Benešov nad Černou

Renesanční radnice

Obec založil v polovině 13. století Beneš z Michalovic a podle zakladatele také nese městečko již od založení své jméno. Poprvé je zmiňováno v roce 1332 v souvislosti s rozšířením zdejší kaple sv. Jakuba Většího na kostel sv. Jakuba Většího nákladem Jindřicha z Velešína. V roce 1383 byl Benešov povýšen na městečko udělením městského práva města Mladé Boleslavi Janem III. z Michalovic.[4] V roce 1387 odkoupili městečko i s okolím Rožmberkové a přičlenili ho k panství novohradskému.

V roce 1423 mu bylo Oldřichem z Rožmberka přiznáno mílové právo. Ve druhé polovině 16. století byl vystavěn nový pivovar (Jakubem Krčínem) a renesanční budova radnice (doložena roku 1553, přestavěna 1594). Za vlády rodu Švamberků získal právo vařit pivo a pořádat trhy. V červnu 1619 bylo městečko vypáleno uherským vojskem pod velením Dampierra.[5]

Kolem roku 1770 byla založena Adrianem Battistou z Nizozemska železárna Gabriela, ve které roku 1851 Edwars Thomas zřídil první jihočeskou pudlovnu. Objekt hutě byl ve druhé polovině 19. století přestavěn na pilu. Později vznikly další podniky drobného průmyslu – knoflíkárna, sklárny, pily, hamry, hrnčířské dílny, atd. Začátkem 19. století pobýval na zdejším mlýně známý šumavský spisovatel Adalbert Stifter. V údolí Černé mu byl v roce 1936 vystavěn pomníček.

Po zrušení nevolnictví a vzniku okresů se stal Benešov od roku 1850 součástí okresu Nové Hrady, v roce 1868 okresu Kaplice. V roce 1881 byl Benešov povýšen na město a přejmenován jako „Německý Benešov“. V té době zde žilo 1 394 obyvatel, všichni německé národnosti. V roce 1885 byla otevřena nová německá škola.

Ve městě se narodil rakouský herec, básník a spisovatel Josef Gangl (1868-1916).[6]

Vznik Československé republiky v roce 1918 němečtí občané Benešova příliš neuvítali – protesty proti jejímu vzniku musela řešit armáda. Do roku 1925 se počet českých obyvatel tehdejšího města zvýšil na cca 100, což tvořilo asi 6 %.

8. října 1938 se Benešov stal součástí Říše. Zdejší obyvatelé vítali nacisty s nadšením, s postupem války však opadlo. 11. května 1945 do Benešova dorazila Rudá armáda. S vysídlením většiny místních Němců se změnil i název a status města. Od roku 1946 bylo přejmenováno na dnešní Benešov nad Černou, a od roku 1950 se stalo jenom obcí.

Noví dosídlenci přicházeli do Benešova jak z okolních českých vesnic (Soběnov, Besednice), tak i z daleké ciziny – rumunští Češi a Slováci. V roce 1949 bylo založeno JZD, které ale obdělávání zdejší horské půdy příliš nezvládalo a postupem času družstvo hospodářsky zaostávalo. Proto bylo od roku 1961 začleněno pod Státní statek Malonty.

V souvislosti se změnami územní správy se obec od 11. července 1960 stala součástí okresu Český Krumlov. Od roku 1964 probíhaly rozsáhlé integrace okolních menších obcí. Další vlny proběhly v letech 1976 a 1981 (viz tabulka části obce). Největší rozlohy katastr obce dosahoval v letech 1981–1990, kdy byla jeho součástí také Pohorská Ves. Tehdy zabíral celkem 138 km² – území od Slepičích hor až k hranici Rakouska (cca 25x12 km).

Kostel sv. Jakuba Většího

Barokní sousoší na náměstí

• Kostel svatého Jakuba Většího – nejvýznamnější památka, dominanta obce. Původně gotický kostel barokně přestavěn v 17. století, naposledy rekonstruován počátkem 90. let 20. století.
• Radnice na náměstí – renesanční budova z roku 1570
• Dům čp. 125 na náměstí – dům sousedící s radnicí. Původně dva gotické domy spojené v jeden. Vybudovány ve 14. stol., v roce 1579 byla dokončena jejich renesanční přestavba.
• Kašny na náměstí
• Vodní mlýn – technická památka v údolí Černé
• Fara
• Morový sloup se sochou sv. Jana Nepomuckého na náměstí – vystavěno v roce 1726 v barokním slohu. Reliéfy sv. Dominika, Leonarda a Václava a sochy sv. Šebestiána, Floriána a Rocha

Pro období od roku 1990 je v obci charakteristický prudký nárůst počtu obyvatel nejen vlivem relativně vysoké porodnosti, ale zejména kvůli přílivu velmi vysokého množství zahraničních dělníků do firmy BENTEX vyrábějící potahy do aut a součástky pro elektrotechniku. Jedná se zejména o Ukrajince, Bulhary a Mongoly. Noví zaměstnanci byli trvale ubytováni např. v hotelu Černá na náměstí a v dalších prostorech. Někteří z nich se v Benešově usídlili natrvalo, založili zde rodiny a v některých případech si i postavili domy.

Pomník spisovateli Adalbertu Stifterovi v údolí Černé

Přestože byla v posledních letech opravena většina památek i domů, jsou dodnes některé objekty v nepříliš dobrém technickém stavu. V současnosti se plánuje rekonstrukce povrchu náměstí a autobusových zastávek. Obec je relativně často postižená povodněmi na říčce Černé – v letech 2002, 2005 a naposledy v září 2007.

Z hlediska služeb najdeme v Benešově základní a mateřskou školu, zdravotní středisko, služebnu Policie ČR, poštu, asi 3 restaurace, kavárnu, nákupní středisko Jednoty Kaplice a další řadu menších obchůdků. Jak již bylo zmíněno výše, ubytovací kapacity městečka nejsou zcela dostačující.

Přitom se Benešov nad Černou rozhodně řadí mezi obce, které mají turistům co nabídnout – nádhernou přírodu, malebnou polohu i krásné historické památky společně se sítí turistických značených tras i cyklostezek. Celkově vzato je Benešov nad Černou ideálním východiskem většiny cest do Novohradských hor. Od této myšlenky je odvozen také název zdejší naučné stezky „Brána Novohradských hor“, která měří 6 km a prochází všemi zajímavými místy obce a jejího okolí.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Benešov nad Černou na Wikimedia Commons
• Galerie Benešov nad Černou na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Benešov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Benešov nad Černou v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• oficiální stránky města