Pohorská Ves

Pohorská Ves byla založena až v roce 1769, kdy bylo v lesích tehdejšího buquoyského panství postaveno několik dřevorubeckých domků. Nová vesnice byla pojmenována Terčí Ves podle manželky majitele zdejšího panství Terezie Buquoyové. Postupem času se vesnice dále rozvíjela, byla zde postavena hospoda, škola a kostel. Většinu obyvatel obce tvořili již od počátku Němci.

Pohled na náves od kostela

V roce 1810 navštívil vesnici tehdejší císař František I. V roce 1838 byla na katastru obce vyhlášena naše nejstarší přírodní rezervace – Žofínský prales. Obec se dále rozvíjela v 19. i 20. stol. Pošta zde byla zřízena v roce 1894.

Za první republiky se zde uživily 4 hostince, 3 obchody, řeznictví, 3 pekařství, 2 trafiky. Dále zde měla pobočku i pojišťovna. To vše se změnilo po druhé světové válce, kdy bylo německé obyvatelstvo odsunuto a obec byla dosídlena rumunskými Slováky.

V 70. letech se do obce postupně přistěhovalo relativně velké množství Romů, kteří zde pracovali v dřevozpracujícím průmyslu. Od 1. ledna 1981 se Pohorská Ves stává součástí 11 km vzdáleného Benešova nad Černou, jehož katastr tímto krokem nabyl doslova „mamutích“ rozměrů (160 km²).

Od 70. let se také dále rozšiřovalo hraniční pásmo, jehož vnitrozemský okraj se od Pohoří na Šumavě posunul až na okraj zástavby Pohorské Vsi. Ještě v létě 1989 byly běžné kontroly dokladů v autobusech do Pohorské Vsi a další namátkové legitimování osob v obci. Tyto úkony měla v kompetenci Pohraniční stráž.

Hlavní ulice s bytovkami

Již od konce roku 1989 však spolu s komunistickou nadvládou zaniklo i hraniční pásmo a celý katastr obce byl normálně zpřístupněn turistům. 1. července 1990 byla Pohorská Ves obnovena jako samostatná obec. V roce 1992 byla vyznačena červená turistická značka směrem na Dolní Dvořiště a dále k Vltavě.

Pod Pohorskou Ves administrativně patří také zaniklá obec Pohoří na Šumavě. Bylo založena kolem roku 1700, v roce 1779 zde byl v pozdně barokním slohu vystavěn kostel Sv. Panny Marie Dobré rady. Koncem 19. století zde 1 323 lidí, z toho až 19 % Čechů. Konec obci přineslo odsunutí zdejších Němců po druhé světové válce, a vznik přísně střeženého hraničního pásma. V roce 1950 se skoro vybydlená obec stala součástí Pohorské Vsi. V roce 1978 byla obec již zcela bez obyvatel. Stavby byly postupně demolovány armádou. Dne 30. května 1999 se zřítila věž kostela Sv. Panny Marie Dobré rady společně se střechou hlavní lodi. V současné době je kostel částečně opravován, zejména z dobrovolných sbírek. Zároveň proběhla výstavba několika nových objektů, za zmínku stojí budova na místě bývalé fary, která je svým vzhledem původní budově dosti podobná. Z Pohoří je nyní povolen automobilový provoz (s hmotnostním omezením) i do sousedního Rakouska díky Schengenskému systému.

• Kostel svatého Linharta – kostelík na návsi v Pohorské Vsi.
• Žofínský prales – nejstarší přírodní rezervace ve střední Evropě, vyhlášená majitelem panství Buquoyem 28. srpna 1838 na ploše 40 ha (později rozšířeno na 102 ha). Cenný prales není veřejnosti přístupný.

Památník občanům obce padlým během první světové války

Hřbitov na okraji Pohorské Vsi

• Počet obyvatel: 323
• Národnost:
  • česká : 90,4 %
  • slovenská : 6,2 %
  • německá : 0,9 %
  • ukrajinská : 1,3 %
• Náboženské vyznání: věřící : 26,0 %
• Ekonomická aktivita: ekonomicky aktivní : 146 , z toho:
  • nezaměstnaní: 17,1 %
  • zaměstnaní v průmyslu: 41,8 %
  • v zemědělství: 21,2 %
  • ve veřejné správě: 9,6 %
  • v obchodu: 5,5 %

• Počet obyvatel : 303 , z toho:
  • podíl mužů: 54,5 %
  • podíl dětí do 15 let: 20,5 %
• Průměrný věk: 31,4 let

• Počet obyvatel: 264[5], z toho:
  • podíl mužů: 53,8 %
  • podíl dětí do 15 let: 22,0 %
• Národnost:
  • česká : 61,0 %
  • slovenská : 1,1 %
  • moravská : 0,8 %
  • romská: 0,4 %
  • nedeklarovaná: 35,2
• Náboženské vyznání: věřící : 18,6 %
• Ekonomická aktivita: ekonomicky aktivní : 108 , z toho:
  • nezaměstnaní: 38,9 %

• Počet obyvatel nad 15 let: 208
• Počet obyvatel v exekuci: 125
• Podíl obyvatel v exekuci: 60,10%
• Počet exekucí: 654
• Exekučně vymáháná jistina: 18 782 446 Kč
• Průměrná jistina na exekuci: 28 719 Kč

Do Pohorské Vsi vede 1 silnice II. třídy a 2 silnice III. třídy.

Silnice II/158 vede z Kaplice přes Malonty a Pohorskou Ves do Pohoří na Šumavě.

Silnice III. třídy vedou do vsi z Benešova nad Černou a z Horní Stropnice.

• Kaplice – Benešov nad Černou – Pohorská Ves (ČSAD České Budějovice, prov. Kaplice)
• Trhové Sviny – Benešov nad Černou – Pohorská Ves (ČSAD JIHOTRANS, prov. České Budějovice)

Na území obce jsou turistické přechody do Rakouska, a to na turistických stezkách:

• Pohoří na Šumavě - Stadlberg a
• Stříbrné Hutě - Joachimsthal[7]

Dále je zde společná hraniční cesta Pohorská Ves - Bad Großpertholz.[7]

• Dolní Příbraní – zaniklá obec jihovýchodně od Pohorské Vsi. V roce 1921 měla až 527 obyvatel. Zanikla v roce 1956.
• Horní Přibraní -zaniklá ves
• Jiřice – zaniklá ves při silnici na Pohoří. V roce 1921 měla 115 obyvatel. Zanikla v roce 1955.
• Leopoldov – zaniklá ves
• Pavlína – zaniklá osada
• Skleněné Hutě – zaniklá osada
• Stříbrné Hutě – zaniklá osada
• Terčí Huť – původní osada se čtyřmi domy a sklářskou hutí, jižně od Žofínského pralesa.

• Pohořský potok
• Pohoří na Šumavě
• Novohradské hory

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Pohorská Ves na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Ves (obec) v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Pohorská Ves v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Pohorská Ves v oficiálním informačním systému Český Krumlov