Hamry (okres Klatovy)

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1654. Hamry byly králováckou rychtou, jednou z osmi na Šumavě (její obyvatelé byli formálně přímými poddanými krále).

Číslování domů bylo uzákoněno v únoru 1770 za vlády Marie Terezie. První číslování domů bylo v Hamrech provedeno v roce 1771. V roce 1837 byla provedena změna hranic katastru. Osada Prenet, patřící pod Hamry, nově připadla k Hojsově Stráži a osada Kreuzwinkel (Křížkov, resp. Zadní Hamry), patřící k Hojsově Stráži, nově připadla do Hamrů. Další změnou hranic katastru provedenou v roce 1876, připadla do Hamrů i samota Osserhútte (Ostré boudy). Z důvodů uvedených změn v hranicích katastru obce Hamry a založením pozemkové knihy v roce 1884, dochází v roce 1886 k přečíslování obce Hamry novými domovními čísly.[6]

Budova Hamry čp. 30 se nachází uprostřed obce a patří mezi nejstarší stavby v historickém areálu kolem kostela P. Marie Bolestné - Kollerova kostela. Nejstarší doložený údaj o budově - 8. listopadu 1786 je zaznamenán v písemnostech Velkostatku Bystřice nad Úhlavou a je uveden v pozemkové knize.[9][10]Dříve budova patřila ke kostelu a sloužila od 10. května 1881 jako první škola v Hamrech.[11][9] V budově je zachovalý původní krov. Na východní straně budovy je umístěn vnější opěrný pilíř pro zajištění stability obvodové zdi stavby.

V roce 1936 prodala Obec Hamry budovu Hamry čp. 30 firmě Raiffeisenkasse pro záložnu - kampeličku[12] V seznamu konfiskovaných nemovitostí podle dekretu č. 108 / 1945 Sb. ze dne 20. září 1949, číslo jednací 1195, Místní národní výbor v Hamrech uvádí, že budova není dosud přidělena novému přídělci a je neobydlena.[13]

Osidlovací úřad a fond národní obnovy v Praze rozhodnutím ze dne 10. prosince 1949 předal zpět do vlastnictví Obce Hamry dům čp. 30 se stavební parcelou číslo 135. Tehdejším vlastníkem byla firma Spar. und Darlehenskassenverein pro Hamry, zapsané spol. s neobmezeným ručením v Hamrech.[10]

V předávacím protokolu ze dne 11. prosince 1949 je Likvidačním střediskem konfiskovaných majetkových podstat lidových peněžních ústavů v Českých Budějovicích mimo jiné uvedeno, že se budova nachází v odlehlé části obce, kde je jen řídce obydlena. Je značně z ruky podle sdělení záložny - kampeličky[14] Dále se v protokolu uvádí, že dům Hamry čp. 30 není od roku 1945 obydlen, nájemné proto nebylo stanoveno. Budova byla určena po r. 1946 také pro kampeličku, ale pro její nevhodnou polohu nebyla používaná ani pronajata.[13]

V současné době sídlí budově Hamry čp. 30 obecní úřad.

Místní národní výbor v Hamrech byl ustanoven dne 3. července 1945 podle ústavního dekretu prezidenta republiky číslo 4/1945 Sb. o volbě a pravomoci národních výborů.[15] Dnem ustanovení místního národního výboru zaniklo obecní zastupitelstvo. Obecní úřad po zániku obecního zastupitelstva se tak stává úřadem místního národního výboru. Obecní úřad Hamry do roku 1945 sídlil v budově Hamry čp. 110, úřad místního národního výboru byl přenesen do budovy Hamry čp. 151. Dům Hamry čp. 151 získal MNV Hamry do vlastnictví v přídělovém řízení podle dekretu číslo 108/1945 Sb.[16][17]

• k 1. srpnu 1927 patřila obec Hamry do politického okresu Klatovy, soudní okres Nýrsko, poštovní a telegrafní úřad Hojsova Stráž, železniční telegraf Hamry - Hojsova Stráž, železniční stanice, zastávka, nákladiště Zelená Lhota a nebo Hamry - Hojsova Stráž, obvod obecné školy Hamry s vyučovací řečí českou a německou, obvod obecné školy Stará Lhota a Zadní Chalupy s vyučovací řečí německou, obvod obecné školy Hamry, expozitura Kreuzwinkel ( čes. Zadní Hamry ) s vyučovací řečí německou, farní úřad římskokatolický a matriční úřad Hamry, četnická stanice Dešenice, zdravotní obvod Dešenice[18]

• k 1. lednu 1948 patřila obec Hamry do správního okresu Klatovy, soudní okres Nýrsko, poštovní úřad Hojsova Stráž, stanice sboru národní bezpečnosti Hojsova Stráž – Horní Hamry, železniční stanice a nákladiště Hamry – Hojsova Stráž[19][20]
• k 1. únoru 1949 patřila obec Hamry do okresu Klatovy, kraj Plzeňský[21][22][23]
• k 1. lednu 1950 patřila obec Hamry do okresu Klatovy, kraj Plzeňský[24]
• k 16. únoru 1952 byla obec Zadní Chalupy úředně připojena k obci Hamry.[5]
• k 1. lednu 1960 patřila obec Hamry pod správu Místního národního výboru v Zelené Lhotě, okres Klatovy, kraj Západočeský[25][26]

V rámci reorganizace národních výborů[25] a rozhodnutí Okresního národního výboru v Klatovech byl Místní národní výbor v Hamrech zrušen k 30. červnu 1960. S účinností od 1. července 1960 patřila obec Hamry pod správu Místního národního výboru v Zelené Lhotě,[26][27][28] od 1. července 1975 byla obec Hamry částí obce Zelená Lhota[29][28][30], od 1. ledna 1980 patřila osada Hamry pod správu Městského národního výboru v Nýrsku.[30]

Na základě návrhu Města Nýrska a rozhodnutí Ministerstva vnitra ČR, civilně správního úseku čj. VSC/3 - 3981/91 ze dne 9. prosince 1991, vznikla s účinností od 1. ledna 1992 Obec Hamry, která se nečlení na části, má dvě katastrální území: Hamry na Šumavě a Zadní Chalupy.[31]

• do 28. října 1946 matriky vedeny u Farního úřadu v Hamrech
• od 1. prosince 1946 matriky vedeny u Farního úřadu v Železné Rudě[32]
• od 1. listopadu 1948 matriky vedeny u Farního úřadu v Dešenicích[32]
• od 1. ledna 1950 matriky vedeny u Místního národního výboru v Železné Rudě[24][33][34]
• od 1. července 1960 matriky vedeny u Místního národního výboru v Dešenicích[26][25]
• od 1. dubna 1978 matriky vedeny u Městského národního výboru v Nýrsku[35]

• Kostel Panny Marie Bolestné, zvaný Kollerův, postavený v roce 1773, který byl znovu opraven a vysvěcen v roce 1993. Ke kostelu vede křížová cesta – Společná cesta Panny Marie s Ježíškem.
• Přírodní rezervace Úhlavský luh, vyhlášená v části říční nivy řeky Úhlavy
• Hamerský buk, starý asi 250 let
• Přírodní rezervace Bílá Strž (zahrnující nejvyšší vodopád na české straně Šumavy)
• Do katastru obce částečně zasahuje přírodní památka Královský hvozd
• Přečerpávací vodní elektrárna Černé jezero
• Vodní nádrž Nýrsko

• konec roku 1945 – v obci Hamry bylo na 100 Čechů, nových dosídlenců[15]
• 28. října 1946 – většina původních německých obyvatel obce Hamry v počtu 1400 osob byla odsunuta do Bavorska přes sběrné středisko v Železné Rudě
• konec roku 1946 – v obci Hamry bylo na 220 Čechů, nových osídlenců[15]
• 27. listopadu 1947 – noví dosídlenci v obci Hamry – reemigranti volyňští Češi v počtu 18 osob [36]/ v obci Hojsova Stráž 1 osoba, reemigrant[37]
• 27. listopadu 1947 – noví dosídlenci v obci Hamry – reemigranti rumunští Slováci z Bihorsko – salašské oblasti Sedmihradska v počtu 22 osob[36] / v obci Hojsova Stráž 17 osob, reemigrantů[37] / v obci Zelená Lhota 21 osob, reemigrantů[38][39]
• 27. listopadu 1947 – noví dosídlenci v obci Hamry – reemigranti z Maďarska v počtu 2 osoby[36]
• 18. prosince 1948 – noví dosídlenci v obci Hamry – reemigranti rumunští Slováci z Bihorsko – salašské oblasti Sedmihradska v počtu 22 osob [40]/ v obci Hojsova Stráž 8 osob, reemigrantů / v obci Zelená Lhota 24 osob, reemigrantů[39]
• 22. března 1949 – přestěhování 13 osob reemigrantů, rumunských Slováků z obce Stodůlky, okres Sušice do obce Hamry[41][42]
• 30. dubna 1949 – noví dosídlenci v obci Hamry – reemigranti rumunští Slováci z Bihorsko – salašské oblasti Sedmihradska v počtu 4 osoby[43] / v obci Zelená Lhota 9 osob, reemigrantů[39]

V administrativním lexikonu obcí z roku 1927 je u obce Hamry uveden údaj : k 15. únoru 1921 přítomné obyvatelstvo 1386 osob , národnostní ráz obce německý.[18]

Státní statistický úřad v Praze uvádí, že k 22. květnu 1947 bylo v obci Hamry sečteno 610 přítomných obyvatel.[23]

• Pavel Stuiber (nar. 6. října 1887 Nepomuk čp. 72[46] – zemř. 20. března 1967 Hamry čp. 67, jeho ostatky byly 24. března 1967 zpopelněny v Plzni), profesor, hudební skladatel, dirigent[47]
• Leo Hans Mally (nar. 18. července 1901 Hamry čp. 60[48] – zemř. 16. prosince 1987 Bayerisch Eisenstein), spisovatel

Přehradní nádrž na řece Úhlavě byla vybudována v letech 1965 – 1969. V souvislosti s výstavbou byly v záplavovém území Vodní nádrže Nýrsko v katastrálním území Hamry zbořeny budovy, označené číslem popisným:

• Hamry čp. 1., 2., 3., 4., 5., 9., 10., 12., 13., 14., 19. a 21., které byly ve vlastnictví Státního statku Dešenice, zapsané v pozemkové knize Hamry – číslo vložky 276,[50][51]
• Hamry čp. 11, která byla ve vlastnictví Okresního národního výboru v Klatovech – silniční správa, zapsané v pozemkové knize Hamry – číslo vložky 252,
• Hamry čp. 6., 7. a 8., které byly ve vlastnictví fyzických osob, zapsané v pozemkové knize Hamry – číslo vložky 234., 235. a 236

a další hospodářské budovy.

Státní silnice II / 190 Milence – Hamry – Zelená Lhota, která také byla v záplavovém území nádrže, byla přeložena do nové polohy Milence – Zelená Lhota.[50]

Na základě Dekretu prezidenta republiky Dr. Edvarda Beneše číslo 12 / 1945 Sb. ze dne 21. června 1945 došlo v pohraničí k zestátnění lesních majetků Sudetských němců a jeho předání do správy státních lesů a statků. V první fázi poválečného vývoje byly na těchto majetcích zakládány národní správy velkostatků, které byly v další etapě vývoje zrušeny. Období národní správy trvalo do 16. ledna 1946, kdy byla vytvořena správa státních lesů.

V roce 1946 vzniklo polesí Úhlava Hamry o výměře 2 147 ha. Dnem 27. listopadu 1947 byla přičleněna k polesí Úhlava Hamry další lesní půda od Správy státních lesů v Železné Rudě a tím získalo toto polesí výměru 2 981,41 ha lesní půdy a 1 317,37 ha ostatní půdy. Již od roku 1927 byly lesní pozemky na Svarohu ve vlastnictví Československého státu - ministerstva zemědělství, Ústředního ředitelství státních lesů a statků v Praze.[53][54] Hranice mezi Správou státních lesů Železná Ruda a Nýrsko byla v přírodě vyznačena znatelnými kůly a probíhá ze Svarohu po rozdělovací linií mezi 64 a 65 oddělením a pak po hřebenu, v oddělení 61 na cestu od Černého jezera ke Statečku, dále selskými lesy přírodě vytýčenou hranicí až ke státní pile Hamry a po řece Úhlavě až na hřeben Pancíře.

V roce 1948 byly správy státních lesů zrušeny, vznikl národní podnik Československé státní lesy se sídlem v Praze.

Dnem 25. řijna 1950 bylo polesí Úhlava Hamry přejmenováno na polesí Královský hvozd v Hamrech. Polesí získalo výměru 2.174 ha a bylo rozděleno na tři ochranné okrsky:

1. Svaroh o výměře 600 ha
2. Ostrý o výměře 874 ha
3. Buchar o výměře 700 ha

Dnem 23. prosince 1952 předala Správa lesního hospodářství (SLH) Nýrsko na SLH Železná Ruda pěstební středisko Královský hvozd v Hamrech. Od 1. ledna 1953 bylo polesí Královský hvozd Hamry začleněno do národního podniku Chodský lesní průmysl se sídlem ve Kdyni, a od 1. ledna 1956 do Krajské správy lesů v Plzni. V roce 1956 byly vytvářeny lesní závody a vznikala nová polesí.

Polesí Královský hvozd mělo v roce 1956 výměru 2 500 ha a bylo rozděleno na následující lesnické úseky:

1. Svaroh o výměře 623 ha
2. Bílá strž o výměře 610 ha
3. Čekání o výměře 525 ha
4. Káčino údolí o výměře 752 ha

Polesí Hamry od svého vzniku v roce 1946 sídlilo v budově Hamry čp. 46. V roce 1952 bylo polesí z důvodů nově vytvořeného hraničního pásma přemístěno do budovy Hamry čp. 39, kterou vlastnily Západočeské cihelny, národní podnik v Plzni.[55] Tato budova však přešla do vlastnictví Krajské správy lesů v Plzni až v květnu roce 1955. Polesí Královský hvozd se v roce 1968 přestěhovalo zpět do historické budovy bývalé lesní správy Hohenzollernů do Hamry čp. 46.

V roce 1972 došlo ke slučování polesí a ke vzniku lesních správ. Polesí Královský hvozd bylo sloučeno s polesím Zelená a tím vznikla lesní správa Královský hvozd se sídlem v Zelené Lhotě čp. 76. Ve 2. polovině 70. let došlo k připojení polesí Suchý Kámen pod lesní správu Královský hvozd v Zelené Lhotě. Tím dosáhla lesní správa Královský hvozd výměru 5 600 ha.[52]

V 17. století, kolem roku 1650, žil u Vlčí propasti pod Ostrým mladý myslivec,výborný střelec. Jeho střeleckou dovednost si lidé začali vykládat spojením s peklem. Proto byl uvězněn a vyslýchán na Chodském hradě v Domažlicích. Zda - li z obžaloby vyvázl, se již nedochovalo. Tato událost inspirovala Karla Maria von Webera k opeře Čarostřelec[56]

• 
  Pomník s chatou
• 
  Památník
• 
  Kostel Panny Marie Bolestné

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Hamry na Wikimedia Commons
• Hamry v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Administrativní lexikon obcí republiky Československé k 1. lednu 1955.
• Encyklopedické heslo Hamry v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Kollerův kostel
• Vodopád v Bíle strži
• Ostrý
• Čarostřelec