Lobkovická hrobka (Hořín)
Lobkovická hrobka, zvaná také Lobkowiczká hrobka v Hoříně, je komplex pohřební kaple Nejsvětějšího jména Ježíšova z let 1826–1849 a přiléhající pohřebiště knížecího rodu Lobkowiczů z konce 19. století. Nachází se na vyvýšeném místě hřbitova ve středočeském Hoříně. Hrobka je v majetku mělnických Lobkowiczů[1] a je památkově chráněná.[2]
| Pohřební kaple Lobkoviců | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Výstavba | 1826–1849; 1897 |
| Současný majitel | Lobkowiczové |
| Poloha | |
| Adresa | Hořín,  Česko |
| Souřadnice | 50°20′35,56″ s. š., 14°27′46,31″ v. d. |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 32343/2-1306 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
Hořín se dostal do majetku Lobkowiczů v roce 1753 prostřednictvím sňatku Marie Ludmily Czerninové z Chudenic (1738–1790) a Augusta Antonína Josefa z Lobkowicz (1729–1803).[3]
Kaple Nejsvětějšího jména Ježíšova byla postavena v letech 1826–1849.[4][5] Vyprojektoval ji Hans (Jan) Gasser z Vídně a stála 34 tisíc zlatých.[2][5] Vysvěcena byla 20. srpna 1853 pražským arcibiskupem Bedřichem kardinálem Schwarzenbergem.[2][6][5]
Na konci 19. století (1895–1897) vzniklo pohřebiště mezi kaplí a novou obvodovou zdí podle návrhu českého architekta Josefa Schulze (1840–1917),[2][5] který už měl tehdy za sebou projekt úpravy Národního divadla, stavbu Rudolfina (spolu s Josefem Zítkem) a Národního muzea. V blízkém Mělníku navrhl vilu Julii pro podnikatele Josefa Viktorina. Schulz připravil pro zadavatele Jiřího Kristiána z Lobkowicz několik variant pohřebiště v podobě campo santo. Ambiciózní návrh krytého neorenesančního půlkruhového ambitu, ve kterém by byly umístěny hrobky, nebyl z důvodu vysokých nákladů přijat. Schválen byl jednodušší plán s architektonicky členěnou ohradní zdí. Dne 10. září roku 1897 byly z krypty hřbitovní kaple za církevního pohřebního obřadu přeneseny ostatky příslušníků rodu Lobkowiczů do nově zřízených hrobek. Církevní obřad celebroval pražský arcibiskup František kardinál Schönborn.[5]
Po únorovém puči 1948 mělničtí Lobkowiczové odešli do emigrace a hrobka v době komunistické zvůle začala chátrat. V roce 1992 hrobku zrestituoval Otakar Lobkowicz (1992–1995), který majetek převedl na svého syna Jiřího Lobkowicze (* 1956).[7] V roce 2002 povodně narušily statiku stavby.[1] Další velká povodeň přišla v roce 2013.[8] Od roku 2017 se hrobka opravuje a doplňuje o nové prvky. Původní projekt od Josefa Schulze nebyl zcela realizován, proto v roce 2019 a 2020 proběhla v duchu originálních plánů výstavba balustrády v přední části areálu, která navazuje na zábradlí schodiště, dále dvě brány a průhledy vyplněné kováním v novém ohrazení vlastního pohřebiště od kaple symetricky směrem k oběma koncům obvodových zdí, areál pohřebiště tak bude po dokončení prací uzavřen. Úpravy projektoval architekt Miloslav Marek (Archma s. r. o.).
Architektura a sochařská výzdoba
Centrální osmiboká hřbitovní kaple, která leží na vyvýšené terase, má plechovou kopuli s vikýři, kterou na vrcholku zdobí kříž. V horní části stěn jsou kruhová okna a v dolní části obdélníková se šambránou. Nároží jsou zvýrazněna tmavší bosáží. Ke kapli vedou dvě kamenná schodiště, jejichž balustráda stylově navazuje na ohrazení terasy před kaplí. Mezi rameny venkovního schodiště jsou za dveřmi schody vedoucí dolů k pohřebním komorám pod kaplí. Před kaplí je dřevěný kříž s ukřižovaným Kristem z plechu.
Uvnitř kaple jsou stěny členěny pilastry, které jsou zakončeny korintskými hlavicemi. Interiér zdobí socha Krista v nadživotní velikosti z roku 1853 od Hanse Gassera. Po obou stranách vchodu jsou přístupy na kruchtu.
Areál na západní straně uzavírá ohradní zeď na půdorysu nadpolovičního výseku šestnáctiúhelníku s černými náhrobními deskami. Podél vnější zdi je 18 hrobových komor. Hrobky mají kamenné orámování a vypouklé krycí desky s křížem.[9]
Nové ohradní zdi, symetricky nalevo a napravo od kaple, které byly postaveny v letech 2019 a 2020 a uzavírají samotné pohřebiště, jsou rozčleněny pilastry, mezi kterými je uprostřed vstupní brána s kovovými vraty a po stranách obdélníkové průhledy (okna) s kovanou výplní. Nad branami je trojúhelníkový tympanon. V levém tympanonu bude reliéf erbu Lobkoviců a pod ním pozměněné heslo rodu Popel jsi a Popel budeš. V pravém tympanonu bude erb šlechtického rodu Széchenyiů, ze kterého pocházela matka stavebníka Jiřího Lobkowicze Zuzana, a pod ním heslo v latině Si Deus pro nobis, quis contra nos?, to znamená Je-li Bůh s námi, kdo (může být) proti nám? (Nový zákon, Římanům 8,31).
Poblíž kaple stávaly do roku 1981 barokní sochy sv. Notburgy a sv. Wolfganga z let 1747–1748 od Ignáce Františka Platzera (1717–1787), které byly v roce 1981 umístěny v lapidáriu u státního zámku v Mnichově Hradišti).[2]
Seznam pochovaných
Kapli v půlkruhu obklopuje pohřebiště členů mělnické větve rodu Lobkowiczů od dob knížete Augusta Antonína Josefa. Do jedné hrobové komory je obvykle uložena jedna až tři rakve. Seznam vychází z nápisů na náhrobních deskách. Podle některých zdrojů byly v hrobce pohřbeny ještě dvě neprovdané příslušnice rodu – Marie Helena (10. 2. 1805 – 15. 4. 1856),[10][11][12] dcera Antonína Isidora z Lobkowicz, spoluzakladatelka nemocnice milosrdných sester sv. Karla Boromejského na Malé Straně v Praze, a Anna Maria (6. 3. 1923 Drahenice – 8. 9. 2004 Oberalm),[11] dcera Jana Adolfa Lobkowicze. Dále pak byl v Hoříně pochován novorozenec Antonín Isidor (17. 6. 1833 – 18. 6. 1833),[13][10] syn Augusta Longina Josefa z Lobkowicz. Před vystavěním pohřební kaple byl v Hoříně pohřben také Antonín Isidor z Lobkowicz (16. 12. 1773 Madrid – 12. 6. 1819 Praha),[14][10] kníže z Lobkowicz, 4. hlava mělnicko-hořínské sekundogenitury a nejvyšší zemský komorník Českého království (1812–1819). V roce 2020 se jejich jména na pohřebních deskách nenacházela, proto prozatím nejsou uvedeni v následující tabulce.
Chronologicky podle data úmrtí
V tabulce jsou uvedeny základní informace o pohřbených.[10][15] Fialově jsou vyznačeni příslušníci rodu Lobkowiczů, žlutě jsou vyznačeny manželky z jiných rodů, pokud zde byly pohřbeny, nebo příbuzní. Generace jsou počítány od Mareše z Újezdu. U manželek je generace v závorce a týká se generace manžela.
| Pořadí | Gene-race | Jméno pohřbeného | Datum a místo narození | Otec | Datum a místo sňatku, choť | Pohřeb a uložení do hrobky | Poznámky |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Datum a místo úmrtí | Matka | ||||||
| 1. | (10.) | Marie Ludmila Czerninová z Chudenic | 21. 4. 1738 Praha | František Antonín Czernin z Chudenic 1710 – 20. 12. 1739 | 16. 9. 1753 Hořín August Antonín Josef z Lobkowicz (č. 2) | Dědička mělnického panství, porodila 19 dětí. | |
| 20. 6. 1790 Praha | Isabela Marie z Merode-Westerlo 13. 10. 1703 – 1. 4. 1780 | ||||||
| 2. | 10. | August Antonín Josef z Lobkowicz | 21. 9. 1729 Praha | Jan Jiří Kristián z Lobkowicz 10. 8. 1686 Praha – 4. 10. 1755 Vídeň | 16. 9. 1753 Hořín: Marie Ludmila Czerninová z Chudenic (č. 1) | Kníže a (3.) hlava sekundogenitury 1802–1803, nejvyšší maršálek Českého království 1791–1803. | |
| 28. 3. 1803 Praha | Marie Jindřiška Karolína z Waldsteinu 24. 1. 1702 Vídeň – 11. 3. 1780 Vídeň | ||||||
| 3. | 11. | Marie Terezie Gabriela z Lobkowicz | 13. 9. 1767 | August Antonín Josef z Lobkowicz (č. 2) | |||
| 1. 5. 1820 | Marie Ludmila Czerninová z Chudenic (č. 1) | ||||||
| 4. | 12. | Marie Anna z Lobkowicz | 4. 10. 1802 | Antonín Isidor z Lobkowicz 16. 12. 1773 Madrid – 12. 6. 1819 Praha | |||
| 1. 1. 1830 | Marie Sidonie Kinská z Vchynic a Tetova (č. 6) | ||||||
| 5. | 12. | Josef Maria August z Lobkowicz | 19. 4. 1799 | Antonín Isidor z Lobkowicz 16. 12. 1773 Madrid – 12. 6. 1819 Praha | 10. 11. 1829: Marie Františka ze Sternberg-Manderscheidu 2. 11. 1805 – 27. 5. 1845 | ||
| 20. 3. 1832 | Marie Sidonie Kinská z Vchynic a Tetova (č. 6) | ||||||
| 6. | (11.) | Marie Sidonie Kinská z Vchynic a Tetova | 11. 2. 1779 Vídeň | Josef Kinský z Vchynic a Tetova 1751–1798 | 6. 6. 1796 Inzersdorf: Antonín Isidor z Lobkowicz 16. 12. 1773 Madrid – 12. 6. 1819 Praha | ||
| 26. 3. 1837 Praha | Marie Rosa Aloisie z Harrachu 1758–1814 | ||||||
| 7. | 13. | Marie Augusta (Augustina) z Lobkowicz | 28. 8. 1838 | August Longin Josef z Lobkowicz (č. 8) | |||
| 20. 9. 1841 | Anna Berta ze Schwarzenbergu (č. 11) | ||||||
| 8. | 12. | August Longin Josef z Lobkowicz .jpg.webp) | 15. 3. 1797 Praha | Antonín Isidor z Lobkowicz 16. 12. 1773 Madrid – 12. 6. 1819 Praha | 10. 11. 1827 Hluboká nad Vltavou: Anna Berta ze Schwarzenbergu (č. 11) | Kníže a (5.) hlava sekundogenitury 1819–1842, c. k. komoří (1818), tajný rada (1826), guvernér v Lombardii, držitel velkokříže Leopoldova řádu (1836), majitel panství Mělník, Drhovle, Sedlec, Rožďalovice a Pšovka. | |
| 17. 3. 1842 Vídeň | Marie Sidonie Kinská z Vchynic a Tetova (č. 6) | ||||||
| 9. | 12. | František Jiří z Lobkowicz | 24. 4. 1800 | Antonín Isidor z Lobkowicz 16. 12. 1773 Madrid – 12. 6. 1819 Praha | Rytíř Řádu německých rytířů. | ||
| 2. 2. 1858 Praha | Marie Sidonie Kinská z Vchynic a Tetova (č. 6) | ||||||
| 10. | 14. | Alois Jan z Lobkowicz | 3. 7. 1875 | Jiří Kristián z Lobkowicz (č. 13) | |||
| 12. 3. 1877 | Anna z Liechtensteinu (č. 16) | ||||||
| 11. | (12.) | Anna Berta ze Schwarzenbergu | 2. 9. 1807 Vídeň | Josef II. Jan ze Schwarzenbergu 27. 6. 1769 Vídeň – 19. 12. 1833 Hluboká nad Vltavou | 10. 11. 1827 Hluboká nad Vltavou: August Longin Josef z Lobkowicz (č. 8) | Palácová dáma, porodila sedm dětí. | |
| 12. 10. 1883 Salcburk | Pavlína ze Schwarzenbergu 2. 9. 1774 Brusel – 1. 7. 1810 Paříž | ||||||
| 12. | 14. | Jiří August z Lobkowicz | 18. 8. 1870 Hořín | Jiří Kristián z Lobkowicz (č. 13) | |||
| 11. 6. 1890 Praha | Anna z Liechtensteinu (č. 16) | ||||||
| 13. | 13. | Jiří Kristián z Lobkowicz, zvaný Gox  | 14. 5. 1835 Vídeň | August Longin Josef z Lobkowicz (č. 8) | 22. 5. 1864 Vídeň: Anna z Liechtensteinu (č. 16) | Kníže a (6.) hlava sekundogenitury 1842–1908, tajný rada (1883), poslanec Českého zemského sněmu, nejvyšší maršálek Českého království 1871–1872 a 1883–1907, dědičný člen rakouské Panské sněmovny 1883–1908, držitel velkokříže Leopoldova řádu (1891), rytíř Řádu zlatého rouna (1903), držitel velkokříže Královského uherského řád sv. Štěpána (1905), čestný rytíř Maltézského řádu. Majitel statků Mělník, Drhovle, Sedlec, Rožďalovice a Pšovka. | |
| 21. 12. 1908 Praha | Anna Berta ze Schwarzenbergu (č. 11) | ||||||
| 14. | 14. | Marie Františka z Lobkowicz | 25. 12. 1866 Praha | Jiří Kristián z Lobkowicz (č. 13) | V benediktinském řádu jako sestra Johana Baptista, působila v klášteře sv. Gabriela v Praze. | ||
| 30. 12. 1918 Praha | Anna z Liechtensteinu (č. 16) | ||||||
| 15. | 14. | Bedřich z Lobkowicz | 10. 10. 1881 Vráž | Jiří Kristián z Lobkowicz (č. 13) | 24. 4. 1906 Praha: Josefa Antonie Kunhuta z Thun-Hohensteinu 3. 3. 1886 Praha – 28. 12. 1971 Deutschlandsberg | Kníže a (7.) hlava sekundogenitury 1908–1923, JUDr., c. k. komoří (1908), dědičný člen rakouské Panské sněmovny (1909–1918). | |
| 18. 4. 1923 Vídeň | Anna z Liechtensteinu (č. 16) | ||||||
| 16. | (13.) | Anna z Liechtensteinu | 26. 2. 1846 Vídeň | Alois II. z Liechtensteinu 26. 5. 1796 Vídeň – 12. 11. 1858 Lednice | 22. 5. 1864 Vídeň: Jiří Kristián z Lobkowicz (č. 13) | Palácová dáma, dáma Řádu hvězdového kříže (1880), nositelka velkokříže Řádu Alžběty (1898), majitelka statku Drahenice. Porodila 12 dětí. | |
| 22. 4. 1924 Praha | Františka Kinská z Vchynic a Tetova 8. 8. 1813 Vídeň – 5. 2. 1881 Vídeň | ||||||
| 17. | Alžběta z Thun-Hohensteinu | 26. 12. 1871 | Antonín Vincenc Felix z Thun-Hohensteinu 19. 9. 1834 Benátky nad Jizerou – 29. 4. 1888 Osek | Dáma v Ústavu šlechtičen u svatých Andělů v Praze; sestřenice Josefy Antonie Kunhuty z Thun-Hohensteinu, manželky Bedřicha (č. 15). | |||
| 10. 7. 1931 | Sylvie z Leon 1. 5. 1847 Česká Olešná – 6. 1. 1918 Praha | ||||||
| 18. | 15. | Jiří Kristián z Lobkowicz  | 22. 2. 1907 Turnov | Bedřich Lobkowicz (č. 15) | Kníže a (8.) hlava sekundogenitury 1923–1932, automobilový závodník, majitel statků Mělník, Drhovle a Rožďalovice. | ||
| 22. 5. 1932 Berlín | Josefa Antonie Kunhuta z Thun-Hohensteinu 3. 3. 1886 Praha – 28. 12. 1971 Deutschlandsberg | ||||||
| 19. | 14. | Marie Jindřiška (Henrieta) z Lobkowicz | 17. 10. 1872 Drhovle | Jiří Kristián z Lobkowicz (č. 13) | |||
| 28. 5. 1939 Praha | Anna z Liechtensteinu (č. 16) | ||||||
| 20. | 14. | Jan Adolf Lobkowicz | 6. 11. 1885 Praha | Jiří Kristián z Lobkowicz (č. 13) | 13. 1. 1921 Grundlsee: Marie Anna Czerninová z Chudenic 2. 12. 1899 Paříž – 28. 8. 1965 Bad Aussee | Kníže a (9.) hlava sekundogenitury 1932–1952, JUDr., c. k. komoří, nadporučík v záloze, majitel statku Drahenice. | |
| 11. 1. 1952 Wolfegg | Anna z Liechtensteinu (č. 16) | ||||||
| 21. | 15. | Otakar Lobkowicz | 28. 1. 1922 Praha | Jan Adolf z Lobkowicz (č. 20) | 7. 10. 1954 Grundlsee: Zuzana Széchenyi ze Sárvár-Felsövidéku 10. 12. 1932 Vídeň – (rozvedeni 1. 11. 1966) | Kníže a (10.) hlava sekundogenitury 1952–1995, čestný rytíř Maltézského řádu. V roce 1948 odešel z mělnického panství do emigrace, restituent mělnického a hořínského zámku a hořínské hrobky. | |
| 1. 6. 1995 Vídeň | Marie Anna Czerninová z Chudenic 2. 12. 1899 Paříž – 28. 8. 1965 Bad Aussee |
Chronologicky podle data narození
| Pořadí | Jméno pohřbeného | Rok narození a úmrtí | Pořadí v tabulce pohřbení podle úmrtí a v rodokmenu | Pořadí | Jméno pohřbeného | Rok narození a úmrtí | Pořadí v tabulce pohřbení podle úmrtí a v rodokmenu | Pořadí | Jméno pohřbeného | Rok narození a úmrtí | Pořadí v tabulce pohřbení podle úmrtí a v rodokmenu |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1. | August Antonín Josef z Lobkowicz | 1729–1803 | 2. | 11. | Marie Augusta (Augustina) z Lobkowicz | 1838–1841 | 7. | 21. | Otakar Lobkowicz | 1922–1995 | 21. |
| 2. | Marie Ludmila Czerninová z Chudenic | 1738–1790 | 1. | 12. | Anna z Liechtensteinu | 1846–1924 | 16. | 22. | |||
| 3. | Marie Terezie Gabriela z Lobkowicz | 1767–1820 | 3. | 13. | Marie Františka z Lobkowicz | 1866–1918 | 14. | 23. | |||
| 4. | Marie Sidonie Kinská z Vchynic a Tetova | 1779–1837 | 6. | 14. | Jiří August z Lobkowicz | 1870–1890 | 12. | 24. | |||
| 5. | August Longin Josef z Lobkowicz | 1797–1842 | 8. | 15. | Alžběta Thun-Hohensteinová | 1871–1931 | 17. | 25. | |||
| 6. | Josef Maria August z Lobkowicz | 1799–1832 | 5. | 16. | Marie Jindřiška (Henrieta) z Lobkowicz | 1872–1939 | 19. | 26. | |||
| 7. | František Jiří z Lobkowicz | 1800–1858 | 9. | 17. | Alois Jan z Lobkowicz | 1875–1877 | 10. | 27. | |||
| 8. | Marie Anna z Lobkowicz | 1802–1830 | 4. | 18. | JUDr. Bedřich z Lobkowicz | 1881–1923 | 15. | 28. | |||
| 9. | Anna Berta ze Schwarzenbergu | 1807–1883 | 11. | 19. | Jan Adolf z Lobkowicz | 1885–1952 | 20. | 29. | |||
| 10. | Jiří Kristián z Lobkowicz, zvaný Gox | 1835–1908 | 13. | 20. | Jiří Kristián z Lobkowicz | 1907–1932 | 18. | 30. |
Podle uložení
| Seznam pohřbených podle uložení | |||||
|---|---|---|---|---|---|
| Pořadí | Fotografie náhrobní desky | Jméno | Datum a místo narození a úmrtí | Pořadí v tabulce pohřbení podle úmrtí a v rodokmenu | Poznámky |
| Od jihu na sever podél vnější zdi, hroby jsou označeny náhrobními deskami | |||||
| 1. |  | August Antonín Josef z Lobkowicz | 21. 9. 1729 Praha – 28. 3. 1803 Praha | 2. | syn zakladatele mladší knížecí linie Jana Jiřího Kristiána z Lobkowicz (10. 8. 1686 Praha – 4. 10. 1755 Vídeň) a jeho manželky Marie Jindřišky Karolíny z Waldsteinu (24. 1. 1702 Vídeň – 11. 3. 1780 Vídeň), nejvyšší maršálek Českého království |
| 2. | Marie Ludmila Czerninová z Chudenic | 21. 4. 1738 Praha – 20. 6. 1790 Praha | 1. | dcera Františka Antonína Czernina z Chudenic (1710 – 20. 12. 1739) a Isabely Marie z Merode-Westerlo (13. 10. 1703 – 1. 4. 1780), manželka přechozího (č. 1), matka následující (č. 3) | |
| 3. | Terezie z Lobkowicz | 13. 9. 1767 – 1. 5. 1820 | 3. | dcera dvou předchozích (č. 1 a 2) | |
| 4. | Marie Anna z Lobkowicz | 4. 10. 1802 – 1. 1. 1830 | 4. | dcera Antonína Isidora z Lobkowicz (16. 12. 1773 Madrid – 12. 6. 1819 Praha) a jeho manželky Marie Sidonie Kinské z Vchynic a Tetova (č. 5) | |
| 5. | Marie Sidonie Kinská z Vchynic a Tetova | 11. 2. 1779 Vídeň – 26. 3. 1837 Praha[pozn. 1] | 6. | dcera Josefa Kinského z Vchynic a Tetova (1751–1798) a jeho manželky Marie Rosy Aloisie z Harrachu (1758–1814), manželka Antonína Isidora z Lobkowicz (1773–1819), matka následujících dvou (č. 6 a 7.) a Františka Jiřího (č. 9) | |
| 6. |  | Josef Maria August z Lobkowicz | 19. 4. 1799 – 20. 3. 1832 | 5. | syn Antonína Isidora z Lobkowicz (1773–1819) a jeho manželky Marie Sidonie Kinské z Vchynic a Tetova (č. 5) |
| 7. | August Longin Josef z Lobkowicz | 15. 3. 1797 Praha – 17. 3. 1842 Vídeň | 8. | ||
| 8. | Anna Berta ze Schwarzenbergu | 2. 9. 1807 Vídeň – 12. 10. 1883 Salcburk | 11. | dcera Josefa II. Jana ze Schwarzenbergu (1769–1833) a jeho tragicky zesnulé manželky Pavlíny z Arenbergu (1774–1810), manželka předchozího (č. 7), matka Marie Augusty (č. 10) a Jiřího Kristiána (č. 12) | |
| 9. |  | František Jiří z Lobkowicz | 24. 4. 1800 – 2. 2. 1858 Praha | 9. | syn Antonína Isidora z Lobkowicz (1773–1819) a jeho manželky Marie Sidonie Kinské z Vchynic a Tetova (č. 5) |
| 10. | Marie Augusta (Augustina) z Lobkowicz | 28. 8. 1838 – 20. 9. 1841 | 7. | nejmladší dcera Augusta Longina Josefa z Lobkowicz (č. 7) a jeho manželky Anny Berty ze Schwarzenbergu (č. 8) | |
| 11. |  | Alois Jan z Lobkowicz | 3. 7. 1875 – 12. 3. 1877 | 10. | syn Jiřího Kristiána z Lobkowicz (č. 13) a Anny z Liechtensteinu (č. 14), bratr následujícího |
| 12. | Jiří August z Lobkowicz | 18. 8. 1870 Hořín – 11. 6. 1890 Praha | 12. | syn následujících dvou (č. 13 a 14) | |
| 13. | Jiří Kristián z Lobkowicz, zvaný Gox | 14. 5. 1835 Vídeň – 21. 12. 1908 Praha | 13. | syn Augusta Longina Josefa z Lobkowicz (č. 7) a jeho manželky Anny Berty ze Schwarzenbergu (č. 8), nejvyšší maršálek Českého království | |
| 14. | Anna z Liechtensteinu | 26. 2. 1846 Vídeň – 22. 4. 1924 Praha | 16. | manželka předchozího (č. 13), matka Aloise Jana (č. 11), Jiřího Augusta (č. 12), Bedřicha (č. 17), Marie Františky (č. 15) a Marie Jindřišky (č. 16) | |
| 15. |  | Marie Františka z Lobkowicz | 25. 12. 1866 Praha – 30. 12. 1918 Praha | 14. | dcera předchozích dvou (č. 13 a 14), vstoupila do benediktinského řádu jako sestra Johana Baptista, působila v klášteře sv. Gabriela v Praze |
| 16. | Marie Jindřiška (Henrieta) z Lobkowicz | 17. 10. 1872 Drhovle – 28. 5. 1939 Praha | 19. | dcera Jiřího Kristiána z Lobkowicz (č. 13) a Anny z Liechtensteinu (č. 14) | |
| 17. | Bedřich z Lobkowicz, JUDr. | 10. 10. 1881 Vráž – 18. 4. 1923 Vídeň | 15. | syn Jiřího Kristiána z Lobkowicz (č. 13) a Anny z Liechtensteinu (č. 14) | |
| 18. |  | Jiří Kristián z Lobkowicz | 22. 2. 1907 Turnov – 22. 5. 1932 Berlín | 18. | jediný syn Bedřicha z Lobkowicz (č. 17) a jeho manželky Josefy Antonie Kunhuty z Thun-Hoheisteinu (1886–1971), automobilový závodník |
| 19. | Otakar Lobkowicz | 28. 1. 1922 Praha – 1. 6. 1995 Vídeň | 21. | syn následujícího (č. 20) a Marie Anny Czerninové z Chudenic (1899–1965), v roce 1948 odešel z mělnického panství do emigrace, restituent mělnického a hořínského zámku a hořínské hrobky, poslední zde pohřbený | |
| 20. |  | Jan Adolf z Lobkowicz | 6. 11. 1885 Praha – 11. 1. 1952 Wolfegg | 20. | |
| Na východní straně pohřebiště u zdi kaple | |||||
| 21. |  | Alžběta Thun-Hohensteinová | 26. 12. 1871 – 10. 7. 1931 | 17. | dcera Antonína Vincence Felixe z Thun-Hohensteinu (19. 9. 1834 Benátky nad Jizerou – 29. 4. 1888 Osek) a jeho manželky Sylvie z Leon (1. 5. 1847 Česká Olešná – 6. 1. 1918 Praha), sestřenice Josefy Antonie Kunhuty z Thun-Hohensteinu, manželky Bedřicha (č. 17), dáma v Ústavu šlechtičen u svatých Andělů v Praze |
Ve filmu
Hrobka se objevila ve filmu Něžné vlny (2014, režie: Jiří Vejdělek).[16]
Odkazy
Poznámky
- Na desce je uveden měsíc úmrtí květen.
Reference
- BENEŠOVÁ, Gabriela. Chátrající hrobka Lobkowiczů hyzdí hořínský hřbitov [online]. Deník.cz, 2009-05-20 [cit. 2020-01-20]. Dostupné online.
- Památkový katalog: pohřební kaple Lobkoviců [online]. Národní památkový ústav [cit. 2020-01-20]. Dostupné online.
- JUŘÍK, Pavel. Lobkowiczové: Popel jsem a popel budu. Praha: Euromedia Group – Knižní klub, 2017. 160 s. ISBN 978-80-242-5429-6. S. 122.
- POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech (1) A/J. Praha: Academia, 1977. S. 437.
- LOJKA, Karel. Pohlednice z minulosti: Kaple na hořínském hřbitově [online]. Deník.cz, 2019-03-31 [cit. 2020-01-21]. Dostupné online.
- Kaple Nejsvětějšího jména Ježíšova [online]. Zničené kostely [cit. 2020-01-20]. Dostupné online.
- Restituce šlechtického majetku: Lobkowiczové [online]. ČTK / www.ceskenoviny.cz, rev. 2004-01-21 [cit. 2020-01-22]. Dostupné online.
- ŠPITÁLSKÁ, Petra. Hořín pod vodou! Nad hladinou jsou jen červené střechy domů [online]. Deník.cz, 2013-06-06 [cit. 2020-01-22]. Dostupné online.
- STINKOVÁ, Karolína. Sepulkrální památky na Mělnicku v letech 1850–1950 (Bakalářská práce). Pardubice: Univerzita Pardubice, Fakulta filozofická, Ústav historických věd, 2018. Dostupné online. S. 56.
- MAREK, Miroslav. Rodokmen Lobkowiczů 6 [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2009-01-30 [cit. 2022-01-20]. Dostupné online.
- VAN DAM, Marianne. Hořín Mausoleum [online]. http://www.royaltyguide.nl/ [cit. 2022-01-20]. Dostupné online. (anglicky)
- KASÍK, Stanislav; MAŠEK, Petr; MŽYKOVÁ, Marie. Lobkowiczové, dějiny a genealogie rodu. České Budějovice: Bohumír Němec – Veduta, 2002. 240 s. ISBN 80-903040-3-6. S. 177. Dále jen Lobkowiczové.
- Lobkowiczové, s. 178
- Lobkowiczové, s. 176
- POUZAR, Vladimír; MAŠEK, Petr; MENSDORFF-POUILLY, Hugo; POKORNÝ, Pavel R. Almanach českých šlechtických rodů 2017. [Brandýs nad Labem]: Martin, 2016. 512 s. ISBN 978-80-85955-43-9. S. 247–252. Dále jen Almanach českých šlechtických rodů 2017.
- Filmová místa: Něžné vlny [online]. filmovamista.cz [cit. 2021-11-25]. Dostupné online.
Literatura
- NOLL, Jindřich. Hořín, pohřebiště rodu Lobkowiczů. In: Jiří Kristián Lobkowicz: aristokrat s duší závodníka: kapitoly z dějin české aristokracie a automobilismu. Praha: Mladá fronta, 2014. ISBN 978-80-204-3694-8. S. 257–265.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Pohřební kaple Lobkoviců na Wikimedia Commons
- Fotogalerie včetně interiérů