Adolf Branald

Adolf Branald se narodil v herecké kočovné rodině. Jeho otec Richard František Branald (1878–1950) byl herec, režisér a dramatik,[3] matka Marie Branaldová (1887–1962) byla herečka.[4] Dětství prožil v Praze, v Plzni a na cestách s rodiči, kteří vystupovali s činoherními, operetními a operními společnostmi. Tvrdí se o něm, že byl první dětská filmová hvězda v Čechách,[5] protože jako dítě hrál v několika němých filmech: například ve dvou dnes již ztracených filmech svého otce Československý Ježíšek (1918)[6] a Aloisův los (1919)[7], nebo ve filmu Venoušek a Stázička (1922) režiséra Svatopluka Innemanna.[8]

Roku 1929 maturoval na obchodní akademii, poté vystřídal velké množství zaměstnání. Byl úředníkem v bance, obchodním zástupcem olejářské firmy, klavíristou v kině, knihkupcem a od roku 1936 do roku 1945 výpravčím na různých železničních stanicích.[2] Po skončení druhé světové války pracoval jako tiskový referent na ministerstvu dopravy a v letech 1952–1959 jako redaktor nakladatelství Československý spisovatel a od roku 1959 byl spisovatelem na volné noze.[9] Roku 1948 vstoupil do KSČ, ale v roce 1969 ze strany vystoupil, takže za normalizace nemohl v sedmdesátých letech publikovat.[10]

Svou literární dráhu zahájil již před druhou světovou válkou řadou divadelních her pro ochotníky, které psal většinou se svým otcem a k nimž také často skládal i hudbu. Jako prozaik debutoval roku 1947 románem Stříbrná paruka. Již v této kronice hereckého rodu se objevuje jeho hlavní tvůrčí metoda, která dává jeho dílům mnohdy až reportážní charakter: propojení faktografie a fabulovaných příběhů hrdinů, kteří chápou své povolání jako životní poslání. Publikoval také v mnoha novinách a časopisech (Nový život, Svobodné slovo, Literární noviny, Svět práce, Plamen, Divadlo, Zlatý máj a další).[2] Řada jeho děl byla zfilmována.[9]

Roku 1965 obdržel Branald titul zasloužilý umělec, v roce 1996 mu byla udělena Cena PEN klubu za celoživotní dílo a roku 2003 Cena Miroslava Ivanova za literaturu faktu. Roku 2008 byl in memoriam vyznamenán Medailí Za zásluhy I. stupně.[10][11]

• Dědeček automobil, český film, režie Alfréd Radok.
• Chléb a písně, český televizní film, režie Antonín Moskalyk.
• Chléb a písně, dvoudílný český televizní film, režie Jaroslav Novotný.
• Pozor, vizita!, český film podle románu Vizita, režie Karel Kachyňa, v hlavní roli Rudolf Hrušínský.
• Sestřičky, český film podle románu Vizita, režie Karel Kachyňa, v hlavní roli Alena Mihulová a Jiřina Jirásková.
• Stříbrná paruka, český televizní seriál, režie Jan Schmidt.