Malonty

Obec Malonty (německy Meinetschlag) leží v okrese Český Krumlov, kraj Jihočeský. Nachází se na severozápadním okraji Novohradských hor v nadmořské výšce 681 m. Žije zde přibližně 1 400[1] obyvatel.

Malonty
Kostel svatého Bartoloměje
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0312 545619
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíKaplice
Okres (LAU 1)Český Krumlov (CZ0312)
Kraj (NUTS 3)Jihočeský (CZ031)
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice48°41′10″ s. š., 14°34′36″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel1 404 (2022)[1]
Rozloha61,31 km²
Nadmořská výška681 m n. m.
PSČ382 41, 382 91
Počet domů456 (2021)[2]
Počet částí obce8
Počet k. ú.9
Počet ZSJ9
Kontakt
Adresa obecního úřaduMalonty 27
382 91 Malonty
StarostaVladimír Malý
Oficiální web: www.obecmalonty.cz
Malonty
Další údaje
Kód obce545619
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Název

Původní název obce Menholt se změnil na Maynholthov a kolem roku 1364 na Maynatisslag. Donedávna používaný název Meinetschlag se vyvinul z původního Meinholtsslag – Meinholtova paseka nebo mýtina. České jméno obce mělo nejdříve tvar Manholty a z toho vzniklo přesmykem Malonty.

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1360.[3] Zakladateli Malont byli němečtí kolonisté, kteří byli povoláni od pánů z Michalovic z Horních Rakous do Čech, aby zde vymýtili lesy. Tito osídlenci založili v okolí obce dvě sklárny, měli i dva domy s právem vařit pivo.

V roce 1387 přecházejí Malonty spolu s velešínským a benešovským panstvím na Petra II. Roku 1456 patřily Malonty Jakubu Czandlovi. Dne 17. června 1583 zastavil Petr Vok z Rožmberka úroky ze vsi Malonty. Malonty v té době měly vlastní rychtu a patřily k nim i osady Meziříčí a Jaroměř. V roce 1611 přešly Malonty na pány ze Švamberka a po bitvě na Bílé hoře, v roce 1620, se Malonty staly majetkem hraběte Buqoye (panství novohradské).

První písemná zpráva o zdejší škole je z roku 1686.

Přírodní poměry

V Malontech nebo v jejich nejbližším okolí se nachází rybníky, Velký a Malý hodonický, Daňka a Veliška. Kolem obce teče potok Kamenice, na kterém je postavena nádrž Květoňov. Nedaleko se nachází nádrž Dobechov, ve které končí potok Dobechovský. Další je Soběnovská přehrada, která je považována za nejstarší nádrž v jihočeském regionu (1925).[4] Nachází se zde také mnoho malých rybníků, které nemají jiné než rybářské nebo chovatelské účely.

V obvodu územní působnosti obce Malonty se nachází přírodní park Novohradské hory.

Na území obce je přírodní rezervace Rapotická březina, která je součástí Ptačí oblasti Novohradské hory a přírodního parku Novohradské hory.

Části obce

  • Bělá (Zirnetschlag) – 3 km jižně od Malont. Vznik obce je datován před rok 1358. Pod názvem Byela ji založili páni z rodu Michalovců z Velešína. Již před rokem 1412 byla v držení pánů z Rožmberka. Petr Vok prodal v roce 1492 panský dvůr v Bělé Šavlovi z Tiché za 60 kop grošů. Konečným vlastníkem se stal šlechtický rod Buquoyů. Ves byla až do nedávné minulosti zaměřena na zemědělství a lesnictví. Některé chalupy jsou využívány k rekreaci. V současné době je zde pouze restaurace. Dominantou obce je kaple, která je částečně rekonstruována.
  • Bukovsko – Ves 3 km jižně od Malont, místní služby již zanikly. Využívány další rekreační chalupy.
  • Desky – Ves je využívána především rekreanty (chaty, chalupy a rekreační zařízení k dětské rekreaci). Nachází se 3 km severně od Malont.
  • Jaroměř – V letním období zde funguje dětské rekreační zařízení.
  • Meziříčí – Původním jménem Ulrich se nachází 2 km severně od Malont se zbytkem zemědělské výroby. Nachází se zde také soukromá pila.
  • Radčice – Osada s převážně rekreačním využitím. Nachází se zde východně od Malont nad Pohořským potokem. V letním období je okolí potoka využíváno mnoha skautskými oddíly ke stanování.
  • Rapotice

Zaniklé vesnice

Ve správním území obce stávaly zaniklé vesnice Hodonice a Velíška.

Pamětihodnosti

Odkazy

Reference

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Díl 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 206.
  4. KOSTOHRYZOVÁ, Romana. Soběnovská přehrada [online]. ČRo České Budějovice, 2011-05-12 [cit. 2013-10-16]. Dostupné online.
  5. Výklenková kaple [online]. Národní památkový ústav [cit. 2019-12-27]. Dostupné online.
  6. Socha sv. Jana Nepomuckého [online]. Národní památkový ústav [cit. 2019-12-27]. Dostupné online.
  7. Boží muka [online]. Národní památkový ústav [cit. 2019-12-27]. Dostupné online.

Literatura

  • ŤOUPALÍK, Jan. Osudy jedné pohraniční obce v Jižních Čechách. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.