Stanislav Čeček

Generál Stanislav Čeček (13. listopadu 1886 Líšno[2] – 29. května 1930 České Budějovice) byl československý generál, jeden z nejvýznamnějších představitelů Československých legií v Rusku.

div. gen. Stanislav Čeček, KCB
Generál Stanislav Čeček – velitel dálného východu v čs. legiích v Rusku (kolem 1918–1920)[1]
Narození13. listopadu 1886
Líšno
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí29. května 1930 (ve věku 43 let)
České Budějovice
Československo Československo
Povolánívoják
Ocenění Řád Bílého lva I. tř. (in memoriam) 2018
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis

Válečná kariéra

Narodil se v Líšně na Benešovsku. Ještě před začátkem 1. světové války odjel za prací do Ruska. Od 30. srpna 1914, kdy vstoupil do České družiny, se držel na špici českého důstojnického sboru. Za statečnost a vynikající smysl pro vedení bojových operací si vysloužil celou řadu vyznamenání, včetně nejvyššího ruského válečného řádu – velkokříže svatého Jiří. Postupně velel rotě (1916), praporu (1917), pluku, divizi Husitské, Povolžské frontě a nakonec všem československým jednotkám na Dálném východě (vše během roku 1918). Zúčastnil se vítězně bitev u Zborova (1917) a Bachmače (1918)[3], u Lipjag i Bezenčuku. Bojoval na Volze a na Sibiři.[4] Do vlasti se vrátil jako generálmajor v roce 1920.

  • V československých legiích v Rusku
  • Stanislav Čeček
  • Stanislav Čeček na ruské frontě jako jeden z prvních českých dobrovolníků – důstojníků[5]
  • Pavel Vavrys: Generál Stanislav Čeček; 2014; malba na dřevě – kruhový střelecký terč o průměru 60 cm; z cyklu Česká paměť

První republika

Od prosince 1920 do října 1921 působil ve funkci prvního zástupce náčelníka Hlavního štábu branné moci. Poté se vydal na studia na École Supérieure de guerre ve Francii, kterou absolvoval v roce 1923.[6] V roce 1924 se stal náčelníkem Vojenské kanceláře prezidenta republiky, v roce 1926 pak přednostou leteckého odboru ministerstva národní obrany. Byl spoluzakladatelem Masarykovy letecké ligy v Praze.

V roce 1929 byl jmenován vojenským velitelem Českých Budějovic a zde dislokované 5. pěší divize. Hrál významnou roli při založení letiště v Plané a rozvoji českobudějovického letectví, byl úřadujícím předsedou Jihočeského aeroklubu. Během dvacátých let se postupně zhoršoval jeho zdravotní stav, který byl poznamenán následky strádání a zranění z bojů na východní frontě a v Rusku. Divizní generál Stanislav Čeček zemřel krátce po operaci 29. května 1930 ve věku 43 let. Pohřben je v Bystřici u Benešova.[7] V Českých Budějovicích je po něm pojmenována ulice.[8]

Vyznamenání
Řád Bílého lva I. třídy
Kříž sv. Jiří, IV. stupeň
Řád svatého Stanislava, III. třída s meči a mašlí
Řád svatého Stanislava, II. třída s meči
Řád sv. Anny, III. třída s meči a mašlí
Řád sv. Vladimíra, IV. třída s meči a mašlí
Řád sv. Anny, VI. třída
Kříž sv. Jiří, IV. třída
Řád čestné legie, IV. třída
Válečný kříž
Řád lázně, rytíř komandér (vojenský), II. třída
Řád sv. Sávy, II. třída
Řád sokola, s meči
Válečný záslužný kříž[9]
Řád rumunské koruny, III. třída s meči
Československý válečný kříž 1914–1918
Československá revoluční medaile
Řád zlatého luňáka, II. třída
Řád italské koruny, velkodůstojník II. třída
Československá medaile Vítězství
Řád čestné legie, III. třída
Řád rumunské hvězdy, I. třída[10]
Řád medvědobijce, II. třída[11]
Řád Vytisova kříže, I. stupeň, II. třída[12]
Řád bílého orla, II. třída
Řád znovuzrozeného Polska, II. třída
Pamětní Kříž na válku 1916-1919[13]

Odkazy

Reference
  1. Vaněk, Otakar, ed., Holeček, Vojtěch, ed. a Medek, Rudolf, ed. "Za svobodu: obrázková kronika československého revolučního hnutí na Rusi 1914-1920". Kniha 4, díl V, "Od Volhy na Urál, magistrála, návrat do vlasti", 1918-1920. Praha: Za svobodu, 1929. 900 stran, Strana 1 (obrazová příloha na samém úvodu knihy).
  2. Matriční záznam o narození a křtu
  3. BARTOŠ, Josef; KOVÁŘOVÁ, Stanislava; TRAPL, Miloš. Osobnosti českých dějin. Olomouc: ALDA, 1995. ISBN 80-85600-39-0. Kapitola Čeček Stanislav, s. 46.
  4. PRECLÍK, Vratislav. Masaryk a legie, váz. kniha, 219 str., vydalo nakladatelství Paris Karviná, Žižkova 2379 (734 01 Karviná) ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím, 2019, ISBN 978-80-87173-47-3
  5. Vaněk, Otakar, ed., Holeček, Vojtěch, ed. a Medek, Rudolf, ed. Za svobodu: obrázková kronika československého revolučního hnutí na Rusi 1914-1920. [Kniha 1]. Praha: nákladem vlastním, 1928. 2 svazky (867 stran, 6 nečíslovaných listů obrazových příloh) - ilustrace, portréty, faksimile ; 29 cm. (Z technických důvodů vydáno ve dvou svazcích: díl I. Česká družina 1914-1916. 224 stran; část II. Československá brigáda 1916-1917. strana 227-867). Foto ze strany 54.
  6. FIDLER, Jiří. Na čele armády. Náčelníci Hlavního štábu branné moci 1919–1939.. [s.l.]: Naše vojsko, 2005. 132 s. ISBN 80-206-0756-0. S. 105.
  7. Ing. Jana Tejnecká. Hrob Stanislav Čeček [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2020-09-25]. Dostupné online.
  8. Názvy budějovických ulic. www.c-budejovice.cz [online]. [cit. 2021-04-17]. Dostupné online. (česky)
  9. Válečný záslužný kříž
  10. Řád rumunské hvězdy
  11. Řád medvědobijce
  12. Řád Vytisova kříže
  13. Pamětní Kříž na válku 1916-1919

Literatura
  • BARTOŠ, Josef; KOVÁŘOVÁ, Stanislava; TRAPL, Miloš. Osobnosti českých dějin. Olomouc: ALDA, 1995. ISBN 80-85600-39-0.
  • FIDLER, Jiří. Generálové legionáři. Brno: Books, 1999. 360 s. ISBN 80-7242-043-7.
  • FIDLER, Jiří. Na čele armády. Náčelníci Hlavního štábu branné moci 1919-1939. [s.l.]: Naše vojsko, 2005. 132 s. ISBN 80-206-0756-0.
  • NERAD, Filip. Generál Čeček v ruských legiích. Historický obzor, 2001, 12 (5/6), s. 127–131. ISSN 1210-6097.
  • PRECLÍK, Vratislav: T.G. Masaryk a jeho legionáři, in ČAS, časopis Masarykova demokratického hnutí, číslo 97, s. 4–8, ročník XX., leden-březen 2012, ISSN 1210-1648.
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 187.
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 10. sešit : Č–Čerma. Praha: Libri, 2008. 503–606 s. ISBN 978-80-7277-367-1. S. 545.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.