Princ Bira

Birabongse Bhanudej Bhanubandh (15. července 1914 Bangkok – 23. prosince 1985 Londýn) byl thajský automobilový závodník, účastník mistrovství světa Formule 1.

Princ Bira

Princ Bira v letecké uniformě, rok 1944
Stát	Thajsko Thajsko
Narození	15. července 1914 Bangkok
Úmrtí	23. prosince 1985 (ve věku 71 let) Londýn
Kariéra ve Formuli 1
Aktivní sezóny	1949 - 1954
Týmy	Enrico Platé Gordini Connaught Maserati
Závody	19
Mistr světa	0
Vyhrané závody	0
Stupně vítězů	0
Pole positions	0
Nejrychlejší kola	0
Body celkem	8
První závod	Grand Prix Velké Británie 1950
Poslední závod	Grand Prix Španělska 1954
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Princ Bira byl členem siamské královské rodiny – byl vnukem krále Mongkuta (Rámy IV.), který otevřel zemi západnímu vlivu koncem 19. století.[1] V roce 1927, když bylo princi 13 let, byl poslán na studia do Velké Británie na školu Eton College. Zatímco Bira studoval, Siamem otřásala revoluce a král Prajadhipok (Ráma VII.), princův strýc, byl nucen zemi opustit. Tyto události přinutily prince Biru, aby zůstal v Anglii a pokračoval tak ve studiu na univerzitě v Cambridge. Birův bratranec, princ Chula Chakrabongse, založil závodní tým Chula's White Mouse team a Bira měl možnost si vyzkoušet řidičské umění.

V roce 1936 tým Chula's White Mouse team koupil vůz ERA a Bira se brzy stal jedním z nejúspěšnějších jezdců předválečné epochy. Zvítězil v Poháru knížete Rainiera v Monte Carlu. V roce 1939 byl Siam okupován Japonskem, proto byl Bira znovu nucen zůstat v Británii a přečkat válku v Cornwallu. Ke konci války se Bira rozhodl obnovit tým Chula's White Mouse team, ale v Anglii se pořádaly jen malé závody. To byl důvod krachu týmu, ale Bira se nevzdal a odešel k týmu Enrica Plateho, později do továrního týmu HWM, posléze ke Gordini a OSCA, až si koupil vlastní Maserati AC, který byl v národních barvách Thajska – světle modrý se žlutým pruhem.

V roce 1948 závodí s vozy F1 a F2 a zvítězil v Ulster Trophy. Následující rok závodí s vozy Maserati a Simca Gordini a dokazuje, že i po válce je stejně zdatný pilot. Triumfuje ve Švédsku s F2 i při GP Nizozemí. Od roku 1949 je členem týmu Enrico Plate a 6x je na stupních vítězů. Rok 1950 je výzvou pro thajského prince a v nově založeném šampionátu patří mezi nejlepší. Hned v prvním závodě prokázal své řidičské umění a na startu je nejlepší z jezdců, kteří neřídí Alfu Romeo. V závodě je nucen pro technické potíže odstoupit. V Monaku, kde závod byl poznamenán hromadnou havárii v prvním kole, dokončil na 5. místě. Ve Švýcarsku je čtvrtý.

Následující rok začal pro Biru vítězstvím v Richmond Trophy, ale pro oficiální závody F1 není monopost připravený, a tak je Bira k vidění jen ve Španělsku, kde ho zradil motor OSCA. V roce 1952 se změnou pravidel Princ Bira závodí s vozem Simca a je to sezóna frustrující. Proto pro rok 1953 uzavírá smlouvu s týmem Connaught a často usedá i za soukromý Maserati A6GCM, ale znovu se dostavil neúspěch.

Bira byl prvním soukromým účastníkem, který získal zakázkový vůz Maserati 250F, se kterým slavil mnoho úspěchů. Zvítězil v Grand Prix Frontieres a v Grand Prix Nového Zélandu.

Po ukončení kariéry se Bira vrátil na čas do Thajska, poté žil v Cannes a pohyboval se v Londýně, kde také v jedné stanici podzemní dráhy podlehl infarktu.

Startoval také na čtyřech olympiádách v jachtingu, nejlepším výsledkem bylo 12. místo ve třídě Star roku 1956.[2]