řadou velitelských funkcí u 46. pluku v Chomutově. V roce 1931 se stal důstojníkem druhého oddělení Hlavního štábu, tehdejší vojenské zpravodajské služby. Působil v ofenzivním (rozvědném) oddělení zaměřeném na Německo. Zároveň umožnil čs. vojenským zpravodajcům zřídit ve svém rodinném domě ve Střešovicích konspirační (utajené) pracoviště.

Poté, co zpravodajská služba získala nezvratné informace o chystaném obsazení republiky nacistickým Německem, využil Paleček nabídku plk. Moravce a opustil Československo, aby se z Anglie podílel na boji proti okupantům.

Exil

V exilu byl nejdříve pověřen řízením pařížské zpravodajské expozitury. Po pádu Francie se přesunul do Anglie, kde začal řídit Zvláštní skupinu D, která prováděla výběr a výcvik budoucích příslušníků paradesantních skupin vysílaných v rámci zvláštních operací do okupovaného Československa.

Na konci války byl pověřen dalším plněním koordinací výsadků materiálů pro odboj v Protektorátu Čechy a Morava ze strany SSSR. Z tohoto důvodu se z Londýna přesunul do osvobozených Košic. Ve funkci koordinátora ale záhy zjistil, že sovětská strana má malý zájem na posilování národního odboje v českých zemích.

Po válce

Po válce jako důstojník zpravodajského oddělení HŠ přijímal hlášení přeživších výsadkářů ze zvláštních operací a zároveň připravoval vznik prvních československých výsadkových jednotek, tzv. jednotek dopravovaných vzduchem (JDV). V roce 1948 byl, již v hodnosti brigádního generála jmenován do funkce velitele výsadkového vojska.

V listopadu 1949 byl spolu se svým náčelníkem štábu Rudolfem Krzákem zatčen a na základě vykonstruovaných obvinění odsouzen k 9 rokům odnětí svobody,[3] degradaci, ztrátě občanských práv na deset let, zabavení většiny majetku a peněžitému trestu.[4] Trest si odpykával nejprve na plzeňských Borech a poté v Leopoldově. V roce 1952 byl jeho případ znovu otevřen a Karel Paleček byl v neveřejném procesu zbaven viny a osvobozen.

Zemřel 12. března 1962 po několika těžkých operacích.

Rodinný život

Dne 10. dubna 1923 se Karel Paleček oženil s Eliškou Stádníkovou z Chomutova (1900–??)[5].

Bratr Karla Palečka emigroval do Izraele po r. 1945 a jeho rodiče byli vystěhování do Horšovského Týna, kde žili v 60. a 70. letech až do své smrti.[zdroj?]

Ocenění

Reference
  1. Matrika narozených, Plzeň 073, 1895-1896, snímek 210, Záznam o narození a křtu
  2. Vojenský ústřední archiv, Záznam vojáka: Paleček Karel
  3. Hrdina odboje Rudolf Krzák agentem CIA? [online]. Ústav pro studium totalitních režimů [cit. 2009-12-01]. Dostupné online.
  4. PLACHÝ, Jiří. 65 let od procesu „proti velení výsadkového vojska“ [online]. Vojenský historický ústav Praha, 2015-12-14 [cit. 2016-03-12]. Dostupné online.
  5. Matrika oddaných, P. M. před Týnem, 1920-1924, snímek 233
  6. Prostějovské průzkumníci vyznamenal po návratu z Afghánistánu ministr obrany [online]. Město Prostějov [cit. 2009-12-01]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
  7. Jedenáct roků úspěšné existence 102. průzkumného praporu. Armádní noviny [online]. 2014-12-04 [cit. 2016-03-30]. Dostupné online.

Literatura
  • MAREK, Jindřich. Pátou kartu bere smrt. Cheb: Svět křídel, 2000. ISBN 80-85280-64-7.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.