Železniční trať Plzeň – Železná Ruda-Alžbětín

Nejdéle fungujícím úsekem je úsek z Nýrska do Plzně, zprovozněný dne 6. října 1876. V Plzni vlaky původně končily na provizorním nádraží (dnešní Plzeň zastávka), hlavní nádraží začaly obsluhovat až po výstavbě krátké spojky od 20. května 1877. O pět měsíců později, 20. října 1877, byl zahájen provoz na zbývajícím úseku z Nýrska do Železné Rudy. Jeho stavba však byla pro svůj horský charakter technicky náročná a stavitel (společnost Plzeňsko-březenské dráhy) nebyl po katastrofálních povodních roku 1872 a krachu na Vídeňské burze 1873 schopen ji realizovat sám. Přestože byla dráha vystavěna za značného finančního přispění státu, svou společnost ekonomicky vyčerpala a v konečném důsledku přivedla k zestátnění dne 1. července 1884.

Hraniční železniční stanice Železná Ruda-Alžbětín.

Dráha samotná však získala dvojí prvenství. Špičácký tunel, jímž prochází, se na následujících 130 let stal nejdelším tunelem v Čechách. Druhým prvenstvím, které si zachovává dodnes, je stanice v Železné Rudě-Alžbětíně, respektive její umístění přímo na česko-bavorské hranici. V době Rakouska-Uherska nepředstavovala taková situace závažnější problém a umožňovala plynulé spojení se Zwieselem a Plattlingem z bavorské strany.

V říjnu 1888 byl zahájen provoz na regionální dráze z Domažlic do Horažďovic. V 7,6 km dlouhém úseku z Janovic nad Úhlavou do Klatov tato dráha využívá již existující kolej plzeňské dráhy.

V roce 1938 byl sice úsek z Železné Rudy do Nýrska předán nacistickému Německu, ale válku přečkal bez úhony. Ta na něj teprve čekala; 20. dubna 1945 v 8 hodin a podruhé v 17 hodin bylo nádraží v Klatovech letecky napadeno Američany a kompletně zničeno. Provizorní dřevěný přístřešek byl novou staniční budovou vystřídán až o čtrnáct let později, v roce 1959.

Po roce 1948 začal slábnout provoz k hraniční stanici Železná Ruda, která se ocitla na „železné oponě“. Po akci několika odpůrců režimu, kteří se v září 1951 rozhodli unést obsazený vlak s více než stovkou cestujících (později nazvaný jako Vlak svobody), začala komunistická vláda důkladně hlídat hranice a na hraniční železnorudské stanici se to pochopitelně drasticky podepsalo. Uprostřed jejího kolejiště vyrostla betonová bariéra podobná Berlínské zdi a od 3. září 1953 všechny vlaky končily v zastávce Železná Ruda město s kuriózním provozním opatřením – protože zde nebylo možné objet soupravu, musela být k přepřažení sunuta až do stanice Špičák. Do znetvořené hraniční stanice byla zachována pouze sporadická nákladní doprava.[2]

Železniční spojení s Bavorskem se podařilo obnovit ke dni 2. června 1991 po nutných, poměrně náročných rekonstrukčních pracích. Počátkem 90. let bylo rozhodnuto provést elektrizaci a modernizaci tratě mezi Plzní a Klatovy, která byla dokončena k 21. září 1996. 10. prosince 2006 došlo k přejmenování stanice Železná Ruda na delší, ale přesnější „Železná Ruda-Alžbětín“.[3] V listopadu 2007 byla zprovozněna nová zastávka Železná Ruda centrum.[4]

V roce 2015 proběhla rozsáhlá rekonstrukce úseku z Klatov do Železné Rudy. V kolejištích stanic a traťových úsecích ve špatném stavu došlo k výměně kolejového svršku, stanice i zastávky byly peronizovány a došlo k opravám staničních budov. Traťový úsek byl vybaven moderním sdělovacím a zabezpečovacím zařízením 3. kategorie. Během rekonstrukce byla ze stanice Janovice nad Úhlavou odstraněna mechanická návěstidla včetně jednoho seřaďovacího.[5]

V GVD 2018/2019 je osobní doprava zajišťována vlaky kategorií R, Sp a Os. Rychlíky jezdí v trase linky R16 Praha hl. n. – Železná Ruda-Alžbětín, v úseku z Klatov do Železné Rudy jsou však cestující odbaveni jako ve spěšném vlaku. Celkem linku tvoří osm párů spojů, z nichž pět končí jízdu v Klatovech.^[zdroj?]

V nedávné minulosti zažila neelektrizovaná část mírný útlum provozu; na některých osobních vlacích se objevují méně kapacitní vozidla a od roku 2017 prakticky nejsou do Železné Rudy vedeny spěšné vlaky (a jejich roli zde přejímají rychlíky). V roce 2018 do Železné Rudy zajížděl jen jediný spěšný vlak v brzkých ranních hodinách, v následujícím roce již nejezdí ani ten.^[zdroj?]

Zajímavostí bylo zajíždění moderních německých motorových vlaků Regio-Shuttle RS1 ze stanice Plattling až do české stanice Špičák. Od GVD 2014/2015 však byla tato služba kvůli nízké poptávce zrušena.[6] Od jízdního řádu 2021/2022 se však Plzeňský kraj, současně s vypsáním výběrového řízení na dopravu během dalších deseti let, chystá objednat přímé spoje z Plattlingu až do Klatov. Český dopravce, zvolený Plzeňským krajem, by se pak na takto trasované lince P24 měl střídat s německým dopravcem, kterého na základě výběrového řízení určí bavorský objednavatel BEG.[7]

Pravidelná nákladní doprava je vedena jedním párem manipulačních vlaků dopravce ČD Cargo, a to pouze v úseku Plzeň – Klatovy.[8]

Na trati se lze v rychlíkové vozbě setkat s lokomotivami řady 362 a soupravami ve složení ABpee³⁴⁷ nebo ABmz346 + Bbdgmee²³⁶ + dva nebo tři vozy druhé třídy Bmz²³⁵ a posilové vozy Bpee237. Na osobních i spěšných vlacích převažuje v elektrifikovaném úseku řada 242 a soupravy dvou vozů Bdt²⁷⁹ a jednoho vozu BDs⁴⁵⁰. V neelektrizovaném úseku zajišťuje vozbu rychlíků a některých osobních vlaků řada 754, v současnosti (2019) se na osobních vlacích tohoto úseku objevují i vozidla lokálnějšího charakteru – jednotky 814 nebo vozy 842.^[zdroj?]

• Plzeň–Žatec (160)
• Praha–Plzeň (170)
• Plzeň–Cheb (178)
• Plzeň – Domažlice – Furth im Wald (180)
• Plzeň – České Budějovice (191)

• Horažďovice předměstí – Domažlice (185)ˇ

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Železniční trať Plzeň – Klatovy – Železná Ruda na Wikimedia Commons