August Longin Lobkowicz

August Longin z Lobkowicz (německy August Longin Fürst von Lobkowitz, 15. března 1797, Praha – 17. března 1842, Vídeň) byl česko-rakouský politik a úředník, císařský kancléř. Pocházel z knížecí mělnicko-hořínské větve českého šlechtického rodu Lobkoviců.

August Longin z Lobkowicz
Kníže z Lobkowicz a
5. hlava mělnicko-hořínské sekundogenitury
Ve funkci:
12. června 1819 – 17. března 1842
PředchůdceAntonín Isidor Lobkowicz
NástupceJiří Kristián Lobkowicz
Prezident dvorní důlní a mincovní komory
Místodržící v Haliči
Guvernér v Lombardii
Císařský tajný rada
Císařský komoří
Hejtman Budějovického kraje
Ve funkci:
1824 – 1825
PanovníkFrantišek I.
PředchůdceJan Michael Grösl
Nástupcedo roku 1826 neobsazeno, poté František Höniger
Komisař Kouřimského kraje
Ve funkci:
1819 – ?
PanovníkFrantišek I.
Narození15. března 1797
Praha
Habsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí17. března 1842 (ve věku 45 let)
Vídeň
Rakouské císařství Rakouské císařství
Místo pohřbeníPraha
Choť(1827) Anna Berta ze Schwarzenbergu (1807–1883)
RodičeAntonín Isidor Lobkowicz (1773–1819)
Marie Sidonie Kinská z Vchynic a Tetova (1779–1837)
DětiJiří Kristián Lobkowicz (1835–1908)
Příbuzníbratr: Josef Maria August z Lobkowicz (1799–1832)
bratr: František Jiří z Lobkowicz (1800–1858)
bratr: Ferdinand z Lobkowicz (1801–1831)
děd: August Antonín Josef z Lobkowicz (1729–1803)
babička: Ludmila Josefa Czerninová z Chudenic (1738–1790)
děd: Josef Kinský z Vchynic a Tetova (1751–1798)
babička: Marie Rosa Aloisie z Harrachu (1758–1814)
vnuk: Bedřich Lobkowicz (1881–1923)
vnuk: Jan Adolf Lobkowicz (1885–1952)
OceněníVelkokříž rakouského Leopoldova řádu
CommonsAugust Longin Lobkowicz (1797–1842)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Narodil se v Praze jako August Longin Josef kníže z Lobkovic. Jeho otcem byl Antonín Isidor z Lobkovic. August nejprve pobýval v Českém království, od roku 1826 byl císařským úředníkem v Haliči. Zde pobýval pět let a mezi roky 1831 a 1832 se věnoval Polákům. Od roku 1834 jako předseda dvorské komory horní a mincovní řídil ražbu a hornictví své země. Byl čestným členem Společnosti vlasteneckého muzea v Čechách a jednatelem Národního musea.

Roku 1835 se mu ve Vídni narodil syn Jiří Kristián.

Kníže August Longin z Lobkovic zemřel dva dny po svých 45. narozeninách, 17. března 1842. Jeho ostatky byly převezeny zpět do rodné Prahy, kde byly uloženy k poslednímu odpočinku.[zdroj?]

Majetek

Vlastnil Mělník, Hořín, Drhovle, Sedlec, Rožďalovice, Pšovku (kdysi Šopka, dnes součást Mělníka) a Lobkovický palác na Malé Straně v Praze.

Rodina

Oženil se 10. listopadu 1827 v Hluboké nad Vltavou s princeznou Annou Bertou ze Schwarzenbergu (2. září 1807 Vídeň – 12. říjen 1883 Salcburk), dcerou Josefa II. Jana ze Schwarzenbergu (1769–1833) a jeho manželky Pavlíny z Arenbergu (1774–1810). Manželka byla dámou Hvězdového kříže a byla pohřbena v Lobkovické hrobce v Hoříně. Narodilo se jim 7 dětí:

  • 1. Marie Sidonie (Zdena) (4. 10. 1828 Lvov – 25. 2. 1917 Dolní Beřkovice, pohřbena v kostele sv. Václava v Roudnici nad Labem
  • 2. Marie Hedvika Karolína (zvaná Wixa, 15. 9. 1829 Lvov – 19. 10. 1852 Tachov)
  • 3. Marie Anna Polyxena Ludmila (zvaná Xena, 21. 11. 1830 Lvov – 3. 2. 1913 Mayerling, pohřbena v klášteře karmelitek v Mayerlingu)
  • 4. Marie Rosa (zvaná Růžena, 13. 6. 1832 Vídeň – 15. 2. 1905 Vídeň, pohřbena v Massenbachhausenu)
    • ∞ (25. 8. 1852 Praha) Ervín František Ludvík z Neippergu (6. 4. 1813 Schwaigern – 2. 3. 1897 Schwaigern)
  • 5. Antonín Isidor (17. 6. 1833 – 18. 11. 1833, pohřben v Hoříně)
  • 6. Jiří Kristián (zvaný Gox, 14. 5. 1835 Vídeň – 22. 12. 1908 Praha, pohřben v Hoříně), nejvyšší maršálek Českého království, dědičný člen panské sněmovny
    • ∞ (22. 5. 1864 Vídeň) Anna z Liechtensteinu (26. 2. 1846 – 22. 4. 1924), jejich děti:
      • 1. Fridrich (Bedřich) (10. 10. 1881 Vráž – 18. 4. 1923 Vídeň, pohřben v Hoříně)
        • ∞ (24. 4. 1906 Praha) Josefína Antonie z Thun-Hohensteinu (3. 3. 1886 – 28. 12. 1971)
      • 2. Jan Adolf (6. 11. 1885 Praha – 11. 1. 1952 Wolfegg)
      • 3. Anna Berta (14. 11. 1865 Hořín – 9. 2. 1917 Tata)
        • ∞ (17. 7. 1893 Praha) František Esterházy z Galanty (19. 6. 1859 – 2. 4. 1909)
      • 4. Marie Františka (25. 12. 1866 Praha – 28. 12. 1918 Praha, pohřbena v Hoříně), benediktinská jeptiška s řádovým jménem Johana Baptista v klášteře sv. Gabriela na Smíchově, od roku 1922 součást Prahy
      • 5. Marie Terezie (9. 12. 1867 Hořín – 26. 5. 1945)
        • ∞ (4. 8. 1891 Praha) Jan Jakub z Eltzu (13. 2. 1860 Vukovar – 22. 6. 1906 Vukovar)
      • 6. Marie Sidonie (zvaná Zdeňka, 12. 8. 1869 Drhovle – 24. 7. 1941 Wolfegg)
        • ∞ (26. 7. 1890 Hořín) Maxmilián z Waldburg-Wolfegg-Waldsee (13. 5. 1863 Waldsee – 27. 9. 1950 Chur)
      • 7. Jiří August (18. 8. 1870 – 11. 6. 1890 Praha, pohřben v Hoříně)
      • 8. Marie Henrieta (zvaná Jindřiška, 17. 10. 1872 Drhovle – 28. 5. 1939 Praha, pohřbena v Hoříně)
      • 9. Marie Polyxena (1. 2. 1874 Praha – 6. 11. 1951 Litoměřice), v salesiánském klášteře v Chotešově jako Marie Vojslava
      • 10. Alois Jan (3. 6. 1875 – 12. 3. 1877, pohřben v Hoříně)
      • 11. Marie Terezie (18. 10. 1876 Vráž – 21. 6. 1958 Holzen bei Ebenhausen)
        • (12. 9. 1908 Praha) Alfréd z Brühlu (25. 4. 1862 Pförten – 28. 2. 1922 Weizenrodau)
      • 12. Rosa Marie (zvaná Růžena, 15. 3. 1879 Praha – 20.8.1957 Holzen bei Ebenhausen)
        • (∞ 8. 5. 1900 Praha) Maria Josef z Nostic-Rienecku (21. 2. 1878 Praha – 26. 5. 1946 Planá)
  • 7. Marie Augusta (28. 8. 1838 – 20. 9. 1841, pohřbena v Hoříně)

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku August Longin von Lobkowicz na maďarské Wikipedii.

    Literatura
    • KASÍK, Stanislav; MAŠEK, Petr; MŽYKOVÁ, Marie. Lobkowiczové: dějiny a genealogie rodu. 1. vyd. České Budějovice: Veduta, 2002. 240 s. (Historia nobilium). ISBN 80-903040-3-6. S. 176–177.

    Související články

    Externí odkazy
    This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.